Nemocnost vyčíslili lékaři na 1452 osob na 100 000 obyvatel. Ve srovnání s předešlých týdnem jde o nárůst o 29,8 procenta.

Zatím jsou viry chřipky podle zdravotníků laboratorně diagnostikovány sporadicky a to především u hospitalizovaných pacientů. Celkově od začátku chřipkové sezony 2019/2020 tedy od začátku září 2019 evidují39 laboratorně potvrzených případů chřipky z toho 38 případů chřipky typu A.

Ve dvou případech laboratorně potvrzené chřipky byl průběh onemocnění závažný, v jednom z těchto případů došlo k úmrtí.

Jak předejít onemocnění

K předcházení onemocnění doporučují odborníci dodržovat obecné zásady osobní hygieny – zejména časté mytí rukou. V případě respiračního onemocnění nabádají k dodržování tzv. respirační etiketu, tj. zakrývat si nos a ústa kapesníkem při kašli či kýchání.

“Používejte pokud možno jednorázové kapesníky, které je nutné po použití odhazovat do odpadu. Po kontaktu s respiračními sekrety si umýt ruce vodou a mýdlem,” uvedli zástupci Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.

Dodávají, že k prevenci onemocnění chřipkou je stále možné po konzultaci s lékařem nechat se očkovat.

Zázračné levné potraviny pro zlepšení kondice

Kdo hledá kromě výše popsaných opatření další radu, jak se levně a poměrně rychle nadopovat vitamíny, látkami s antibiotickými účinky a jinými zdraví prospěšnými “elixíry”, nemůže vynechat z běžného jídelníčku například cibuli.

Dříve se například často uživala sladká cibulová šťáva, která pomála při zánětech horních cest dýchacích. Připravíte ji snadno – cibuli stačí rozkrojit, položit rozkrojenou stranou na talířek posypaný troškou cukru a za půl dne již uvolněnou tekutinu můžete po lžičkách užívat.

Jiným významným pomocníkem v boji proti nemocem je česnek, který prokazuje pozitivní účinky na obranyschopnost organismu. V něm obsažená látka alicin se vyznačuje silným anitibiotickým účinkem. Nevýhodou česneku však je, že některým osobám může činit zažívací obtíže.

Pokud si chcete pročistit tělo, vyzkoušejte řepu s velmi vysokým podílem antioxidantů, o nichž se traduje, že brání stárnutí buněk.

Sdělili to Kateřina Veselá a Tonko Mardešič coby zástupci klinik, které se zabývají právě umělým oplodněním. Podle expertů je přitom vhodnější věk pro umělé oplodnění do 35 let. Nad 40 let totiž výrazně klesá šance nalézt optimální vajíčka k oplodnění. V této době jejich počet klesá na polovinu.

Zvyšující se věk prvorodiček, které využívají umělém oplodnění, bylo jedním z témat červnové debaty  v Brně. Zúčastnilo se jí více než 250 odborníků.

Umělé oplodnění často vyhledávají ženy ve věku mezi 36. – 39. rokem. Ilustrační foto: Tiny Love

Akci provázely odborné komentáře expetů nejen z ČR, ale také z Německa, Maďarska, Austrálie nebo USA. Zvláštní diskuze se vedla kolem kvality testování embrya před přenosem do dělohy nebo nové metody při archivaci vajíček a embryí.

“Můžeme pracovat jen s tím, co si k nám pacienti v podobě reprodukčních buněk jednoduše řečeno přinesou. I když se snažíme sebevíc, věkový faktor u ženy i muže hraje limitující roli.“

Kateřina Veselá, ředitelka kliniky Repromeda

Plodnost s věkem klesá

Život člověka se podle expertů sice prodlužuje, plodné období se dosud ale nijak významně nemění, dodala Veselá.

“Hlavní problém je, že s věkem ženy se zvyšuje procento vajíček, která nejsou v pořádku. U pacientky nad 40 let jsou asi v polovině případů geneticky vyšetřovaných embryí abnormality, takže se může stát, že pak nemáme co přenášet,” řekl zakladatel reprodukční kliniky Pronatal Tonko Mardešič.

S přibývajícím věkem se podle něj snižuje šance na otěhotnění a současně se zvyšuje riziko potratu.

