Například krčská nemocnice za 1,4 milionu korun upravila čtyři porodní pokoje tak, aby tam rodička a její doprovod měli víc soukromí.

V Praze se tak podobnou cestou vydaly i Fakultní nemocnice Bulovka a vinohradská nemocnice. V porodnici u Apolináře ve Všeobecné fakultní nemocnici má úpravy porodních prostor umožnit plánovaná dostavba.

“Naším cílem v rámci porodů je udělat rovnováhu mezi odborností a bezpečností pro rodičku a také tím, aby se tam cítila dobře rodička, ale i partner, který ji doprovází,” uvedl Kolek. Porodnictví se v současné době soustředí na to, aby se rodička cítila pokud možno jako doma. Nemocniční zařízení tak reagují na stále větší zájem o domácí a alternativní porody.

Lékař: Normální porod může být i v nemocnici

“Ženy mají tendenci k tomu rodit doma, protože je to podle nich jediné přirozené. Ale i za zdmi porodnice může proběhnout fyziologický porod, do kterého není zasahováno, s minimální přítomností personálu,” dodal. V krčské porodnici podle něj vedou už teď porody především porodní asistentky, lékaři přicházejí jen v případě komplikací. Stále se podle něj ale každé čtvrté miminko rodí císařským řezem.

Nový přístup podle Kolka nevyžaduje víc personálu. “Je to více času stráveného s pacientkami. Porod vyžaduje svůj čas. Pokud chceme, aby ženy skutečně rodily přirozeně, tak jim musíme dát čas. A to jsme se museli naučit,” doplnil primář.

V nově upraveném porodním pokoji má žena vlastní sociální zařízení a zázemí pro doprovod včetně kuchyňského koutu. Podle vrchní sestry Lenky Cejpkové v nich mají k dispozici například gymnastické míče, ale také led nebo ohřívací polštářky k úlevě od bolesti.

Pokud je porod “náročnější”, ženě personál pomůže

“Na jednu stranu se snažíme, aby ženy rodily přirozeně nebo spontánně, ale na druhou stranu, pokud se ukáže, že porod je pro ženu náročnější, než čekala, nebo vyčerpávající, tak tu máme i prostředky, které jí mohou od porodu ulevit,” vysvětlila. Přímo na pokoji je tak k dispozici rajský plyn či epidurální anestezie. Porodní pokoje i většinou jednolůžkové pokoje na poporodním oddělení jsou standard, bez další úhrady. V Thomayerově nemocnici rodí průměrně sedm žen za den.

Podobné prostory za poslední rok otevřely Fakultní nemocnice Bulovka a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Modernizaci za zhruba miliardu korun připravuje i porodnice U Apolináře, má zde vzniknout centrum porodní asistence a neonatologie specializované na předčasně narozené děti. Novou budovu porodnice podle Kolka plánují i v Krči.

V Česku je ročně asi 110 000 porodů, funguje 93 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek. Statistiky postihují jen porody v porodnicích, data o domácích porodech podle odborníků neexistují. Názory na domácí porody nebo porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Kompromisem mají být podle lékařů právě centra porodní asistence v areálu porodnic, kde by byl kladen větší důraz na komunikaci, soukromí a přání rodičky.

Podle něj pak platí, že čím dříve po transplantaci žena otěhotní, tím lépe pro ni,” doplnil chirurg s tím, že se pak daří vyhnout se některým dalším nežádoucím komplikacím. Například odmítnutí orgánu, nebo komplikovanému snižování imunitní reakce dané pacientky. Froněk se přitom podílel na studii, která se transplantací děloh zabývá. První pacientce lékaři v Česku novou dělohu transplantovali před pěti lety.

Transplantaci dělohy už jako léčebnou metodu uznalo Německo. Zde je hrazena ze zdravotního pojištění.

V českém IKEMu již lékaři provedli deset transplantací děloh. Pět orgánů bylo od žijících dárkyň, pět od zemřelých. Sedm žen implantovaný orgán ještě má. U tří jej ale bylo nutné kvůli zdravotním komplikacím odstranit.

Otěhotněly zatím tři ženy s transplantovanou dělohou. Všechny porodily zdravého potomka, další se podle Froňka na těhotenství chystají. Některé z žen, které už potomka mají, uvažují o druhém.

