Novinkou budou dva boxy určené pro individualizovanou péči o extrémně nezralé novorozence, které umožní s dítětem hospitalizovat i matku a další rodinné příslušníky, uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

“Pracoviště disponuje nejmodernějším přístrojovým vybavením. Unikátní je jednoznačně speciální systém dávkování kyslíku, který je pacientovi dávkovaný automaticky, podle jeho stavu. To je výhodou především u nestabilních pacientů,” dodala. Oddělení je tímto systémem vybaveno celé a je možné ho využít u všech pacientů najednou.

Inkubátor zvlhčuje vzduch

Lékaři budou k převozu používat speciální inkubátor, ve kterém je pak novorozenec zároveň hospitalizován. Inkubátor umožňuje plnou ventilační podporu zvlhčovanou směsí plynů i během transportu. Další výhodou je, že umožňuje co nejmenší manipulaci s pacientem, čímž se snižuje riziko poranění či infekce.

Nejčastěji jsou na novorozenecké jednotce intenzivní péče ošetřovány děti s nízkou porodní hmotností a nedostatečnou zralostí. Nedonošení novorozenci po předčasném porodu mají nezralé životně důležité orgány a je nutné je u nich dlouhodobě podporovat.

“Na oddělení léčíme také novorozence s velice závažnými zdravotními problémy. Naši pacienti mají nejrůznější vrozené vady, nádory, genetická onemocnění a syndromy. Řada z nich vyžaduje natolik specializovanou péči, že je nelze léčit nikde jinde v republice,” uvedl primář novorozeneckého oddělení Jan Janota.

Vše na kameře

Rodiče hospitalizovaných miminek mohou využívat kamerový systém a sledovat svoje dítě pomocí aplikace v mobilním telefonu ve chvílích, kdy nemohou být přítomni na oddělení. “Jedná se o technicky i finančně náročný projekt provozovaný za podpory nadačního fondu novorozeneckého oddělení, který je rodiči velmi pozitivně oceňovaný,” uvedla Danková.

Nemocnice se nyní potýká s nedostatkem sester. “Bohužel stejně jako všechna vysoce specializovaná pracoviště se i my potýkáme s velkým nedostatkem sester. Nabídka pracovat ve špičkovém prostředí a našem vysoce profesionálním týmu zdravotníků tak stále platí,” ředitel Miloslav Ludvík.

Nemocnice v Motole byla založena v roce 1943 a jde o největší zdravotnické zařízení v České republice. Kapacita je zhruba 2000 lůžek a ročně ošetří desítky tisíc pacientů.

Dívenka měla 2130 gramů a 42 centimetrů. Dostala jméno Eliška, které vybrala matka ještě na počátku těhotenství. Obdobných případů je ve světě popsáno přibližně 20.

Sedmadvacetiletou ženu našli její blízcí v bezvědomí 21. dubna, tehdy byla v 16. týdnu těhotenství. Záchranka ženu převezla do Fakultní nemocnice Brno. Později vymizela spontánní dechová aktivita a vyšetření potvrdilo mozkovou smrt. Příčinou byla cévní malformace provázená krvácením do mozku.

Lékaři dělali maximum, aby ženu udrželi naživu

Lékaři pak udělali maximum, aby stabilizovali životní funkce a zachránili plod v těle matky. Pečovali o srdeční činnost, plicní a ledvinné funkce, bojovali s infekcemi, výživu sestavovali i s ohledem na vývoj plodu.

Několikrát týdně, posléze denně monitorovali plod ultrazvukem. Císařský řez provedli lékaři ve 34. týdnu těhotenství. Život matky skončil po porodu dítěte, kdy ji lékaři za přítomnosti rodiny odpojili od dýchacích přístrojů.

Už v lednu 2016 v brněnské fakultní nemocnici porodila žena v kómatu. Lékaři tehdy přivedli na svět císařským řezem chlapečka. Žena upadla do bezvědomí čtyři měsíce před porodem při dopravní nehodě. Hošík přišel na svět v 31. týdnu těhotenství matky s váhou 1,9 kilogramu. Zdravotní stav ženy se po porodu začal lepšit, až se zotavila.

Podle České televize je první zaznamenaný případ záchrany plodu ženy v kómatu nebo po mozkové smrti z roku 1981. V americkém Buffalu byla přijata do nemocnice čtyřiadvacetiletá žena se zánětem mozku. Testy ukázaly, že u ní nastala mozková smrt. V té době byla ve 23. týdnu těhotenství. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů. Poté se císařským řezem, devět týdnů před termínem porodu, narodilo zdravé dítě.

