Zdobení vajíček je vynikající způsob, jak strávit čas s dětmi, nejen během Velikonoc, ale i kdykoliv jindy v průběhu roku.

Jak vajíčka ozdobit?

Existuje mnoho různých způsobů, jak vajíčka ozdobit. Děti mohou použít různé barvy, malovat nebo lepit různé vzory a obrázky na vajíčka, a dokonce i použít přírodní materiály, jako jsou květiny, listy nebo traviny, k vytvoření zajímavých a krásných vzorů.

Zdobení vajíček je také skvělou příležitostí pro děti, aby se naučily nové techniky a dovednosti, jako je například zdobení voskem nebo barvení pomocí větvičky. A navíc, děti si mohou vytvořit své vlastní vajíčkové umělecké dílo, které může být poté použito jako dekorace pro Velikonoční stůl.

Upečte si nejen beránka!

Další oblíbenou aktivitou pro děti bývá pečení velikonočního cukroví. Pečení, nejen klasického beránka, skýtá pro děti skvělý způsob, jak se naučit základy vaření a pečení, a také zlepšit své jemné motorické dovednosti. Navíc můžete své ratolesti zapojit do celého procesu, například do přípravy těsta, vyřezávání tvarů a zdobení cukroví. Máte před sebou skvělou příležitost, jak děti přimět, aby se naučily spolupracovat a sdílet své nápady a výtvory s ostatními.

Zábavné hry nesmí chybět

Kromě zdobení vajíček a pečení cukroví jsou Velikonoce také spojené s mnoha zábavnými hrami pro děti. Oblíbené je třeba hledání velikonočních vajíček. Můžete po nich s dětmi pátrat doma, i venku, a děti mohou nacházet skrytá vajíčka, která jsou například pod polštáři, za květinami nebo dokonce ve větvích stromů. Tuto hru mohou hrát děti různých věkových kategorií, a může být výzvou pro všechny zúčastněné.

Další zábavnou hrou pro děti bývá hledání velikonočního košíčku. Tuto hru lze hrát tak, že se schovají malé košíčky nebo nádoby s cukrovím a drobnými dárky, a děti se pak snaží je najít. Tato hra je obzvláště oblíbená u mladších dětí a může být pro ně zábavným způsobem, jak se naučit rozpoznávat barvy a tvary.

Další možností jsou různé hry s vajíčky. Můžete se s dětmi třeba pokusit přetahovat o vajíčko, což je tradiční hra spojená s Velikonocemi.

Hráči musí držet lžičku v ústech a nesmějí ji používat rukama. Cílem hry je přetáhnout vajíčko přes středovou čáru a na stranu soupeře. Pokud se hráčům podaří přetáhnout vajíčko na soupeřovu stranu, získávají bod.

Děti mohou také hrát hru “vajíčko na lžičce“, při které se snaží vajíčko co nejrychleji dostat do cíle.

Velikonoce umí spojit děti i dospělé

Velikonoce jsou skvělou příležitostí pro rodiny strávit čas spolu a vytvořit společné vzpomínky. Zdobení vajíček, pečení cukroví a hraní různých her jsou zábavné aktivity, které mohou být přizpůsobeny potřebám dětí různého věku.

Tyto aktivity nejen podporují kreativitu a fantazii dětí, ale také rozvíjejí jejich sociální dovednosti a schopnost spolupracovat s ostatními. A také jsou skvělým způsobem, jak se děti mohou naučit něco více o tradičních svátcích a zvyklostech, které jsou spojené s Velikonocemi.

Například krčská nemocnice za 1,4 milionu korun upravila čtyři porodní pokoje tak, aby tam rodička a její doprovod měli víc soukromí.

V Praze se tak podobnou cestou vydaly i Fakultní nemocnice Bulovka a vinohradská nemocnice. V porodnici u Apolináře ve Všeobecné fakultní nemocnici má úpravy porodních prostor umožnit plánovaná dostavba.

“Naším cílem v rámci porodů je udělat rovnováhu mezi odborností a bezpečností pro rodičku a také tím, aby se tam cítila dobře rodička, ale i partner, který ji doprovází,” uvedl Kolek. Porodnictví se v současné době soustředí na to, aby se rodička cítila pokud možno jako doma. Nemocniční zařízení tak reagují na stále větší zájem o domácí a alternativní porody.