Odborníci dodali, že u Repromedy je průměrný věk pacientek kolem 36 let, u Pronatalu pak o tři více. Repromeda uskuteční na 1000 cyklů ročně. Podle Veselé jedno umělé oplodnění stojí zhruba 100 000 korun, až 55 000 může hradit pojišťovna. Některé metody ale pojišťovny nehradí, například injekci spermií do vajíčka nebo zmrazení embryí.

Důvěru vkládá přitom do potravin, které jsou bohaté na vitamíny a antioxidanty, a také na ty, které obsahují minimální množství rafinovaných sacharidů, uzených výrobků a mléčných produktů.

Ženám proto doporučuje na stránkách italského deníku La Republica sedm hlavních potravin, o které by měly zpestřit svůj jídelníček. Jsou to zejména sušené ovoce a semínka, červené ovoce, celozrnné potraviny, hořká čokoláda a v neposlední řadě rovněž zelený čaj a kurkuma.

“Tmavá čokoláda obsahuje značné množství polyfenolů, působí jako antioxidant a proti volným radikálům.”

Dermatoložka Maria Teresa Vivian

Nezapomínejte na celozrnnou stravu

Díky vyššímu obsahu vitamínu E doporučuje Maria celozrnný chléb, případě celozrnné těstoviny. Podobně jako hořká čokoláda, i zelený čaj je bohatý na polyfenoly. Navíc upravuje oběh krve ve vlásečnicích a pomáhá tak rozjasňovat okolí očí díky obsahu vitamínu K.

Zelený čaj a další pokrmy, které obsahují vitamín K, by podle italské dermatoložky měly ženy kombinovat s jídly, která obsahují tuk, ve kterém je tento vitamín rozpustný.

Doporučuje proto stravu obohatit olivovým olejem, avokádem nebo lososem. Nejlépe pak lze podle ní přijímat vitamín K s pomocí teplých jídel (například polévka), s níž se aktivuje a lépe vstřebává.

Pozor na rafinované cukry

Mladým lidem obecně doporučuje, aby se vyhýbali rafinovaným sacharidům i potravinovým doplňkům určených pro sport a energetickým nápojům.

Dospělí lidé by zase měli konzumovat více vitamínu E a C. Přijímat by je však měli přírodní cestou z vhodných typů potravin, například z mandlí, avokáda nebo špenátu. Céčko pak z kiwi, jablek, jahod, paprik a dalších druhů zeleniny.

Foto: Pixabay.com

Proto, aby se lidé ve starším věku vyvarovali vzniku stařeckých skvrn, radí Maria konzumovat kiwi, vejce, špenát a cukety. Právě ty jsou bohaté na rostlinná barviva lutein a zeaxanthin.

Maria nezapomíná ani na příznivé účinky omega 3 mastných kyselin a lykopenu, které ve zvýšené míře nalezneme například v rajčatech, mrkvi, dýni nebo červených grapefruitech. Tyto látky stimulují produkci kolagenu a pomáhají tak pleť udržet svěží a hebkou.

Přinášíme sedm tipů, jak zvýšit přirozenou obranychopnost těla a vyhnout se tak nemocem, které vyvolává řada bakterií a virů.

1. Česnek

Česnek obsahuje množství přírodních protizánětlivých a imunitu zlepšujících látek.

Samozřejmě, že víme, že není příliš chutné jej konzumovat samostatně. Na druhou stranu není nic snadnějšího, než jej v čerstvém stavu k některému z vhodných jídel přidat.

Náš tip: Co si čerstvý česnek vlisovat do horké česnečky nebo slepičí polévky?

Česnek tak pomůže udržet v co nejlepším stavu vaše dýchací cesty (a také spolehlivě zažene všechny upíry).

2. Cibule

I cibule pomáhá dezinfikovat ústní a nosní dutiny. Často ji stačí jen pokrájet a slzíte z ní nejen vy, ale i vaši domácí mazlíčci (kterým také řádně pročistí dýchací cesty).

Mezi další výhody konzumace cibule patří snížení rizika výskytu některých typů rakoviny, zlepšuje náladu a udržuje ve zdraví pokožku a vlasy.

