Těhotenství Halimy Cisséové fascinovalo Mali i nejvyšší patra tamní politiky. Když lékaři v březnu oznámili, že Cisséová potřebuje speciální péči, úřady jí zařídily převoz do nemocnice v Maroku, kde žena děti přivedla na svět císařským řezem.

Děti jsou v pořádku

Podle malijských úřadů je maminka i její potomci v pořádku.

“Novorozencům (pěti holčičkám a čtyřem chlapečkům) i matce se zatím daří dobře,” dodala malijská ministryně zdravotnictví Fanta Sibyová.

Une malienne de la ville de Tombouctou a accouché 9 nouveau-nés au Maroc ce mardi 4 mai.
La jeune malienne du nom de Halima Cissé a donnée de naissance, par césarienne, à cinq filles et quatre garçons.
Les bébés et la mére se portent bien, selon le ministère de la santé Malienne pic.twitter.com/zxcIkbqvc6

— Mbonitegeka YHWH yirʾe (@mjehovaj) May 5, 2021

Očekávalo se, že Cisséová porodí sedm dětí. Tolik jich na ultrazvuku našli lékaři v Maroku i Mali, uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Devaterčata jsou velmi vzácná. Donošení takového počtu dětí často doprovází komplikace, které nezřídka znamenají, že se ne všechny plně vyvinou, píše agentura Reuters. Devět dětí na svět přivedla v roce 1971 žena v australském Sydney a v roce 1999 další rodička v Malajsii. Žádný z novorozenců však nepřežil.

V roce 2009 se Američance Nadye Sulemanové narodila císařským řezem osmerčata. Jednalo se o první případ v historii, kdy přežily všechny děti.

Podle něj pak platí, že čím dříve po transplantaci žena otěhotní, tím lépe pro ni,” doplnil chirurg s tím, že se pak daří vyhnout se některým dalším nežádoucím komplikacím. Například odmítnutí orgánu, nebo komplikovanému snižování imunitní reakce dané pacientky. Froněk se přitom podílel na studii, která se transplantací děloh zabývá. První pacientce lékaři v Česku novou dělohu transplantovali před pěti lety.

Transplantaci dělohy už jako léčebnou metodu uznalo Německo. Zde je hrazena ze zdravotního pojištění.

V českém IKEMu již lékaři provedli deset transplantací děloh. Pět orgánů bylo od žijících dárkyň, pět od zemřelých. Sedm žen implantovaný orgán ještě má. U tří jej ale bylo nutné kvůli zdravotním komplikacím odstranit.

Otěhotněly zatím tři ženy s transplantovanou dělohou. Všechny porodily zdravého potomka, další se podle Froňka na těhotenství chystají. Některé z žen, které už potomka mají, uvažují o druhém.

Mezi dárci i blízcí příbuzní

Dělohu českým pacientkám daly i jejich matky nebo teta. Jedna dárkyně byla po přechodu. To však podle lékařů nevadí. “Máme dárkyni, která již byla v menopauze. Děloha po transplantaci v horizontu týdnů začala menstruovat na základě spontánní hormonální stimulace příjemkyně. Věk, zdá se, není nejdůležitější faktor, ale jistě hraje svoji roli,” řekl ČTK transplantační chirurg.

Lékaři pracují s plánem, podle něhož by žena měla transplantovanou dělohu maximálně po dobu pěti let nebo do narození druhého potomka. Dlouhodobé užívání léků potlačujících imunitu by totiž mohlo ohrozit její zdraví.

COVID plány zhatil

Nyní je program transplantací dělohy pozastaven. Vliv měla i pandemie covidu-19. Lékaři nechtěli transplantovat další dělohy kvůli tomu, aby neohrožovali pacientky kvůli vyššímu riziku infekce i závažnějšího průběhu nemoci covid-19.

Podle Froňka by se další část studie mohla zahájit letos nebo nejpozději příští rok. V IKEM už k tomu koluje seznam žen vhodných pro tento zákrok.