Lékař: Normální porod může být i v nemocnici

“Ženy mají tendenci k tomu rodit doma, protože je to podle nich jediné přirozené. Ale i za zdmi porodnice může proběhnout fyziologický porod, do kterého není zasahováno, s minimální přítomností personálu,” dodal. V krčské porodnici podle něj vedou už teď porody především porodní asistentky, lékaři přicházejí jen v případě komplikací. Stále se podle něj ale každé čtvrté miminko rodí císařským řezem.

Nový přístup podle Kolka nevyžaduje víc personálu. “Je to více času stráveného s pacientkami. Porod vyžaduje svůj čas. Pokud chceme, aby ženy skutečně rodily přirozeně, tak jim musíme dát čas. A to jsme se museli naučit,” doplnil primář.

V nově upraveném porodním pokoji má žena vlastní sociální zařízení a zázemí pro doprovod včetně kuchyňského koutu. Podle vrchní sestry Lenky Cejpkové v nich mají k dispozici například gymnastické míče, ale také led nebo ohřívací polštářky k úlevě od bolesti.

Pokud je porod “náročnější”, ženě personál pomůže

“Na jednu stranu se snažíme, aby ženy rodily přirozeně nebo spontánně, ale na druhou stranu, pokud se ukáže, že porod je pro ženu náročnější, než čekala, nebo vyčerpávající, tak tu máme i prostředky, které jí mohou od porodu ulevit,” vysvětlila. Přímo na pokoji je tak k dispozici rajský plyn či epidurální anestezie. Porodní pokoje i většinou jednolůžkové pokoje na poporodním oddělení jsou standard, bez další úhrady. V Thomayerově nemocnici rodí průměrně sedm žen za den.

Podobné prostory za poslední rok otevřely Fakultní nemocnice Bulovka a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Modernizaci za zhruba miliardu korun připravuje i porodnice U Apolináře, má zde vzniknout centrum porodní asistence a neonatologie specializované na předčasně narozené děti. Novou budovu porodnice podle Kolka plánují i v Krči.

V Česku je ročně asi 110 000 porodů, funguje 93 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek. Statistiky postihují jen porody v porodnicích, data o domácích porodech podle odborníků neexistují. Názory na domácí porody nebo porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Kompromisem mají být podle lékařů právě centra porodní asistence v areálu porodnic, kde by byl kladen větší důraz na komunikaci, soukromí a přání rodičky.

Těhotenství Halimy Cisséové fascinovalo Mali i nejvyšší patra tamní politiky. Když lékaři v březnu oznámili, že Cisséová potřebuje speciální péči, úřady jí zařídily převoz do nemocnice v Maroku, kde žena děti přivedla na svět císařským řezem.

Děti jsou v pořádku

Podle malijských úřadů je maminka i její potomci v pořádku.

“Novorozencům (pěti holčičkám a čtyřem chlapečkům) i matce se zatím daří dobře,” dodala malijská ministryně zdravotnictví Fanta Sibyová.

Une malienne de la ville de Tombouctou a accouché 9 nouveau-nés au Maroc ce mardi 4 mai.
La jeune malienne du nom de Halima Cissé a donnée de naissance, par césarienne, à cinq filles et quatre garçons.
Les bébés et la mére se portent bien, selon le ministère de la santé Malienne pic.twitter.com/zxcIkbqvc6

— Mbonitegeka YHWH yirʾe (@mjehovaj) May 5, 2021

Očekávalo se, že Cisséová porodí sedm dětí. Tolik jich na ultrazvuku našli lékaři v Maroku i Mali, uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Devaterčata jsou velmi vzácná. Donošení takového počtu dětí často doprovází komplikace, které nezřídka znamenají, že se ne všechny plně vyvinou, píše agentura Reuters. Devět dětí na svět přivedla v roce 1971 žena v australském Sydney a v roce 1999 další rodička v Malajsii. Žádný z novorozenců však nepřežil.

V roce 2009 se Američance Nadye Sulemanové narodila císařským řezem osmerčata. Jednalo se o první případ v historii, kdy přežily všechny děti.

Podle něj pak platí, že čím dříve po transplantaci žena otěhotní, tím lépe pro ni,” doplnil chirurg s tím, že se pak daří vyhnout se některým dalším nežádoucím komplikacím. Například odmítnutí orgánu, nebo komplikovanému snižování imunitní reakce dané pacientky. Froněk se přitom podílel na studii, která se transplantací děloh zabývá. První pacientce lékaři v Česku novou dělohu transplantovali před pěti lety.