Náš tip: rozkrojte očištěnou cibuli napůl a položte ji na plochý talířek s trochou vody s cukrem (nebo medem). Vše nechte při pokojové teplotě proležet celou noc. Ráno budete mít k dispozici sirup, který pomůže odstranit i dlouhotrvající kašel.

Takto připravený sirup ale nemusíte užívat jen při nachlazení – můžete si jej připravit i preventivně.

3. Zázvor

Zázvor je pravý kouzelník, který dokáže rychle zahnat nastupující příznaky nachlazení, včetně objevujícího se škrábání v krku.

Kořen obsahuje sloučeniny známé jako sesquiterpény, které jsou účinné v boji proti takzvaným rhinovirům – známou rodinou virů způsobujících nachlazení.

Podobně jako cibule, i zázvor potlačuje kašel. Kromě toho snižuje horečku i tlumí bolest.

Náš tip: nastrouhejte si několik lžic zázvoru, který nechte v horké vodě několik minut louhovat. Přidejte lžíci medu a směs vypijte.

Zázvor můžete také žvýkat zcela samostatně. Ovšem neznáme nikoho, komu by samotná ostrá chuť kořene příliš chutnala.

Zůstala vám v domácnosti dýně? Máte vyhráno!

:. Nebojte se dýně – je váš kamarád. 

Máte to štěstí a v kuchyni ještě skladujte dýni z vlastní zahrádky, nebo jste si ji uschovali z některého z dřívějších nákupů? Pokud zní vaše odpověď ano, pak není nic lepšího, než si připravit povzbuzující polévku plnou vitamínů.

Očištěnou omytou dýni (pokud nejde o hokkaido, pak také oloupanou) nakrájíme na kousky, osmažíme na olivovém oleji s cibulkou. Spolu s pokrájeným středním bramborem vše uvaříme do měkka. Můžeme přidat také kuřecí vývar.

Směs rozmixujeme, osolíme, opepříme, můžeme dodat i zázvor.

Na závěr do každé porce polévky přidáme lžíci zakysané smetany a pár kapek olivového oleje.

Dobrou chuť!

4. Med

Schopnost medu působit proti nejrůznějším bakteriím a tišit záněty je příkladná.

Praví včelí med ovšem spolehlivě ničí nejen bakterie, ale také viry a plísně.

Dětem, které jsou mladší než jeden rok, však med do úst nepatří. Jejich ještě zcela nedovyvinutý imunitní systém by si totiž nemusel poradit se spóry některých plísní, které může med obsahovat.

Náš tip: při koupi medu v některém z běžných obchodních řetězců pečlivě sledujte jeho složení. Pokud na některém z výrobku uvidíte nápis, který říká, že med “tvoří směs ze zemí EU a mimo EU”, raději se takovému “medu” obloukem vyhněte.

Produkt byl nejspíše připraven z levných afrických medů, které byly za poměrně značného zahřívání smíseny s jinými medy.

Nedá se ale říci, že by taková potravina byla zdravotně závadná. Ovšem kvůli teplotnímu zpracování nebude obsahovat tolik účinných látek jako med, který zakoupíte na dvorku vám známého včelaře.

O některých komerčních medech se proto bez uzardění dá říci, že jde o zcela “mrtvé” směsi. Někdy dokonce i uměle doslazované. V takovém případě je lepší koupit si sladký sirup. Minimálně to vyjde levněji.

5. Červené víno

Resveratrol a polyfenoly – komplexní látky, které podle nejnovějších výzkumů zamezují dělení a množení virů a bakterií.

Pokud je už máte v těle, sklenka vína by mohla jejich rozjezd zabrzdit.

Náš tip: pokud se rozhodnete “léčit” vínem, proč nezkusit kalifornskou odrůdu Pinot Noir?

Traduje se, že právě tato odrůda má v sobě vůbec nejvíce výše zmíněných látek.

Že alkohol nepijete? Pak zůstaňte u vinných listů a burských oříšků (nebo červeného rybízu, borůvek a moruší), které jej také obsahují.

6. Houby

Co by to bylo za přírodní medicínu, která by nevyzdvihla příznivé účinky hub.

Ty znala už starodávná čínská medicína, jejíž příznivci věděli, že houbové cytokiny a další specifické sloučeniny včetně imunoglukanů pomáhají bojovat s infekcí.