„Holčičkám rodiče dávali nejčastěji tradiční jména jako Eliška, Anna, Ema či Tereza, chlapcům pak Jakub, Jan, Matyáš nebo Filip,” prozradila Věra Tisoňová, vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice AGEL Prostějov.

Z těch ne tak častých pak rodiče vybrali Emira, Javiera, Kvida, Kima nebo Dorotheu, Bereniku, Arianu či Medu.

Že jste si mezi nimi nevybrali právě to své? Pak se můžete inspirovat nejoblíbenějšími celosvětovými jmény. Najdete mezi nimi také jméno Archie, které vybrali princ Harry a vévodkyně Meghan svému synovi. Prim hraje také Hugo nebo Evelyn.

V České republice loni patřily mezi nejoblíběnější Eliška a Jakub.

V trendu jsou dnes ale ještě jiná jména – celosvětově jde o tato: Oliver, Charlotte, Liam, Violet, Declan, Aurora, Jasper, Ava, Theodore, Hazel, jak uvádí stránka www.babynames.com.

Rodných listů více než porodů

Od loňského ledna až prosince proběhlo v prostějovské porodnici přesně 831 porodů, rodných listů ale nakonec matrikáři vypsali 835, uvedli zástupci nemocnice.

Ve čtyřech případech se totiž jednalo o porod dvojčat, zatímco v roce 2019 to bylo jen jednou a počet narozených děti se tehdy zastavil na čísle 832. I tentokrát rodiče vymýšleli častěji chlapecká jména, neboť ti v poměru s děvčaty pomyslně zvítězili v poměru 447 ku 388.

Loni, přesně 14. ledna, se zde narodilo přirozenou cestou největší miminko roku 2020 a jednalo se o holčičku s porodní váhou 4900 gramů. Z celkového počtu 831 porodů bylo 179 maminek starších 35 let s tím, že nejstarší rodička měla ještě o deset let více.

Na nedávné konferenci Jód 21 to řekla lékařka Marie Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ústav pořádal v těchto dnech několik akcí, které se problematikou nedostatku jódu zabývaly.

Bez jódu hrozí potíže s intelektem

Podle lékařky může nedostatek jódu u těhotných či kojících žen vést ke snížení IQ u dětí o sedm až deset bodů. Navíc hrozí těhotným kvůli tomu předčasné porody a potraty. Jód se podle Nejedlé podílí na růstu a vývoji organismu, má vliv rovněž na hladinu krevního cukru a cholesterolu.

“Jeho nedostatek je naprosto zásadní pro vývoj člověka,” řekla. Podle ní na světě trpí 900 milionů lidí vážnou poruchou štítné žlázy způsobenou nedostatkem jódu. Snížená funkce štítné žlázy se projevuje mimo jiné únavou, padáním vlasů, objevují se i otoky, zimomřivost a nesoustředěnost. Děti mohou mít kvůli tomu hyperaktivní projevy.

V Česku se potíže s jódem řeší

Česká republika je přitom od roku 2004 na seznamu zemí s vyřešeným jódovým deficitem, což jsou státy, které evidují nedostatek jódu maximálně u tří procent novorozenců. V ČR však tento počet podle informací z konference Jód 21 dosáhl předloni 3,8 procenta a podle aktuálních vyjádření lékařů z kliniky dětí a dorostu vinohradské nemocnice stoupl na 4,8 procenta. V některých oblastech ČR evidují lékaři až 12 procent novorozenců, kteří mají málo jódu.

Státní zdravotní ústav proto kvůli tomu připravil informační leták, který uvádí, které potraviny a v jakém množství jód obsahují. Tato důležitá látka je především v mořských rybách a řasách, mléku a mléčných výrobcích, vejcích, vařené košťálové zelenině či soli.