Mezi dárci i blízcí příbuzní

Dělohu českým pacientkám daly i jejich matky nebo teta. Jedna dárkyně byla po přechodu. To však podle lékařů nevadí. “Máme dárkyni, která již byla v menopauze. Děloha po transplantaci v horizontu týdnů začala menstruovat na základě spontánní hormonální stimulace příjemkyně. Věk, zdá se, není nejdůležitější faktor, ale jistě hraje svoji roli,” řekl ČTK transplantační chirurg.

Lékaři pracují s plánem, podle něhož by žena měla transplantovanou dělohu maximálně po dobu pěti let nebo do narození druhého potomka. Dlouhodobé užívání léků potlačujících imunitu by totiž mohlo ohrozit její zdraví.

COVID plány zhatil

Nyní je program transplantací dělohy pozastaven. Vliv měla i pandemie covidu-19. Lékaři nechtěli transplantovat další dělohy kvůli tomu, aby neohrožovali pacientky kvůli vyššímu riziku infekce i závažnějšího průběhu nemoci covid-19.

Podle Froňka by se další část studie mohla zahájit letos nebo nejpozději příští rok. V IKEM už k tomu koluje seznam žen vhodných pro tento zákrok.

Podle zdravotníků by totiž mohlo jít o dítě, které se nedávno narodilo ve zdejší nemocnici ve Slaném. Sdělil to zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. V celé ČR bylo již do těchto speciálních schránek odloženo 216 dětí.

Holčička byla velmi pečlivě oblečená, zabalená v kožíšku, zavinovačce s žirafami a na hlavě měla bílou čepičku.

“Malý zádrhel spočívá v tom, že zdravotníci se domnívají, že je to holčička, která se v nemocnici před týdnem narodila. Takový případ jsme ještě neměli! Kdo ví, co maminku vedlo k rozhodnutí odložit holčičku hned po propuštění z porodnice,” dodal Hess.

Štěpánka je již druhým letošním miminkem odloženým do babyboxu. Zároveň jde o druhé, které někdo odložil ve Slaném. Zdejší nouzová schránka pro nechtěné děti funguje od 3. února 2011. Skóre dívky versus chlapci Štěpánka zvýšila na 118:98. Jméno dostala podle ředitele slánské nemocnice Štěpána Votočka.

V Česku fungují desítky nouzových schránek

V České republice funguje 79 babyboxů. Jde o novorozenecký inkubátor, který po vložení dítěte zapne vyhřívání a ventilaci a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní zdravotnický personál.

Nejčastěji se v babyboxech nacházejí novorozenci, v několika případech zde ale pracovníci přilehlých nemocnic či dalších institucí objevili i mnohem starší děti. Nechtěným “rekordmanem” je takřka dvouletý chlapec, jehož v lednu 2019 někdo odložil v babyboxu v Pelhřimově.

Babyboxy mají i kritiky, kteří tvrdí, že odporují Úmluvě o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a právu znát své rodiče. Babyboxy nejsou jedinou možností, jak se matky mohou utajeně vzdát potomka.

Po celé republice existuje síť porodnic, jež umožňují anonymní porod, po němž je možné dítě také přímo přenechat k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Žena si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.

Dítě se narodilo císařským řezem, zatímco jeho maminka byla v umělém spánku napojená na plicní ventilaci kvůli koronavirovému onemocnění. Chlapeček se narodil zhruba o dva měsíce dřív, vážil 1600 gramů.

Nyní už jsou oba spolu v domácí péči, řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení Ivan Huvar.

Jednatřicetiletou ženu s vysokými horečkami a v 30. týdnu těhotenství přijala nemocnice 23. října, poté, co se doma zhoršil její zdravotní stav. Nejdřív ji lékaři umístili na jednotku intenzivní péče. Její stav se ale nelepšil, a tak ji museli napojit na umělou plicní ventilaci.

Ženě selhávaly životní funkce

“Začaly jí selhávat životní funkce, museli jsme se rychle rozhodnout, ale věděli jsme, že odhadovaná hmotnost miminka je kolem 1600 gramů, což pro nás bylo velmi důležité. Žena porodila první den intubace,” popsala lékařka z oddělení anesteziologie Lenka Klimešová.