Náš tip: V čínské medicíně se hojně pracuje s houbami shiitake, maitake a reishi. Shitake (někdy také jako shitake) si můžete připravit také ve formě míchaných vajíček.

Na pánvičce s olivovým olejem krátce orestujeme půl střední cibule, přidáme několik kusů houby (3 – 6), směs krátce osmažíme a pak asi patnáct minut necháme dusit.

Na závěr přidáme dvě až čtyři vajíčka a podle chuti dosmažíme. Na závěr přidáme sůl a pepř.

7. Černý pepř

Je to možná ironie, ale černý pepř, který nás přinutí po jeho vdechnutí kýchnout, nás může zároveň zbavit některých příznaků nachlazení.

Vděčí za to látce piperin, která je známá příznivými účinky proti bolesti a vyšší teplotě.

Náš tip: nechte tři minuty v horké vodě louhovat sušené vinné listy, několik kuliček nadrceného černého pepře a pár lžic čerstvě nastrouhaného zázvoru. Tekutinu poté přeceďte a vlažnou doslaďte medem.

Publikováno se souhlasem zpravodajského serveru Klaudia.cz

Plody rakytníku jsou doslova životodárné. Připravíte si z nich i výborný čaj.

Je to škoda, protože tento několik metrů vysoký keř původem ze střední Asie se dá bez problémů pěstovat i v České republice. Mrazy mu totiž nevadí.

Rakytník je známý od starověku

První užívání plodů rakytníku se datuje do starověku. Tehdy si totiž lidé všimli, že jejich koně mívají až podezřele hladkou a dobrou srst.

Záhy zjistili, že zvířata hodují na rakytníkových bobulích. Netrvalo dlouho a podzimní bobule se mezi lidmi staly jedněmi z velmi oceňovaných darů přírody.

Zvláště hodnotné jsou pro vysoký obsah vitamínů C, A, E, F, D a K, najdeme v nich i komplex vitamínů skupiny B a rutin.

V plodech je obsažena také celá řada esenciálních prvků včetně železa, bóru či titanu.

Rakytník posiluje imunitu organismu, příznivě působí na regeneraci a dobrý stav pokožky.

Díky tomu jsou pravým životadárným elixírem, který také díky vysokému obsahu vitamínu C pomáhá organismu lépe zvládat nástrahy podzimního počasí.

Vědci rozborem rakytníkové dužiny určili, že má v sobě i spoustu tříslovin, flavonoidů a organických kyselin.

Léčí kůži a tlumí bolest

Není divu, že je v lidovém léčitelství rakytník používán pro své schopnosti tlumit bolesti, léčit kožní onemocnění a nejrůznější poranění, žaludeční vředy i revmatismus. Traduje se také, že má protinádorové účinky.

Plody, či šťáva z nich, se využívá rovněž při léčbě nemocí jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch.

Zázračná rakytníková šťáva

Pokud máme zahradu, na které si můžeme vypěstovat vlastní keře a plody, je vše ideální. Plody můžeme v odšťavňovači snadno rozmačkat a tekutinu zamrazit.

Jedinou nevýhodou však je, že se malé plody visící na krátkých stopkách poněkud hůře obírají.

Obsažené látky v rakytníkovém čaji mají příznivý vliv na celkovou odolnost organismu.

Lidé bez vlastní zahrádky si ale nemusejí zoufat. Stačí se jen obrátit na specializované dodavatele, kteří mají rakytníkové produkty ve stálé nabídce.

Takřka dokonalým produktem je rakytníkový sirup, který je dostupný po celý rok, a je samozřejmě plný vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek.

Rakytník bývá také součástí čajových směsí, které pak kombinují zdravotní účinky vícero rostlin a keřů.

Konzumovat můžete také sušené plody – a to přímo, nebo po jako odvar po zalití horkou vodou a vyluhování.

Plody jsou po utržení velké 5-10 mm a přibližně 3-5 mm široké. Nabývají žluté, oranžové až červené barvy.

Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť nabývá různých odstínů – najdeme v ní jak kyselé, hořké až nasládlé tóny. V přírodě zrají plody od srpna do září. Vydrží přitom dlouho do zimy.

