Mezi nastávajícími rodiči je teď velkou módou pořádat večírky pro rodinu a blízké přátele, kde se všichni naráz dozví, zda “to bude” holčička nebo kluk. Ačkoli tato nová posedlost může mnohým připadat poněkud zvláštní, spousta firem ji vnímá jako příležitost k výdělku.

Vyšší obrat mají díky rychle se šířící tradici zejména papírnictví, výrobci dekorací, ale také soukromá zdravotnická zařízení, která pečují o těhotné ženy. Kvůli tomu, aby byla informace o pohlaví miminka překvapením pro všechny zúčastněné, musí totiž s rodiči spolupracovat i lékař.

Lékař informaci napíše na papírek, nebo skryje do obálky

Ten při ultrazvuku zjistí pohlaví dítěte, písemnou informaci zalepí do obálky a s tou se poté někdo vydá do obchodu, který prodává vybavení na večírky. Tam prodavači obálku rozlepí a připraví nafouknuté balónky, v nichž jsou buď růžové nebo modré konfety.

Vrcholem večírku je pak chvíle, kdy rodiče balónky propíchnou a spolu se všemi hosty se podle barvy dozvědí, zda do rodiny přibude dívka nebo chlapec.

“Balónky s konfetami v růžové a modré barvě jsme si koupili přes čínský webový portál,” podotkla Magda Nová, podle níž vše nestálo více než 30 korun. “Poštovné do Česka bylo dokonce zdarma. Zásilka dorazila za tři týdny od objednání,” dodala s úsměvem. Balónek pak správnými konfetami naplnila kamarádka.

Pohlaví se dá zjistit velmi brzy

Vyšší zájem hlásí i gynekologické kliniky, které nabízejí ultrazvuk pro zjištění pohlaví miminka už v 16. týdnu těhotenství. “Tenhle trend z Ameriky je čím dál populárnější,” doplnil jeden z oslovených lékařů. Přiznává ale, že někdy je to problém.

“Miminka se někdy schovávají, mají překřížené nožičky,” dodal s tím, že v některých případech se rodiče pohlaví svého děťátka dozvědí až při porodu.

Trend takzvaných “gender reveal party” vznikl zhruba před deseti lety, kdy americká bloggerka Jenna Myersová Karvunidisová zveřejnila příspěvek o tom, jak se dozvěděla pohlaví svého dítěte tak, že rozřízla předem připravený dort s růžovou náplní. Nápad se pak začal šířit a dnes okamžik odhalení pohlaví dítěte sdílí na sociálních sítích statisíce, ba miliony lidí.

Právě sociální sítě a snaha zaujmout co nejvíce sledujících zvyšují tlak na to, aby večírky byly co nejvynalézavější. Kromě balónků s konfetami tak může ohlašovat pohlaví miminka kouř ze speciálních dýmovnic, barevné ohňostroje nebo náplň nejrůznějších předem připravených pokrmů. A protože tomuto trendu ve velkém podlehly i celebrity, zřejmě hned tak neuhasne.

Stalo by se tak podle vládní novely, kterou Senátu v úterý doporučil schválit jeho sociální výbor. Horní komora o předloze rozhodne ještě tento týden.

Doklady zřejmě nebudou nutné ani pro nárok na zvýšení přídavku na péči. Úředníci nebudou příspěvky přepočítávat, lidé budou dostávat podpory v dosavadní výši.

Novela má podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) omezit kvůli koronavirové krizi osobní kontakt klientů s úředníky. Předloha se netýká nových žádostí o dávky, lidé je budou moci podávat i nadále.

Obdobný zákon platil už loni na jaře a také na podzim. Opatření mělo ulevit úřadům práce, které měly výpadek počtu pracovníků. Řada úřednic a úředníků byla totiž na ošetřovném, na nemocenské nebo v karanténě.

Běžně se nárok dokládá i co 3 měsíce

Lidé, kteří pobírají některé dávky, musí úřadům práce v běžné situaci dokládat své příjmy a další skutečnosti každé tři měsíce. Potřebné dokumenty musí dodat za skončené čtvrtletí do konce prvního měsíce dalšího kvartálu. Pokud to neudělají, vyplácení pomoci od státu se zastaví.

Pokud by potvrzení neposkytli ani do konce daného čtvrtletí, o dávku by přišli. Podklady úředníci přezkoumávají a podle nich výši příspěvků či přídavku upraví.