Doporučený denní příjem jódu je u dětí podle věku od 90 do 120 mikrogramů, u dospělých 150 a u těhotných a kojících žen 250 mikrogramů. Například 200 ml mléka obsahuje 50 mikrogramů jódu.

Jód je i v některých doplňcích stravy, ne všechny jsou ale vhodné. Podle odborníků existují na trhu i takové, které v jedné tabletě obsahují trojnásobek doporučeného denního příjmu a nadměrná konzumace jódu může být škodlivá.

Nejvíce dětí se narodilo v říjnu, kdy začala propukat pandemie covid. Koronavirová pandemie přímo porodnické výsledky neovlivnila.

Mezi největší miminko se ve znojemské porodnici řadí v červenci narozená holčička s váhou 4970 g a 54 cm, která přišla na svět přirozenou cestou. Naopak nejmenší miminko, které v porodnici přišlo na svět v loňském roce byl chlapeček, narozený v prosinci s váhou 1490 g a 41 cm. Ten přišel na svět císařským řezem.

Ve znojemské nemocnici se narodilo 977 dětí (511 chlapců a 466 holčiček). Porodníci odvedli celkem 967 porodů, což je od roku 2017 nejvíce (2017 – 964 porodů, 2018 – 945 porodů, 2019 – 940 porodů). Deset maminek přivedlo na svět dvojčátka.

Císařským řezem bylo odvedeno 250 porodů, v loňském roce 197. Porodnice řešila i řadu porodních komplikací, jako např. komplikovaný příchod děťátka na svět, při kterém bylo nutné u rodičky odstranění dělohy z důvodu vrostlé placenty.

Nejméně dětí přišlo na svět v únoru

„Paradoxně se nejvíce dětí narodilo v říjnu, kdy stoupala pandemie coronaviru, a to 93 dětí. V květnu se narodilo dětí 92 a 87 dětí se narodilo v srpnu. Naopak, nejméně dětí se narodilo v únoru, a to celkem 65,“ zhodnotil nejvíce a nejméně vytížený porodní sál v loňském roce primář Gynekologicko-porodnického oddělení Radek Chvátal.

„Porodnictví je obor, který žádná pandemie nezastaví. I přes veškerá omezení, která pro rodičky pandemická doba přináší jsem rád, že si pro přivedení na svět svého potomka zvolily právě naši porodnici. Péči gynekologů doplňují neonatologové, kteří se v rámci intenzivní péče postarali v loňském roce o 56 dětí s nízkou porodní váhou nebo o děti, které měly problém s poporodní adaptací,“ doplnil Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

Řekl to mluvčí radnice Ondřej Šrámek a také zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess.

Je to páté dítě nalezené v bubenečském babyboxu od jeho zřízení v roce 2010. V Česku bylo v těchto speciálních schránkách od jejich zavedení v roce 2008 odloženo už 210 dětí, za letošní rok jedenáct.

Chlapce někdo do babyboxu na budově městského úřadu v Jilemnické ulici vložil po 19:00. Odtud byl převezen do motolské nemocnice, uvedl mluvčí.

V České republice funguje 76 babyboxů a dosud bylo do těchto speciálních schránek odloženo 115 děvčátek a 95 chlapců. Nejčastěji se v babyboxech nacházejí novorozenci, v několika případech v nich ale pracovníci přilehlých nemocnic či dalších institucí objevili i mnohem starší děti.

Nechtěným “rekordmanem” je takřka dvouletý chlapec, jehož v lednu 2019 odložili v babyboxu v Pelhřimově.

Babybox funguje v “právním vakuu”

Schránky nejsou přijímány bez výhrad, v roce 2011 se proti nim postavil Výbor OSN pro práva dítěte. Podle něj odporují pěti článkům Úmluvy o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a možnost znát své rodiče. Podle vyjádření bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové však na nejvyšším místě stojí právo na život a babyboxy život zachraňují. Skutečností nicméně je, že babyboxy fungují v určitém právním vakuu.