Za silných mrazů je možné ponechat je na keři a sklízet je až zmrzlé prostým sklepáním z větví.

Utišující vlastnosti této léčivky jsou právě tím, co je na meduňce lékařské přitažlivé nejen v této shonem nabité době.

Maminky si lépe odpočinou

Maminkám pomůže odvar z této léčivé rostlinky nejen lépe si odpočinout po dni, které strávily hlídáním dítěte, ale také tehdy, pokud zažívají úzkost a paniku z nenadálých pracovních stresů.

Meduňka má totiž tu vzácnou vlastnost, že dokáže zmírňovat nebo dokonce zcela potlačovat bušení srdce, jehož původem je například pracovní vypětí či jiná duševně náročná a stresující činnost.

Meduňkový čaj po náročném dni zklidní tělo i duši.

Podle pediatrů je meduňka bezpečná i pro děti. Pokud ji použijeme jako nálev, který získáme z jejich lístků, pomůže uvolňovat a mírnit křečové bolesti hladkého svalstva.

Ztiší i žaludek

Maminkám se meduňka jistě hodí také pro své příznivé působení na žaludeční poruchy – například na překyselení, špatné trávení, plynatost nebo nadýmání.

Účinnou látkou, která je obsažena v této nesmírně zajímavé rostlince, jsou zejména silice. Meduňka jich obsahuje od 0,07 do 0,3 procent.

Pro nízký obsah se silice nedestilují, ale pouze se extrahují. Další významnými látkami, které příznivé působí na lidské tělo, a které meduňka obsahuje, jsou třísloviny.

V trávicím ústrojí mají detoxikační účinky (jsou schopny vázat a odvádět z organismu škodlivé látky), působí proti bakteriím, virům i střevním parazitům, brzdí zánětlivé procesy v žaludku a ve střevech, podporují tvorbu žaludečních šťáv, ovlivňují krevní oběh, pomáhají proti nadměrnému pocení, působí proti průjmům a krvácení. Jsou zkoumány jejich účinky na sebedestrukci rakovinných buněk.

Jak je vidět, tak meduňka, kterou sbíráme v červnu a červenci před obdobím květu, má celou řadu příznivých účinků na lidské tělo.

Je možné ji použít také jako koření (čerstvé lístky se hodí k dochucení omáčky, salátů, mas) a ke zjemnění chuti a vůně některých likérů.

Výtečný odvar z meduňky vás přivede do příjemného snění.

Sušenou rostlinu skladujeme v papírových sáčcích, nejlépe v tmavé nádobě.

Užívání

Večerní šálek teplého meduňkového čaje pomáhá bojovat s nespavostí. Připravíme si jej velmi jednoduše, a to tak, že lžičku sušené rostliny, nebo čerstvé lístky i s natí, zalijeme asi čtvrt litrem vroucí vody. Směs necháme krátce vyluhovat.

Po vychladnutí na pokojovou teplotu můžeme dochutit včelím medem.

Slabý odvar z meduňky, který lze kombinovat s heřmánkem, můžeme po poradě s pediatrem podat i dětem.

Můžeme si připravit také jedinečný meduňkový dresing. Ten připravíme z rozemletých listků, které smícháme s majonézou. Vše skladujeme v lednici a použijeme ke zpestření masitých a rybích pokrmů.

Meduňku nemůžeme opominout ani při přípravě koupele. Uvidíte, jak vás po náročném dni taková meduňková lázeň zklidní.

V neposlední řadě se rostlina používá také v kosmetice při výrobě nejrůznějších mastí a obkladů. Jednoduchý obklad si připravíme z 15 gramů sušené rostliny, kterou necháme vyluhovat ve 400 mililitrech vody.

V ohřáté směsi poté namáčíme obklad, který na bolavé místo připevníme vhodným obvazem.

Heřmánek je jednoletá rostlina vysoká přibližně 50 centimetrů. V tuzemské krajině jde o poměrně hojnou rostlinu, která je známá také například jako “kamilka”.

Už z jejího lidového názvu je patrné, že lidé k této bylince přistupují jako ke “kamarádce”, navíc s důvěrou v její široké léčivé schopnosti.
Léčivá síla heřmánku
Heřmánek pravý (Matricaria recutita L., nebo také Matricaria chamomilla) díky tomu patří mezi nejstarší a nejpoužívanější rostliny.