Gynekologové musí u rizikových porodů vždy zvažovat, jak dlouho situaci ještě zvládne organismus matky a kdy už příchod na svět zvládne organismus novorozence.

“V 30. týdnu těhotenství to bylo poměrně složité rozhodování. S tímhle jsme navíc neměli žádné zkušenosti. Dítě bylo po porodu převezeno do fakultní porodnice na Obilním trhu, kde se specializují na novorozence s nízkou porodní hmotností,” dodal Huvar. Chlapeček strávil na Obilním trhu několik dní v inkubátoru. Dařilo se mu dobře, a tak o něj už může pečovat rodina.

Ženu lékaři probudili z umělého spánku po 11 dnech. Domů z nemocnice ji propustili tuto středu.

Podle primáře kliniky Michaela Halašky se zlepšil komfort pro rodičky i pracovní prostřední pro personál. Vedoucí porodnice Radovan Vlk dodal, že její součástí jsou také čtyři nové samostatné porodní apartmány téměř hotelového typu, umožňují přítomnost členů rodiny nebo porody jen s porodní asistentkou, pokud bude porod probíhat bez komplikací. Pokud nastanou, je ale vždy v blízkosti lékař.

Součástí je také operační sál pro císařské řezy a novorozenecký box pro rizikové a předčasně narozené děti. Vinohradská nemocnice se specializuje také na ženy, kterým byl během těhotenství diagnostikovaný nádor.

Ročně jich do nemocnice přicházejí desítky z celé země. “Onkologii je třeba vnímat oborově. V první řadě je třeba myslet na to, že existují odborníci na dané obory,” dodal ředitel nemocnice. Kolegium odborníků může posoudit i možnosti chemoterapie těhotné nebo další okolnosti porodu.

Podle ředitele nemocnice Petra Arenbergera bylo do vnitřních úprav původně historického pavilonu kliniky investováno přes 100 milionů korun, jen do stavebních úprav neonatologie asi 39 milionů.

Rodičky čeká v Praze příjemnější prostředí

Na přirozenější a pro rodičku příjemnější prostředí porodu se postupně zaměřují další pražské porodnice. Už loni v únoru otevřela první porodní apartmány Nemocnice Na Bulovce. Mění se tam i organizace celého porodu.

Pouze porodní asistentka v tamním Centru porodní asistence vede přes polovinu porodů. Ministerstvo zdravotnictví připravuje pro takto vedené porody doporučený postup pro další porodnice.

V Česku je ročně asi 110 000 porodů, funguje 93 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek.

Novinkou budou dva boxy určené pro individualizovanou péči o extrémně nezralé novorozence, které umožní s dítětem hospitalizovat i matku a další rodinné příslušníky, uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

“Pracoviště disponuje nejmodernějším přístrojovým vybavením. Unikátní je jednoznačně speciální systém dávkování kyslíku, který je pacientovi dávkovaný automaticky, podle jeho stavu. To je výhodou především u nestabilních pacientů,” dodala. Oddělení je tímto systémem vybaveno celé a je možné ho využít u všech pacientů najednou.

Inkubátor zvlhčuje vzduch

Lékaři budou k převozu používat speciální inkubátor, ve kterém je pak novorozenec zároveň hospitalizován. Inkubátor umožňuje plnou ventilační podporu zvlhčovanou směsí plynů i během transportu. Další výhodou je, že umožňuje co nejmenší manipulaci s pacientem, čímž se snižuje riziko poranění či infekce.

Nejčastěji jsou na novorozenecké jednotce intenzivní péče ošetřovány děti s nízkou porodní hmotností a nedostatečnou zralostí. Nedonošení novorozenci po předčasném porodu mají nezralé životně důležité orgány a je nutné je u nich dlouhodobě podporovat.

“Na oddělení léčíme také novorozence s velice závažnými zdravotními problémy. Naši pacienti mají nejrůznější vrozené vady, nádory, genetická onemocnění a syndromy. Řada z nich vyžaduje natolik specializovanou péči, že je nelze léčit nikde jinde v republice,” uvedl primář novorozeneckého oddělení Jan Janota.