Transplantaci dělohy už jako léčebnou metodu uznalo Německo. Zde je hrazena ze zdravotního pojištění.

V českém IKEMu již lékaři provedli deset transplantací děloh. Pět orgánů bylo od žijících dárkyň, pět od zemřelých. Sedm žen implantovaný orgán ještě má. U tří jej ale bylo nutné kvůli zdravotním komplikacím odstranit.

Otěhotněly zatím tři ženy s transplantovanou dělohou. Všechny porodily zdravého potomka, další se podle Froňka na těhotenství chystají. Některé z žen, které už potomka mají, uvažují o druhém.

Mezi dárci i blízcí příbuzní

Dělohu českým pacientkám daly i jejich matky nebo teta. Jedna dárkyně byla po přechodu. To však podle lékařů nevadí. “Máme dárkyni, která již byla v menopauze. Děloha po transplantaci v horizontu týdnů začala menstruovat na základě spontánní hormonální stimulace příjemkyně. Věk, zdá se, není nejdůležitější faktor, ale jistě hraje svoji roli,” řekl ČTK transplantační chirurg.

Lékaři pracují s plánem, podle něhož by žena měla transplantovanou dělohu maximálně po dobu pěti let nebo do narození druhého potomka. Dlouhodobé užívání léků potlačujících imunitu by totiž mohlo ohrozit její zdraví.

COVID plány zhatil

Nyní je program transplantací dělohy pozastaven. Vliv měla i pandemie covidu-19. Lékaři nechtěli transplantovat další dělohy kvůli tomu, aby neohrožovali pacientky kvůli vyššímu riziku infekce i závažnějšího průběhu nemoci covid-19.

Podle Froňka by se další část studie mohla zahájit letos nebo nejpozději příští rok. V IKEM už k tomu koluje seznam žen vhodných pro tento zákrok.

„Holčičkám rodiče dávali nejčastěji tradiční jména jako Eliška, Anna, Ema či Tereza, chlapcům pak Jakub, Jan, Matyáš nebo Filip,” prozradila Věra Tisoňová, vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice AGEL Prostějov.

Z těch ne tak častých pak rodiče vybrali Emira, Javiera, Kvida, Kima nebo Dorotheu, Bereniku, Arianu či Medu.

Že jste si mezi nimi nevybrali právě to své? Pak se můžete inspirovat nejoblíbenějšími celosvětovými jmény. Najdete mezi nimi také jméno Archie, které vybrali princ Harry a vévodkyně Meghan svému synovi. Prim hraje také Hugo nebo Evelyn.

V České republice loni patřily mezi nejoblíběnější Eliška a Jakub.

V trendu jsou dnes ale ještě jiná jména – celosvětově jde o tato: Oliver, Charlotte, Liam, Violet, Declan, Aurora, Jasper, Ava, Theodore, Hazel, jak uvádí stránka www.babynames.com.

Rodných listů více než porodů

Od loňského ledna až prosince proběhlo v prostějovské porodnici přesně 831 porodů, rodných listů ale nakonec matrikáři vypsali 835, uvedli zástupci nemocnice.

Ve čtyřech případech se totiž jednalo o porod dvojčat, zatímco v roce 2019 to bylo jen jednou a počet narozených děti se tehdy zastavil na čísle 832. I tentokrát rodiče vymýšleli častěji chlapecká jména, neboť ti v poměru s děvčaty pomyslně zvítězili v poměru 447 ku 388.

Loni, přesně 14. ledna, se zde narodilo přirozenou cestou největší miminko roku 2020 a jednalo se o holčičku s porodní váhou 4900 gramů. Z celkového počtu 831 porodů bylo 179 maminek starších 35 let s tím, že nejstarší rodička měla ještě o deset let více.

Mezi nastávajícími rodiči je teď velkou módou pořádat večírky pro rodinu a blízké přátele, kde se všichni naráz dozví, zda “to bude” holčička nebo kluk. Ačkoli tato nová posedlost může mnohým připadat poněkud zvláštní, spousta firem ji vnímá jako příležitost k výdělku.