Babyboxy nejsou jedinou možností, jak se matky mohou utajeně vzdát nechtěného potomka. Po celé zemi existuje síť porodnic, jež umožňují anonymní porod, po němž je možné dítě také přímo přenechat k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Ta si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.

Často šlo o děti, sdělila mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

“Ošetřili jsme 15 pacientů s popáleninami až 2. stupně, které si lidé přivodili nadměrným sluněním. Všechna zranění si vyžádala nejméně týdenní léčení. A co je alarmující, více než polovinu pacientů tvořily děti. Jejich kůže je totiž stejně jako kůže seniorů ke spálení mnohem náchylnější,” uvedla.

Lékaři upozorňují, že i na konci srpna sluneční paprsky mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Podle přednostky Kliniky popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie Fakultní nemocnice Ostrava Zdenky Němečkové Crkvenjaš snáší sluneční záření každý člověk jinak. Záleží na fototypu pokožky i na věku.

“Ošetřili jsme třeba několik dětí z příměstských táborů, které krémy s UV faktorem sice měly, ale nepoužívaly je. Je vždy na dospělých, aby na děti dohlédli,” řekla přednostka.

Chlaďte vodou, ne ledem

Doplnila, že pokud už si člověk kůži na slunci spálí a jedná se jen o zarudnutí, měl by si pomoci chlazením vodou. “V žádném případě by ale lidé neměli na spálenou kůži přikládat led,” dodala.

Pokud se na spálené kůži objeví puchýře, je nutné vyhledat odborné ošetření, protože v takovém případě už se jedná o popáleninu 2. stupně. Léčba obvykle spočívá v aplikaci speciálních prostředků na hojení ran, které zabrání vzniku infekce a vytvoří správné prostředí k rychlé regeneraci pokožky.

Nebude. Či spíše bude, ale zcela jinak, než si dosud představovala.

To však ještě minulý týden ve čtvrtek ráno nemohla vědět. I přesto, že již dříve dva porody zažila.

Kdysi přitom trpěla mnohem většími bolestmi. Před třemi lety syna přiváděla na svět celé dva dny.

Jak jinak než v porodnici.

Dnes tomu bude jinak. To ale Monika ještě netušila, jak dramatické a kde to bude.

Klid před bouří

Zatím byla relativně v klidu. Vždyť již měla dvě děti a zkušeností s jejich rozením doslova na rozdávání.

V sedm hodin ráno byly bolesti zase silnější. Spolu s manželem raději zavolali příbuzným, aby jim pohlídali děti.

Jakmile o hodinu a půl dorazili ujmout se jejich ratolestí, vydali se i s manželem do porodnice. V devět hodin dopoledne byli na cestě a vše vypadalo optimálně.

Jen před nemocnicí museli parkovat o kus dále, cestu zablokovaly sanitky. Dál tak museli jít kus pěšky.

Pak už si dění Monika příliš nevybavuje. V půlce cesty k nemocnici se totiž vše zvrtlo.

Porod na parkovišti

“Rodím,” zakřičela Monika náhle na manžela. Její dcera se až příliš rychle drala na svět.

Následovala silná bolest zad, pocit dole se tlačící hlavičky. A obavy o zdraví malé.

Měla jsem na sobě šaty a kalhotky, které manžel rychle stáhnul, zavzpomínala Monika. Stačilo další zatlačení a překvapenému tatínkovi dcera doslova vypadla do rukou.

Monika vzápětí držela maličkou v náručí i s pupeční šňůrou. Slyšela ještě, jak náhodný chodec volá zdravotníky.

A porod placenty? Proběhl už v nemocnici. Aspoň, že tak, uvedla Monika.

Dnes jsou obě zcela v pořádku. Od neděle jsou doma. Jejich osmiletých Šimon a zanedlouho tříletý Filípek mají také velkou radost – vždyť se novorozené holčičky a jejich maminky těch několik dlouhých dnů, které strávily v porodnici, nemohli dočkat!