Novela obsahuje také ustanovení, podle něhož informační systémy o důchodech a nemocenské bude nadále provozovat Česká správa sociálního zabezpečení. Úprava ruší platné, ale dosud neúčinné ustanovení, podle kterého mělo k lednu převzít provoz těchto registrů ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stejný návrh se dostal už do původní předlohy o bonusu k nemocenské pro lidi v karanténě, která nakonec nebyla přijata.

Podle zdravotníků by totiž mohlo jít o dítě, které se nedávno narodilo ve zdejší nemocnici ve Slaném. Sdělil to zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. V celé ČR bylo již do těchto speciálních schránek odloženo 216 dětí.

Holčička byla velmi pečlivě oblečená, zabalená v kožíšku, zavinovačce s žirafami a na hlavě měla bílou čepičku.

“Malý zádrhel spočívá v tom, že zdravotníci se domnívají, že je to holčička, která se v nemocnici před týdnem narodila. Takový případ jsme ještě neměli! Kdo ví, co maminku vedlo k rozhodnutí odložit holčičku hned po propuštění z porodnice,” dodal Hess.

Štěpánka je již druhým letošním miminkem odloženým do babyboxu. Zároveň jde o druhé, které někdo odložil ve Slaném. Zdejší nouzová schránka pro nechtěné děti funguje od 3. února 2011. Skóre dívky versus chlapci Štěpánka zvýšila na 118:98. Jméno dostala podle ředitele slánské nemocnice Štěpána Votočka.

V Česku fungují desítky nouzových schránek

V České republice funguje 79 babyboxů. Jde o novorozenecký inkubátor, který po vložení dítěte zapne vyhřívání a ventilaci a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní zdravotnický personál.

Nejčastěji se v babyboxech nacházejí novorozenci, v několika případech zde ale pracovníci přilehlých nemocnic či dalších institucí objevili i mnohem starší děti. Nechtěným “rekordmanem” je takřka dvouletý chlapec, jehož v lednu 2019 někdo odložil v babyboxu v Pelhřimově.

Babyboxy mají i kritiky, kteří tvrdí, že odporují Úmluvě o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a právu znát své rodiče. Babyboxy nejsou jedinou možností, jak se matky mohou utajeně vzdát potomka.

Po celé republice existuje síť porodnic, jež umožňují anonymní porod, po němž je možné dítě také přímo přenechat k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Žena si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.

Zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess si podle fotografie děvčátka nejdříve myslel, že jde o chlapečka.

“Jiřina nakoukla do nového života 14. prosince v 9:57, podle obrázků, které jsem viděl v počítači pečlivě oblečená, celá v modrém, takže jsem se původně domníval, že se jedná o chlapečka. Upřesňuji, modrý kabátek s kapucí a modré dupačky,” dodal Hess.

Jiřinka je 14. odloženým dítětem do pardubického babyboxu

Podle personálu nemocnice je Jiřinka na první pohled v pořádku. “Pravděpodobně se narodila před dvěma dny, pupečník měla ošetřený gumičkou do vlasů. Jistě byla nakrmená a měla plenu. S úzkostí si představme, jaké rozhodování předcházelo jejímu odložení do babyboxu,” uvedl Hess.

Novorozená dívka se jmenuje po dárkyni, která letos financovala výměnu babyboxu v Nymburku. Pardubická schránka funguje od roku 2008. Dosud přijala osm dětí, naposledy v dubnu 2018. Stejný počet přijal babybox v nemocnici v Olomouci.

Smutné prvenství drží Praha s 39 odloženými dětmi, na druhém je místě Brno s 19 nechtěnými novorozenci, uvedl Hess.

V boxech našli zdravotníci více než 200 dětí

Do babyboxů od jejich vzniku v roce 2005 lidé odložili 116 dívek a 97 chlapců. V ČR je 77 speciálních schránek, jde v podstatě o novorozenecký inkubátor, který po vložení dítěte zapne vyhřívání a ventilaci a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní zdravotnický personál.

Matky se mohou utajeně vzdát potomka také prostřednictvím sítě porodnic, které umožňují anonymní porod. Po něm mohou dát dítě k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Žena si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.

Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky.

Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Senátní sociální výbor s tím dnes souhlasil. Horní komora o předloze rozhodne příští týden.

Ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD) senátorům řekla, že zákon o náhradním výživném se bude týkat odhadem 24 000 nezaopatřených dětí. Částka byla podle ministryně zvolena kvůli tomu, že výživné se pohybuje nejčastěji mezi 2500 až 2900 Kč měsíčně. Minimální výživné by mělo do budoucna činit 1000 korun, uvedla.

Maláčová připustila, že zákon o náhradním výživném neřeší podstatu problému, kterým je nízká vymahatelnost dlužného výživného. Změnit to chce další právní úpravou, která by podle ní měla být předložena v řádu týdnů jako poslanecký návrh. Úřad Maláčové chce také revizi sociálních dávek.

“Vyspělá společnost se má postarat o ty nejzranitelnější,” uvedla předsedkyně výboru Miluše Horská z klubu KDU-ČSL. Předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínkové konstatovala, že “zodpovědnější musí platit za ty nezodpovědné”, ale “nejdůležitější je zájem dítěte”. Zástupci ODS měli k zákonu výhrady jako k řešení, které nejde po podstatě problému.

Podmínkou poskytnutí náhradního výživného bude podle předlohy to, že rodič – samoživitel už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo soudně. O státní alimenty by žádal krajský úřad práce. Úřad by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal na výživném jen část peněz, stát by doplatil zbytek do 3000 korun.

Příjemce náhradního výživného má každé čtyři měsíce dokládat, že má na pomoc státu dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Případné přeplatky by bylo nutné vrátit. Dvouletá lhůta výplaty náhradního výživného byla podle ministryně zvolena jako zkušební.

Úřady by mohly náhradní výživné vyplácet od poloviny příštího roku. Ročně by vyplatily na náhradním výživném 881 až 891 milionů korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina této sumy. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.

Ale nepředbíhejme. Víte, jak se vše odehrálo?

Cesta do porodnice nebyla pro rodinu v očekávání taková, jakou si představovali. Ještě před cílem, který se nacházel v boskovické nemocnici, museli náhle zastavit.

Zuzanka se totiž rozhodla přijít na svět o něco dříve, než si její tatínek s maminkou spočítali.

Rodičům tak bylo jasné, že za zdravotníky do nemocnice už podle plánu nedorazí.

Nezbylo nic jiného, než vytočit telefon na záchrannou službu. A malá Zuzanka? Ta se zatím až překotně rychle drala na svět!

Zuzanka chtěla do nemocnice přijít “po svých”. Foto: Zdravotnická záchranná služba JmK p.o.

Nestihneme to!

Zasahujícím zdravotníkům bylo hned jasné, že na místo to s největší pravděpodobností ještě před narozením děvčátka nestihnou.

Porod na parkovišti už totiž rychle spěl ke svému konci….

„Tatínek skvěle spolupracoval, dělal vše tak, jak bylo třeba. Děvčátku pomohl na svět a dojemné pro mě bylo, když jsem slyšela, jak mu jeho žena děkuje za svoji záchranu i za záchranu miminka. A musím pochválit samozřejmě i maminku,” uvedla operátorka Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje.

Zdravotníci se na místo dostali až po porodu. Vše naštěstí dopadlo na výbornou.

Maminka, která rodila v náročných podmínkách, podle záchranářů těžké chvíle výtečně zvládla. Za asistence lékaře pak už jen šťastný tatínek přestřihl pupeční šňůru.

“Holčičku naši zdravotníci ošetřili, poskytli jí tepelný komfort a i s maminkou převezli do boskovické nemocnice. Zuzance i celé její rodině přejeme jen to nejlepší… hlavně hodně zdraví,” doplnila jihomoravská záchranářka s tím, že jde o “silné okamžiky, na které se nezapomíná.”

Dítě se narodilo císařským řezem, zatímco jeho maminka byla v umělém spánku napojená na plicní ventilaci kvůli koronavirovému onemocnění. Chlapeček se narodil zhruba o dva měsíce dřív, vážil 1600 gramů.

Nyní už jsou oba spolu v domácí péči, řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení Ivan Huvar.

Jednatřicetiletou ženu s vysokými horečkami a v 30. týdnu těhotenství přijala nemocnice 23. října, poté, co se doma zhoršil její zdravotní stav. Nejdřív ji lékaři umístili na jednotku intenzivní péče. Její stav se ale nelepšil, a tak ji museli napojit na umělou plicní ventilaci.