Vše na kameře

Rodiče hospitalizovaných miminek mohou využívat kamerový systém a sledovat svoje dítě pomocí aplikace v mobilním telefonu ve chvílích, kdy nemohou být přítomni na oddělení. “Jedná se o technicky i finančně náročný projekt provozovaný za podpory nadačního fondu novorozeneckého oddělení, který je rodiči velmi pozitivně oceňovaný,” uvedla Danková.

Nemocnice se nyní potýká s nedostatkem sester. “Bohužel stejně jako všechna vysoce specializovaná pracoviště se i my potýkáme s velkým nedostatkem sester. Nabídka pracovat ve špičkovém prostředí a našem vysoce profesionálním týmu zdravotníků tak stále platí,” ředitel Miloslav Ludvík.

Nemocnice v Motole byla založena v roce 1943 a jde o největší zdravotnické zařízení v České republice. Kapacita je zhruba 2000 lůžek a ročně ošetří desítky tisíc pacientů.

Lékaři informaci zveřejnili až v záři po úspěšně provedeném zákroku.

Jde podle nich o nejmladší dítě na světě, které podstoupilo unikátní zákrok, při němž se nádor odstraňuje dvěma složitými operacemi. Nejprve chlapci uzavřeli žilní zásobení postižené části jater a orgán rozdělili, po několika dnech pak při druhé operaci odstranili samotný nádor.

Podobné operace jater provedli lékaři v IKEM v posledních letech čtyři. V celém ČR se takových zákroků udělalo zatím asi 15 a na světě 500, uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Dosud šlo pouze ve třech případech o děti.

Byl suverénně nejmladší

Devítiměsíční hoch operovaný v květnu byl prvním dítětem, které tento zákrok podstoupilo v ČR, a zároveň nejmladší na světě, řekl lékař. Dalším dvěma dětem na světě byly podle světového registru v době operace tři roky a jednomu jeden rok, dodal.

Zákrok, který chlapec podstoupil, se označuje zkratkou ALPPS. IKEM se na něm domlouval s lékaři z pražské Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice (FN) Brno. Provádí se v případě, kdy je zdravý zbytek jater tak malý, že by zřejmě sám nebyl životaschopný, vysvětlil Froněk.

Při jedné operaci se nádor oddělí od zbytku jater a současně se podváže hlavní žíla, která přivádí do jater krev, popsal lékař. Nedokrvená část s nádorem podle něj přitom zůstane v břiše. Zhruba po týdnu se pak provede CT vyšetření, při kterém se zjistí, nakolik malá část jater vyrostla.

Játra se zdvojnásobila

V případě devítiměsíčního hocha se podle Froňka zdravý zbytek jater víc než zdvojnásobil, takže se mohlo přikročit k druhé operaci, při které se poškozená část s nádorem vyjmula. Chlapec je podle lékaře nyní doma a lze ho označit za vyléčeného. Musí jen na kontroly. Týden po zákroku ho IKEM definitivně vyřadil z čekatelů na transplantaci, dodal Froněk. Maminka hocha novinářům řekla, že se mu daří skvěle.

Rodiče operovaného chlapci se o nádoru dověděli, když mu bylo pět měsíců. Trpěl takzvaným hepatoblastomem, což je druh nádoru v játrech, který může mít podle primářky Kliniky dětské onkologie FN Brno Viery Bajčiové i velikost míče. Běžně se při jeho léčbě nasadí chemoterapie, aby se zmenšil, a až poté se může operovat. Tento postup ale u zmíněného chlapce nezafungoval.

Hoch se tedy dostal na čekací seznam na transplantaci jater v IKEM, kde lékaři nakonec jeho rodičům nabídli unikátní operaci, díky níž se vyhnul čekání na vhodného dárce. Transplantace by pro něj podle Bajčiové znamenala navíc další rizika a léčbu.

Dětské nádory jsou podle lékařů velmi vzácné. Jejich výskyt v Česku se za posledních 25 let pohyboval kolem 179 případů na jeden milion. “V Čechách je ročně diagnostikováno přes 85.000 nádorů v celé populaci, a z toho je jen kolem 350 až 370 dětí do 15 let věku,” uvedla Bajčiová. Hepatoblastom se podle ní vyskytuje zhruba u jednoho až čtyř dětí za rok, šance na přežití je podle ní 85procentní.