Užití našli lidé pro heřmánek nejen v nejrůznějších odvarech, které se pijí, ale také zevně – například v obkladech nebo koupelích, kterým se bude nyní věnovat.

Heřmánková směs do koupele

Připravit totiž z této bylinky konejšivou a voňavou koupel, která působí příznivě na pokožku celého těla, pomáhá ji šetrně odmašťovat a dokonce i hojit nehluboké rány, není nijak obtížné.

Můžete si k tomu zakoupit například hotovou přírodní heřmánkovou směs, která je již připravena ve formě vhodné pro bylinnou koupel, nebo si v lékárně pořídit heřmánek sušený a z něj si připravit odvar.

Sušené heřmánkové květy zalijeme litrem vroucí vody. Směs necháme deset minut vyluhovat. Poté ji přidáme do vany.

Způsob přípravy:

Čtyři polévkové lžíce sušených heřmánkových květů zalijeme přibližně litrem vroucí vody. Směs necháme deset minut vyluhovat. Poté ji můžeme přidat do vany.

Pokud se k sypaným sušeným heřmánkovým květům nedostanete, můžete si pomoci nákupem čistě přírodních bio heřmánkových čajů, které je možné nechat pomalu louhovat ve vaně s horkou vodou.

Proč heřmánek léčí

K léčebným účelům (droga) se používá květ heřmánku pravého Matricariae flos a také heřmánková silice Matricariae etheroleum.

V heřmánku pravém (Matricaria recutita L.) bylo identifikováno okolo 120 chemických látek. Mezi ty hlavní počítáme silice – 0,3–1,5 % (Matricariae atheroleum) a její složky.

:. Heřmánek pravý je téměř zázračnou léčivou bylinkou se širokým rozsahem použití.

Druhou nejdůležitější skupinou účinných látek v heřmánku pravém jsou flavonoidy. Obsah flavonoidů se nejčastěji uvádí v rozmezí 1–2,57 %. Ve skupině heřmánkových flavonoidů najdeme zastoupené flavony, flavonoly a jejich glykosidy (heterosidy). Za nejdůležitější flavonoidy z hlediska terapeutického účinku jsou považovány apigenin a apigenin-7-glukosid (apigetrin), které jsou také nejvíce zastoupeny.

Mezi další účinné látky v heřmánku pravém patří kumariny, polysacharidy dříve také nazývané slizovité látky (slizy), vosky , lipidy, fenylkarboxylové kyseliny, aminokyseliny (L-leucin, DL-methionin, DL α alanin, glycin, L-histidin, L-(+)lysin, DL-serin, L-glutamové kyseliny a DL-threonin) a vitamíny C a A1.

Bylinná heřmánková koupel osvěží nejen tělo, ale i duši.

Heřmánek pravý je užíván pro antiflogistický (protizánětlivý), spasmolytický (protikřečový) a karminativní účinek. K dalším jeho terapeutickým vlastnostem patří také antimikrobiální (bakteriostatická a fungistatická) aktivita, dále mírně sedativní, hojivý a diuretický (močopudný) účinek.

Tato neobvyklá terapeutická účinnost je dána kombinací farmakologických a biochemických vlastností všech účinných látek v heřmánku pravém.

Heřmánek pravý pro své léčebné účinky nachází široký prostor využití v dermatologii, stomatologii, otolaringologii, ale i v gastroenterologii, radioterapii, gynekologii, pediatrii a plicním lékařství.

Alergie? Téměř nejsou známy

Heřmánek podle odborných studií není toxický ani při dlouhodobém používání. Zároveň patří mezi bylinku, která jen v ojedinělých případech vyvolává alergické reakce.

Pokud se však chystáte podat heřmánkový odvar malému děťátku, ať už zevně nebo vnitřně, vždy předem vyzkoušejte, zda na ní dítě není náhodou alergické.

Zjistíte to snadno: potřete několika kapičkami heřmánkového odvaru spodní část ruky vašeho děťátka. Pokud by se objevilo byť jen mírné zarudnutí, heřmánek dítěti raději nepodávejte. Možnou alergii na heřmánek můžete konzultovat také s pediatrem.