Vyšší obrat mají díky rychle se šířící tradici zejména papírnictví, výrobci dekorací, ale také soukromá zdravotnická zařízení, která pečují o těhotné ženy. Kvůli tomu, aby byla informace o pohlaví miminka překvapením pro všechny zúčastněné, musí totiž s rodiči spolupracovat i lékař.

Lékař informaci napíše na papírek, nebo skryje do obálky

Ten při ultrazvuku zjistí pohlaví dítěte, písemnou informaci zalepí do obálky a s tou se poté někdo vydá do obchodu, který prodává vybavení na večírky. Tam prodavači obálku rozlepí a připraví nafouknuté balónky, v nichž jsou buď růžové nebo modré konfety.

Vrcholem večírku je pak chvíle, kdy rodiče balónky propíchnou a spolu se všemi hosty se podle barvy dozvědí, zda do rodiny přibude dívka nebo chlapec.

“Balónky s konfetami v růžové a modré barvě jsme si koupili přes čínský webový portál,” podotkla Magda Nová, podle níž vše nestálo více než 30 korun. “Poštovné do Česka bylo dokonce zdarma. Zásilka dorazila za tři týdny od objednání,” dodala s úsměvem. Balónek pak správnými konfetami naplnila kamarádka.

Pohlaví se dá zjistit velmi brzy

Vyšší zájem hlásí i gynekologické kliniky, které nabízejí ultrazvuk pro zjištění pohlaví miminka už v 16. týdnu těhotenství. “Tenhle trend z Ameriky je čím dál populárnější,” doplnil jeden z oslovených lékařů. Přiznává ale, že někdy je to problém.

“Miminka se někdy schovávají, mají překřížené nožičky,” dodal s tím, že v některých případech se rodiče pohlaví svého děťátka dozvědí až při porodu.

Trend takzvaných “gender reveal party” vznikl zhruba před deseti lety, kdy americká bloggerka Jenna Myersová Karvunidisová zveřejnila příspěvek o tom, jak se dozvěděla pohlaví svého dítěte tak, že rozřízla předem připravený dort s růžovou náplní. Nápad se pak začal šířit a dnes okamžik odhalení pohlaví dítěte sdílí na sociálních sítích statisíce, ba miliony lidí.

Právě sociální sítě a snaha zaujmout co nejvíce sledujících zvyšují tlak na to, aby večírky byly co nejvynalézavější. Kromě balónků s konfetami tak může ohlašovat pohlaví miminka kouř ze speciálních dýmovnic, barevné ohňostroje nebo náplň nejrůznějších předem připravených pokrmů. A protože tomuto trendu ve velkém podlehly i celebrity, zřejmě hned tak neuhasne.

Na nedávné konferenci Jód 21 to řekla lékařka Marie Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ústav pořádal v těchto dnech několik akcí, které se problematikou nedostatku jódu zabývaly.

Bez jódu hrozí potíže s intelektem

Podle lékařky může nedostatek jódu u těhotných či kojících žen vést ke snížení IQ u dětí o sedm až deset bodů. Navíc hrozí těhotným kvůli tomu předčasné porody a potraty. Jód se podle Nejedlé podílí na růstu a vývoji organismu, má vliv rovněž na hladinu krevního cukru a cholesterolu.

“Jeho nedostatek je naprosto zásadní pro vývoj člověka,” řekla. Podle ní na světě trpí 900 milionů lidí vážnou poruchou štítné žlázy způsobenou nedostatkem jódu. Snížená funkce štítné žlázy se projevuje mimo jiné únavou, padáním vlasů, objevují se i otoky, zimomřivost a nesoustředěnost. Děti mohou mít kvůli tomu hyperaktivní projevy.

V Česku se potíže s jódem řeší

Česká republika je přitom od roku 2004 na seznamu zemí s vyřešeným jódovým deficitem, což jsou státy, které evidují nedostatek jódu maximálně u tří procent novorozenců. V ČR však tento počet podle informací z konference Jód 21 dosáhl předloni 3,8 procenta a podle aktuálních vyjádření lékařů z kliniky dětí a dorostu vinohradské nemocnice stoupl na 4,8 procenta. V některých oblastech ČR evidují lékaři až 12 procent novorozenců, kteří mají málo jódu.

Státní zdravotní ústav proto kvůli tomu připravil informační leták, který uvádí, které potraviny a v jakém množství jód obsahují. Tato důležitá látka je především v mořských rybách a řasách, mléku a mléčných výrobcích, vejcích, vařené košťálové zelenině či soli.

Doporučený denní příjem jódu je u dětí podle věku od 90 do 120 mikrogramů, u dospělých 150 a u těhotných a kojících žen 250 mikrogramů. Například 200 ml mléka obsahuje 50 mikrogramů jódu.

Jód je i v některých doplňcích stravy, ne všechny jsou ale vhodné. Podle odborníků existují na trhu i takové, které v jedné tabletě obsahují trojnásobek doporučeného denního příjmu a nadměrná konzumace jódu může být škodlivá.

Stalo by se tak podle vládní novely, kterou Senátu v úterý doporučil schválit jeho sociální výbor. Horní komora o předloze rozhodne ještě tento týden.

Doklady zřejmě nebudou nutné ani pro nárok na zvýšení přídavku na péči. Úředníci nebudou příspěvky přepočítávat, lidé budou dostávat podpory v dosavadní výši.

Novela má podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) omezit kvůli koronavirové krizi osobní kontakt klientů s úředníky. Předloha se netýká nových žádostí o dávky, lidé je budou moci podávat i nadále.

Obdobný zákon platil už loni na jaře a také na podzim. Opatření mělo ulevit úřadům práce, které měly výpadek počtu pracovníků. Řada úřednic a úředníků byla totiž na ošetřovném, na nemocenské nebo v karanténě.

Běžně se nárok dokládá i co 3 měsíce

Lidé, kteří pobírají některé dávky, musí úřadům práce v běžné situaci dokládat své příjmy a další skutečnosti každé tři měsíce. Potřebné dokumenty musí dodat za skončené čtvrtletí do konce prvního měsíce dalšího kvartálu. Pokud to neudělají, vyplácení pomoci od státu se zastaví.

Pokud by potvrzení neposkytli ani do konce daného čtvrtletí, o dávku by přišli. Podklady úředníci přezkoumávají a podle nich výši příspěvků či přídavku upraví.

Novela obsahuje také ustanovení, podle něhož informační systémy o důchodech a nemocenské bude nadále provozovat Česká správa sociálního zabezpečení. Úprava ruší platné, ale dosud neúčinné ustanovení, podle kterého mělo k lednu převzít provoz těchto registrů ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stejný návrh se dostal už do původní předlohy o bonusu k nemocenské pro lidi v karanténě, která nakonec nebyla přijata.

Podle zdravotníků by totiž mohlo jít o dítě, které se nedávno narodilo ve zdejší nemocnici ve Slaném. Sdělil to zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. V celé ČR bylo již do těchto speciálních schránek odloženo 216 dětí.

Holčička byla velmi pečlivě oblečená, zabalená v kožíšku, zavinovačce s žirafami a na hlavě měla bílou čepičku.

“Malý zádrhel spočívá v tom, že zdravotníci se domnívají, že je to holčička, která se v nemocnici před týdnem narodila. Takový případ jsme ještě neměli! Kdo ví, co maminku vedlo k rozhodnutí odložit holčičku hned po propuštění z porodnice,” dodal Hess.

Štěpánka je již druhým letošním miminkem odloženým do babyboxu. Zároveň jde o druhé, které někdo odložil ve Slaném. Zdejší nouzová schránka pro nechtěné děti funguje od 3. února 2011. Skóre dívky versus chlapci Štěpánka zvýšila na 118:98. Jméno dostala podle ředitele slánské nemocnice Štěpána Votočka.

V Česku fungují desítky nouzových schránek

V České republice funguje 79 babyboxů. Jde o novorozenecký inkubátor, který po vložení dítěte zapne vyhřívání a ventilaci a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní zdravotnický personál.

Nejčastěji se v babyboxech nacházejí novorozenci, v několika případech zde ale pracovníci přilehlých nemocnic či dalších institucí objevili i mnohem starší děti. Nechtěným “rekordmanem” je takřka dvouletý chlapec, jehož v lednu 2019 někdo odložil v babyboxu v Pelhřimově.

Babyboxy mají i kritiky, kteří tvrdí, že odporují Úmluvě o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a právu znát své rodiče. Babyboxy nejsou jedinou možností, jak se matky mohou utajeně vzdát potomka.

Po celé republice existuje síť porodnic, jež umožňují anonymní porod, po němž je možné dítě také přímo přenechat k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Žena si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.