A kluci měli tentokrát skutečně výrazně navrch – narodilo se jich 125, zatímco holčiček bylo o 45 méně.

Nejnáročnější byl pro olomoucké porodníky 24. červenec, kdy se první dětský výkřik porodními boxy rozlehl hned třináctkrát, naopak 4. a 21. července to bylo jen dvakrát. V největší přesile byli chlapečci 29. července, kdy jich na jedinou holčičku bylo deset. Posledního července pro změnu přišla na svět výhradně děvčátka (tři).

Červenec o prvenství přišel od roku 2006 jen dvakrát – v roce 2012 jej předstihl říjen a o pět let později to byl srpen. Navíc letos možná bude muset čelit výsledkům jarních karanténních měsíců.

Červenec 2020 v číslech v porodnici FN Olomouc

• Počet dětí: 205
• Počet děvčat: 80
• Počet chlapců: 125
• Nejmenší narozené dítě: 42 cm, 1650 g
• Největší narozené dítě: 55 cm, 4560 g
• Nejmladší rodička: 19 let
• Nejstarší rodička: 52 let
• Nejčastější jména (uvádíme jen s četností třikrát a vyšší): Lukáš 6x, Jan 5x, Jakub 5x, Mikuláš 5x, Eliška 5x, Štěpán 5x, Petr 4x, Ondřej 4x, Dominik 4x, Klára 4x, Šimon 4x, David 4x, Michal 3x, Patrik 3x, Filip 3x, Mia 3x, Tomáš 3x, Viktor 3x, Matěj 3x

Hned šestnáct žen přivedlo v červenci za pomoci týmu Gynekologicko – porodnické kliniky FNO na svět dvojčata. V průběhu jediného dne pak z porodního sálu odjíždělo se dvěma dětmi dokonce 5 maminek.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Tolik dvojčat pohromadě na porodním oddělení ostravské fakultní nemocnice nepamatují. V jeden den z oddělení odcházelo se dvěma dětmi dokonce pět maminek. #ostrava ##fakultninemocniceostrava #porod #miminko #dvojčata #mimibambini_obchod @mimibambini.cz

Příspěvek sdílený @mimibambini.cz (@mimibambini_obchod), Srp 5, 2020 v 5:17 PDT

Jak uvedl vedoucí lékař porodních sálů MUDr. Richard Špaček, za dobu jeho více než třináctiletého působení na klinice podobnou situaci nezažil. Všechny děti i jejich maminky jsou v pořádku a ve většině případů nepotřebují intenzivní péče.

„Takováto situace nám samozřejmě dělá obrovskou radost. Musím ale připomenout, že u vícečetných těhotenství mohou nastat komplikace a to zejména v situaci, kdy se plody v děloze dělí o společnou placentu. V takovýchto případech by těhotná žena měla být rozhodně sledována v Perinatologickém centru“, vysvětlil Richard Špaček, vedoucí lékař porodních sálů.

Z neobvykle vysokého počtu úspěšně porozených dvojčat v jednom měsíci měl radost i přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Ondřej Šimetka.

„Za celý loňský rok bylo u nás 103 porodů dvojčat a jedna trojčata. Je potěšitelné, že téměř 40 procent žen porodilo spontánně, což je vynikající číslo, protože republikový průměr je přibližně 20 procent“.

Zvládli i komplikované situace

Šimetka připomněl, že vysoký počet vícečetných porodů přispívá k erudici personálu, který tak dokáže zvládat i komplikované situace.

Pokud jde o pohlaví, tak v 9 případech to byla kombinace chlapec – chlapec, 6 žen porodilo dvě holčičky a v jednom případě byla dvojice smíšená. Určitě zajímavé je sesterské spojení jmen Lilith a Elizabeth.

A zajímavá jména daly i maminky, které ve FNO přivedly v červenci na svět jedno dítě. V porodních knihách je mezi 205 nově zapsanými novorozenci například Aurora, Edgar, Enrico nebo Lucián.

Problém je palčivý především v rozvojových zemích, ve kterých není dostatečně regulováno bezpečné nakládání s průmyslovým odpadem, píše o výzkumu deník The New York Times.

“Jednoznačný závěr našeho výzkumu je ten, že děti na celém světě čelí otravě olovem v masovém a dosud nevídaném rozsahu,” varují autoři studie. Výzkumníci došli k závěru, že u třetiny dětí do 19 let dosahuje obsah olova v těle hladiny pět mikrogramů na decilitr krve nebo ji překračuje. Hodnotu pět mikrogramů přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) i americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) považuje za hraniční.

Všudypřítomné olovo, které se vyskytuje například v emisích z hutí, autobateriích, starých odlupujících se nátěrech, starém vodovodním potrubí, na skládkách elektroodpadu, a dokonce v některých kosmetických přípravcích, představuje podle autorů výzkumu obrovské a podceňované riziko pro fyzický i mentální rozvoj celé generace dětí.

Potíže spíše v rozvojových zemích

Za hlavní příčinu olověné otravy studie označuje neodborné a neregulované recyklování olova z autobaterií, k němuž často dochází v rozvojovém světě.

Drtivá většina zasažených dětí žije v chudých zemích, “kde jsou olovu vystavovány nejrůznějšími způsoby,” konstatuje studie. Většina dětí z USA a mnoha dalších vyspělých zemí má podle výzkumu hodnoty olova v krvi znatelně pod kritickou hodnotou, i když v některých oblastech byly naměřené hodnoty také “nebezpečně vysoké”.

Expozice olovu je spojená se zhoršením IQ a schopnosti udržet pozornost. Autoři studie připomínají, že má vliv také na duševní zdraví a bývá dávána do souvislosti s nárůstem násilného a kriminálního chování.

Největší riziko doživotních následků hrozí u dětí v prenatálním stádiu a do pěti let věku. Výzkumníci také tvrdí, že vystavení olovu zapříčiní celosvětově předčasnou smrt téměř jednoho milionu dospělých.

Letos upoutalo pozornost video z jedné velké kyjevské kliniky, na němž bylo vidět desítky novorozenců, kteří se narodili náhradním matkám a které si rodiče nemohli kvůli uzavření hranic převzít.

Snímek, který obletěl celý svět, ještě více zvýšil zájem o náhradní mateřství v této zemi, která patří k nejchudším v Evropě. Za donošení dítěte se tam platí kolem 37 000 eur (985 000 Kč), uvádí právník Sergej Antonov. Tento sektor vznikl na Ukrajině začátkem tisíciletí, ale před pěti lety doznal značného vzestupu, když bylo náhradní mateřství pro cizince zakázáno v Indii a Thajsku.

Ročně až 3000 dětí

Oficiální statistiky neexistují, ale podle odhadů se na Ukrajině pro zákazníky z ciziny rodí každoročně 2500 až 3000 dětí. Více než třetinu z toho tvoří Číňané.

Oficiálně mohou náhradního mateřství využívat jen sezdané heterosexuální páry, u nichž byla potvrzena neplodnost. Neexistuje ale žádný konkrétní zákon, a to otevírá dveře všemu: náhradní matky se tak například mohou stát obětí zneužití, uvádí Maryna Legenková z nevládní organizace La Strada Ukraine. Ta poskytuje ženám psychologickou, právní nebo lékařskou pomoc.

Velmi často mají Ukrajinky problém získat slíbené peníze, říká sedmadvacetiletá Olga Korsunová, která byla náhradní matkou už třikrát. Většina žen, které dělají náhradní matku načerno, skrývají svůj stav před okolím a nečestní zprostředkovatelé z toho těží, aby s nimi manipulovali a zmocnili se části odměny či kompenzace v případě zdravotních komplikací, dodává Korsunová.

Náhradní matky čelí chaosu i vydírání

Když se porod blíží, musejí se matky přestěhovat do Kyjeva, kde jsou ubytovány často v nelidských podmínkách, říká právník Sergej Antonov. Někteří biologičtí rodiče jsou také oběťmi vyděračství nebo dokonce zjistí, že jejich děti nemají s nimi žádnou genetickou vazbu. “Je to naprostý chaos,” podotýká Antonov.

“Nezodpovědné matky neberou předepsané léky nebo pijí alkohol,” dosvědčuje Olga.

Úřady podezírají některé kliniky, že využívají náhradní mateřství, aby kryly obchod s dětmi. V dubnu policie oznámila, že v Kyjevě rozbila zločinecký gang, který prodal asi 150 dětí.

“Ukrajina se stává internetovým obchodem s dětmi,” stěžoval si nedávno Mykola Kuleba z organizace bojující za práva dětí. Kritizoval zneužívání Ukrajinek a vyzval k zákazu této praxe.

“Není to zneužívání, nikdo nás k tomu nenutí. Ale prodáváme kus svého zdraví, abychom se vyhnuly bídě,” vysvětluje Korsunová. Snila o tom, že se stane gynekoložkou, ale v roce 2014 začala s tímto. Tehdy ji válka na východě Ukrajiny vyhnala z domova a ona neměla se svým synem z čeho žít.

Každé náhradní mateřství jí vynáší měsíčně 350 eur (asi 9300 Kč) a po porodu dostane dalších 13 300 eur (asi 354 000 Kč).

Jako servírka si Olga měsíčně vydělá 120 eur (3200 Kč) a doufá, že si s pomocí svých “honorářů” za náhradní mateřství otevře kavárnu.

“Jsem hrdá, že můžu nabídnout děti lidem, kteří by se jinak nestali rodiči,” říká mladá žena, která brzy porodí dvojčata pro jedny čínské manžele. “Kdybych měla normální zaměstnání, samozřejmě bych to nedělala,” dodává.

Skupina senátorů v čele s předsedou zdravotnického výboru Lumírem Kantorem (za KDU-ČSL), která chce dát domácím porodům zákonný rámec, zároveň požaduje, aby asistentky musely být také zapsány v seznamu České komory porodních asistentek.

Proti návrhu, který dnes horní komora v prvním kole podpořila, má však Unie porodních asistentek výhrady.

Smyslem zákona je podle jeho navrhovatelů uzákonění profesní komory porodních asistentek a stanovení pravidel pro výkon jejich povolání včetně kárné odpovědnosti.

Samotný zápis do seznamu porodních asistentek by podle návrhu umožnil pouze výkon povolání pod odborným dohledem. Aby mohla porodní asistentka vykonávat povolání bez odborného dohledu, musela by složit kvalifikační zkoušku. Připuštění k ní by mělo být podmíněno vykonáním tří let praxe, uvedli tvůrci normy z řad KDU-ČSL, ČSSD, TOP 09 a STAN. Návrh před dalším schvalováním projednají výbory zdravotnický a ústavně-právní.

Část porodních asistentek má výhrady

Neonatolog Kantor uvedl, že se na znění zákona shodly společně Česká společnost porodních asistentek a Česká komora porodních asistentek, která je nyní právně jen zapsaným spolkem.

Výhrady má ale Unie porodních asistentek, podle níž norma nahrává více nemocničním porodům.

“Souhlasíme s tím, že je nutná regulace profese, ale v tom smyslu, aby byla porodní asistentka plně uznána jako kompetentní zdravotník k péči o zdravou těhotnou a rodící ženu a ženu a dítě po porodu,” uvedla na webu unie její prezidentka Ivana Königsmarková.

Předkladatelé zákona uvedli, že chtějí zajistit, aby se porod dětí v domácím prostředí mohl uskutečnit za doprovodu porodní asistentky “zkušené, přezkoušené, vedené jasnými metodikami a kárně odpovědné”.

Vyplývá to z výsledků perinatální péče v ČR, které tento měsíc na tiskové konference ministerstva zdravotnictví prezentoval vedoucí Perinatologického centra Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí Petr Velebil. V roce 2019 se narodilo asi 112.000 dětí, průměrný věk matky byl 28 let.

Klesl počet vícečetných porodů

“Za posledních šest let poklesl podíl novorozenců s porodní hmotností pod 2500 gramů. Podíl císařských řezů 24,2 procenta (všech porodů) je také pod mediánem Evropy. Významně poklesl počet vícečetných porodů, které jsou rizikovější a vedou k řadě komplikací,” řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V roce 2010 bylo porodů s dvojčaty nebo vícerčaty 2,13 procenta a loni 1,33 procenta.

Od roku 2017 podle Velebila počet porodů klesá, což odpovídá demografické křivce. Očekává se, že v roce 2030 jich bude 90.000.

Podíl císařských řezů na porodech od roku 2000 stoupal, zastavil se v roce 2015 na zhruba 26 procentech a pak začal klesat. “Císařský řez je nesmírně důležitá metoda, kterou potřebujeme pro záchranu života a zdraví. Někdy se ale použije zbytečně,” řekl Velebil. Podle něj se ale v Česku nekonala “obrovská epidemie” císařských řezů na vyžádání matek jako v jiných zemích. Také zhruba 80 procent vícečetných porodů skončí císařským řezem.

ČR je špičkou v péči o novorozence

Česko má podle Velebila jednu z nejnižších evropských perinatálních úmrtností, tedy úmrtí dětí v děloze či v prvním týdnu života. V minulém roce to byly čtyři děti na 1000 porodů. Podle Velebila je to právě díky organizaci péče a koncentraci rizikových porodů do perinatálních center, tedy větších porodnic, které se na nedonošené či jinak rizikové děti specializují.

Statistiky postihují jen porody v porodnicích, data o domácích porodech podle odborníků neexistují. Názory na domácí porody nebo porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Kompromisem mají být podle lékařů centra porodní asistence v areálu porodnic, kde by byl kladen větší důraz na komunikaci, soukromí a přání rodičky.