Ženě selhávaly životní funkce

“Začaly jí selhávat životní funkce, museli jsme se rychle rozhodnout, ale věděli jsme, že odhadovaná hmotnost miminka je kolem 1600 gramů, což pro nás bylo velmi důležité. Žena porodila první den intubace,” popsala lékařka z oddělení anesteziologie Lenka Klimešová.

Gynekologové musí u rizikových porodů vždy zvažovat, jak dlouho situaci ještě zvládne organismus matky a kdy už příchod na svět zvládne organismus novorozence.

“V 30. týdnu těhotenství to bylo poměrně složité rozhodování. S tímhle jsme navíc neměli žádné zkušenosti. Dítě bylo po porodu převezeno do fakultní porodnice na Obilním trhu, kde se specializují na novorozence s nízkou porodní hmotností,” dodal Huvar. Chlapeček strávil na Obilním trhu několik dní v inkubátoru. Dařilo se mu dobře, a tak o něj už může pečovat rodina.

Ženu lékaři probudili z umělého spánku po 11 dnech. Domů z nemocnice ji propustili tuto středu.

V současnosti dostávají přídavky domácnosti s příjmem do 2,7násobku životního minima. Na děti do šesti let stát dává 500 korun, od šesti do 15 let je to 610 korun a od 15 do 26 let při studiu 700 korun. Rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, jsou částky o 300 korun vyšší.

Pokud návrh na zvýšení přídavků na děti projde, měly by se zvýšit od ledna o 26 procent. Podle chystané novely o státní sociální podpoře, kterou na webu v listopadu zveřejnila vláda, by se tak ze současných 500, 610 či 700 korun podle věku dítěte dávka mohla zvednout na 630, 770 či 880 korun.

Pokud je rodič v práci, příspěvek bude ještě vyšší

Pokud by aspoň jeden z rodičů pracoval, byla by podpora zase o 300 korun vyšší. Rozšířit by se měl také okruh rodin, které by přídavky mohly pobírat. Nárok by měly mít rodiny s příjmem do trojnásobku minima.

V podkladech k zákonu to ministerstvo zdůvodnilo nutností podpořit rodiny s dětmi, na které dopadla nařízená omezení, zavření škol i zdražování.

“Na koaliční radě jsme se shodli, že ministerstvo práce vyšle návrh na navýšení přídavku na děti pro pracující rodiny s dětmi,” uvedla ministryně práce a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová. Podle ní se z přídavku stala “chudinská dávka” a řada rodin o podporu přišla po růstu výdělků. Maláčová upozornila, že navýšení doporučuje Národní ekonomická rada vlády.

Na zvýšení dávky je třeba najít 1,7 miliardy korun navíc, které dosud v navrhovaném rozpočtu pro příští rok nejsou začleněny.

Podle primáře kliniky Michaela Halašky se zlepšil komfort pro rodičky i pracovní prostřední pro personál. Vedoucí porodnice Radovan Vlk dodal, že její součástí jsou také čtyři nové samostatné porodní apartmány téměř hotelového typu, umožňují přítomnost členů rodiny nebo porody jen s porodní asistentkou, pokud bude porod probíhat bez komplikací. Pokud nastanou, je ale vždy v blízkosti lékař.

Součástí je také operační sál pro císařské řezy a novorozenecký box pro rizikové a předčasně narozené děti. Vinohradská nemocnice se specializuje také na ženy, kterým byl během těhotenství diagnostikovaný nádor.

Ročně jich do nemocnice přicházejí desítky z celé země. “Onkologii je třeba vnímat oborově. V první řadě je třeba myslet na to, že existují odborníci na dané obory,” dodal ředitel nemocnice. Kolegium odborníků může posoudit i možnosti chemoterapie těhotné nebo další okolnosti porodu.

Podle ředitele nemocnice Petra Arenbergera bylo do vnitřních úprav původně historického pavilonu kliniky investováno přes 100 milionů korun, jen do stavebních úprav neonatologie asi 39 milionů.

Rodičky čeká v Praze příjemnější prostředí

Na přirozenější a pro rodičku příjemnější prostředí porodu se postupně zaměřují další pražské porodnice. Už loni v únoru otevřela první porodní apartmány Nemocnice Na Bulovce. Mění se tam i organizace celého porodu.

Pouze porodní asistentka v tamním Centru porodní asistence vede přes polovinu porodů. Ministerstvo zdravotnictví připravuje pro takto vedené porody doporučený postup pro další porodnice.

V Česku je ročně asi 110 000 porodů, funguje 93 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek.