Oddělení dočasně přerušilo provoz 13. března. U zdravotnice se jednalo o takzvanou komunitní nákazu, necestovala do žádných rizikových míst. Přesto se nevyhnula kritice, v otevřeném dopise se jí ale zastalo i vedení nemocnice.

“Všem zdravotníkům, kterým skončila karanténa, byl udělán test na COVID-19 a u všech byl negativní, proto můžeme obnovit provoz na našem gynekologicko-porodním oddělení,” uvedla nemocnice.

Na porodním oddělení bude provoz bez omezení. “Musíme však respektovat nařízení vlády ČR, která zakázala přítomnost otců u porodu. To se týká také přítomnosti otců těsně po porodu a připomínáme, že stále platí zákaz návštěv,” stojí v prohlášení nemocnice. Rodičky by si do porodnice měly rovněž přinést dostatečný počet roušek.

Gynekologické oddělení nemocnice bude zatím řešit veškeré akutní případy a provádět akutní ambulantní zákroky jako jsou například interrupce. K plánovaným vyšetřením a operacím se ale vrátí až po odvolání aktuální epidemiologické situace.

Odborníci se tak snaží ochránit jeho zásoby pro pacienty infikovaných novým koronavirem, který způsobuje nemoc COVID-19.

PŘEČTETE SI ORIGINÁL STUDIE LÉČBY COVID-19

Plaquenil mohou aktuálně předepisovat jen lékaři, kteří se specializují na alergologii, klinickou imunologii, infekční lékařství nebo dětskou či dospělou dermatovenerologii a revmaotlogii, ovšem jen dvě balení najednou. Informovali o tom zástupci ministerstva v tiskové zprávě.

“S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění COVID-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s COVID-19,” uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Výjimku ze zákazu předepisování proto mají lékaři, kteří o tyto nemocné pečují.

O tom, že existuje léčebný přípravek, který může výrazně zkrátit dobu, po níž nakažený virus vylučuje, krátce referoval v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi náměstek ministra Roman Prymula. Název medikamentu ale neřekl z obavy, aby se lék v lékárnách nevyprodal.

Lékárny nesmějí vydat Plaquenil, pokud v lékařském předpisu není uvedena diagnóza pacienta a odbornost lékaře. Ani ti vybraní ho nesmí předepsat na déle než dva měsíce, tedy více než dvě balení.

Studie je na světě již řadu dnů

Odborníci a vůbec širší veřejnost, která se zajímá o studie nového koronaviru a jeho léčby, však o Plaquenilu a dalších nadějných látkách již vědí delší dobu.

Tento lék vyrábí francouzská firma Sanofi Aventis. Podle údajů na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je prodejní cena léku zhruba 240 korun za balení. Jeho účinnou látkou je hydrochlorochin. Plaquenil je známým antimalarikem a rovněž pomalu působícím antirevmatikem.

Státní zdravotní ústav v souvislosti s Plaquenilem s účinnou látkou chlorochin a jeho možným užíváním bez rozhodnutí lékaře varoval. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. Léky s chlorochinem se užívají proti malárii.

“Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci COVID-19,” uvedl ústav twitterovém účtu.

Úřad už dřív upozorňoval na to, přípravky s chlorochinem mohou způsobovat hypoglykemii neboli pokles hladiny cukru v krvi. Projevuje se třesem, neklidem, nesoustředěností, bušením srdce, zmateností, ospalostí, pocením, bolestmi hlavy i křečemi. Vést může až ke ztrátě vědomí a k poruše srdečního rytmu.

600 mg hydroxochloroquinu denně

Odborníci ve studii uvedli, že pacienty s nemocí COVID-19 léčili od počátku března po 16 dnů, a to s využitím denní dávky 600 miligramů hydroxychloroquinu. “Podle klinické diagnózy bylo k léčbě přidáno antibiotik azitithromycin”, dodali autoři výzkumu.

Zkoušky proběhly na vzorku 20 pacientů. Po šesti dnech se výrazně snížil objem virů, který vylučovali.

“I přes malou velikost vzorku náš průzkum ukazuje, že léčba hydroxychlorochinem je významně spojena se snížením / vymizením virové zátěže u pacientů s COVID-19 a jeho účinek je posílen azithromycinem,” napsali autoři studie.

Podpořte práci našich redaktorů libovolnou částkou. Naskenujte QR platbu, nebo k zadání převodu využijte bankovní účet 1012917179/6100 (Equa bank). Za Vaši podporu velice děkujeme.

Porodila teprve před několika dny. V Polsku se tak stala již šestou obětí koronaviru, který vyvolává nemoc COVID-19.

K těžkému průběhu onemocnění mohla přispět poporodní sepse, která se u ní objevila (podle britského deníku The Sun byla žena zcela zdravá; jiné informace má Česká tisková kancelář, podle níž trpěla poporodní sepsí). Koronavirem se nakazila od své matky, která pobývala v Itálii.

Země postihuje nedodržení karantény tresty

Polsko podobně jako Česká republika a další země v poslední době zavádí přísná opatření kvůli novému koronaviru. Například pokutou ve výši přibližně 30 000 korun (5000 zlotých) potrestala ženu ve věku 59 let, která se vrátila z rizikové země a nedodržovala nařízenou karanténu.

Pokud úřady vyhodnotí její chování jako ohrožení nákazou dalších osob, může jí hrozit trestní stíhání.

Premiér Mateusz Morawiecki v pátek večer oznámil zavedení stavu epidemie, který budou provázet další preventivní opatření, včetně kontroly lidí, zda dodržují karanténu.

Ministerstvo zdravotnictví zároveň uvedlo, že od rána už přibylo dalších 56 potvrzených případů a celkový počet osob nakažených koronavirem tím v Polsku vzrostl na 411.

Podle agentury AFP je jedním z nakažených i polský europoslanec, zřejmě první člen Evropského parlamentu s touto diagnostikovanou nemocí.

Poláci chtějí osoby v karanténě sledovat namátkovou policejní kontrolou, nebo přes mobilní aplikaci. Lidé si přitom budou moci vybrat, které možnosti dají přednost.

Podpořte práci našich redaktorů libovolnou částkou. Naskenujte QR platbu, nebo k zadání převodu využijte bankovní účet 1012917179/6100 (Equa bank). Za Vaši podporu velice děkujeme.

Jedná se o lék Favipiravir, který vyrábí pobočka japonské společnosti Fujifilm. Zkoušek, které ověřovaly účinnost Favipiraviru se v čísnkém Wuhanu a Shenzenu účastnilo 340 pacientů.

“Medikament je vysoce bezpečný a je efektivní v léčbě,” citovala japonská média čínského ministra pro technologie a vědu Zhang Xinmina.

Zázračně rychlé uzdravení

Pacientům, kteří ve Shenzenu dostali Favipiravir, nevykazovali přítomnost koronoviru v těle už za 4 dny po léčbě. Průměrná doba léčby pacienta, který se z koronavirové infekce zotavuje vlastními silami, je asi 11 dnů.

Rentgenové snímky zároveň prokázaly zlepšení funkce plic u 91 procent osob, které byly léčeny Favipiravirem. U těch, které byly bez této medikace, došlo ke zlepšení jen u 62 procent osob.

Favipiravir vyvinula společnost Fujifilm Toyama Chemical pod názvem Avigan v roce 2014. Firma odmítla zprávy o zkouškách léku na lidech nemocných chorobu COVID-19 komentovat.

Účinkuje pří mírných symptomech

Favipiravir již zkoušejí také japonští lékaři. Uvedli však, že lék pomáhá při časném stádiu onemocnění. Pokud se již virus v těle výrazně rozmnožil, již tak dobře nefunguje, dodal zástupce japonského ministerstva zdravotnictví.

Stejná omezení měli japonští odborníci v klinických studiích odhalit také u jiných antivirotik, například u lopinaviru a ritonaviru, který se používá také při léčba HIV.

Byl pro Vás článek přínosný? Naši redaktoři je píší jen pro Vás, bez nároku na odměnu. Můžete je však drobnou částkou podpořit přes níže uvedený QR kód. Věříme, že Vám i nadále dokážeme přinášet řadu dalších zajímavých témat.

„Nyní vyrábíme roušky i pro Liberecký kraj, desítky kusů už jsme dodali liberecké krajské nemocnici,“ uvedli zástupci školy. Její rektor Brzezina už v Praze jednal o dodávkách výchozího materiálu pro roušky se zástupci několika ministerstev a soukromými subjekty.

Materiál pro stát

„Zástupci ministerstev projevili zájem o výchozí textilii s nanovlákny. Návrh byl takový, že bychom dodávali tuto základní matrici a stát by materiál předal soukromé firmě, která by z ní nechala šít roušky ve svých zahraničních provozech,“ řekl rektor po jednání v Praze, na kterém se setkal mimo jiné se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva zdravotnictví a ministerstva spravedlnosti.

:. Vědkyně Veronika Máková řeže nanomateriál pro roušky. Zdroj: TUL

Liberečtí by rádi své roušky vyráběli ve velkém. „Limit je však v kapacitě výroby. Obě zařízení, na kterých materiál pro roušky vyrábíme, dokážou vyprodukovat jen omezené množství nanovrstvy. Je to jen na několik tisíc kusů denně,“ dodal Miroslav Brzezina.

Výchozí nanomateriál vyrábějí vědci také na zcela novém stroji novou technologií metodou elektrostatického zvlákňování střídavým elektrickým proudem, který máme na fakultě strojní v provozu jen pár dní. Výroba materiálu pro nanoroušky je tak zároveň jeho testovacím provozem. Druhý stroj na výrobu matrice pro roušky spustili na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů fakulty textilní.

Ze zasedací místnosti šicí dílna

Vyprodukovanou nanovrstvu na nosné netkané textilii další pracovníci rozřežou a předají do improvizované šicí dílny, která vznikla ze zasedací místnosti Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI).

Zde se u vlastních šicích strojů střídá 20 – 30 zaměstnanců univerzity, kteří sešijí vrstvy k sobě tak, aby byl nanomateriál uvnitř roušky, přišijí tkalouny a všijí drátek, kterým lze obemknout roušku kolem nosu.

„Šili jsme i teď o víkendu, střídáme se tady tak, aby nás také z bezpečnostně-zdravotních důvodů nebylo v jedné místnosti mnoho,“ říká jedna ze šiček Jana Melicheríková, která jinak pracuje jako laboratorní technik v laboratoři funkcionalizace nanomateriálů na CxI.

„Šít umím a ušít tento typ roušky je navíc snadné, je to ten nejjednodušší typ roušky, na čínský způsob,“ uvedla šijící docentka Eva Kuželová Košťáková z katedry chemie. Dodává, že se na univerzitu hlásí i řada dobrovolníků, kteří by rádi v šicí dílně pomohli.

„Je nás na šití v tuto chvíli dost a nechceme mezi sebe zatím přibírat neznámé lidi. Snažíme se udržet si tady maximálně možné zdravé prostředí. Snad to veřejnost pochopí. Moc děkujeme za nabídnutou pomoc,“ říká docentka Kuželová Košťáková a odkazuje všechny zájemce na stránky Libereckého kraje, kde je odkaz na databázi dobrovolníků, kteří jsou připraveni šít.

Mělo to být v malém, ale poptávka je obrovská

Právě katedra chemie iniciovala výrobu roušek „po domácku“ už během minulého týdne, nejprve se testoval materiál, odlaďoval se nový stroj i postup výroby.

„Zprvu jsme chtěli rouškami zásobovat především zaměstnance z univerzity a zájem měla i univerzitní lékařka, která byla už bez roušek,“ říká David Lukáš z katedry chemie.

„Zájem byl ale enormní, rychle se to rozneslo dál, a tak jsme objem výroby zvýšili. Naše možnosti jsou v tom ale omezené, nejsme klasická výrobna, spojili jsme proto síly se dvěma profesionálními šicími dílnami tady v Liberci,“ dodává profesor Lukáš s tím, že šití roušek by se v dohledné době mělo z univerzity přesunout především do komerční sféry.

Roušky, ať už ušité v sídle CxI, nebo u externistů, se pak v našich laboratořích sterilizují ozonem nebo horkým vzduchem.

„Horký vzduch o teplotě 60 °C na hodinu a půl až dvě hodiny zabije vše a nepoškodí polymer, ze kterého jsou vyrobena nanovlákna,“ doplnil Petr Mikeš z katedry chemie.

„Tady u nás jsme schopní ušít tak 100 – 200 roušek denně, zbytek šijí externí firmy. Dnes jsme dodali první várku desítek testovacích roušek také do liberecké krajské nemocnice. Tam mají o roušky velký zájem,“ dodává doktor Mikeš. Univerzita vyrábí roušky pro Liberecký kraj, který bude koordinovat jejich další distribuci. Prvních tisíc roušek bychom měli zástupcům kraje předat dnes, na jejich výrobě se ještě pracuje. Část roušek se vyrábí také pro zaměstnance TUL. Distribuovat se budou v následujících dnech tak, jak je naši lidé zvládnou vyrobit.

Výrobu nanovrstvy udržíme

Zůstává nadále pravdou, že TUL nemá technologie a certifikace na to, aby produkovala „ve velkém“ roušky s certifikací pomůcky užívané ve zdravotnictví, ale velká poptávka je nyní už po jakýchkoliv prostředcích ochrany, byť bez certifikace.

„V tento moment jsme zmobilizovali své síly, improvizujeme a produkujeme tolik materiálu pro roušky, kolik jen rychlosti strojů a síly našich pracovníků stačí zvládnout,“ doplnila děkanka fakulty textilní Jana Drašarová.

„Potřebujeme jen polymer pro výrobu nanovláken, podkladovou netkanou textilii, tkaloun a kus drátu, to vše máme z vlastních zásob nebo od dodavatelů dostupné a zajištěné. Měli bychom produkci nanovlákenné vrstvy nějakou dobu udržet,“ dokončila vedoucí katedry chemie fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Josef Šedlbauer.

Technická univerzita v Liberci stála u kolébky průmyslové výroby nanovláken, když v roce 2003 tým fakulty textilní pod vedením profesora Oldřicha Jirsáka zveřejnil patentovanou produkci nanovláken “ve velkém” technologií elektrostatického zvlákňování roztoku polymeru vystaveného silnému elektrickému poli.

Ta se přitom řadí mezi země s vysokou mírou obyvatel, kteří jsou nakaženi závažným koronavirovým onemocněním COVID-19.

Nezodpovědné počínání několika lidí se v těchto dnech projevilo na zdravotním stavu sestry z tamního gynekologického-porodnického oddělení. Nemoc COVID-19 má podle lékařů u ženy zatím mírný průběh, léčí se v domácí karanténě.

Celé porodnické oddělení bylo uzavřeno nejméně na 14 dnů. Všichni zdravotníci, kteří byli v blízkém kontaktu se sestrou, jsou rovněž v karanténě.

Lidé se vraceli z jarních prázdnin

Podle mluvčí nemocnice Fýdek-Místek Jany Březinové se epidemiologická zátěž projevila před dvěma týdny, kdy se z jarních prázdnin vraceli lidé z dovolených v Itálii.

„Víme o případech, kdy lidé při vstupním třídění zapírali, že se vrátili z postižených oblastí, aby mohli jít na pravidelnou ambulantní kontrolu,“ citoval Janu Březinovou server Novinky.cz.

Nemocnice již uvedla, že podle trasování sestra nikde necestovala. Jedná se podle ní o takzvanou komunitní nákazu, kterou žena získala kontaktem s nakaženými osobami v Česku.

Líbil se Vám článek? Naše redaktory můžete drobnou částkou podpořit přes níže uvedený QR kód. Věříme, že Vám i nadále dokážeme přinášet řadu dalších zajímavých témat.

“Opatření se týká asi 1,7 milionu žáků,” potvrdil Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR (ANO). Podle jeho kolegy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) bude omezení školní docházky trvat přibližně do konce března, minimálně se jedná o 14 dnů.

Vláda situaci průběžně vyhodnocuje, dodal. Při porušení všech vydaných mimořádných opatření hrozí pokuta až tři miliony korun.

Na hlídání malých dětí mohou rodiče podle Vojtěcha čerpat ošetřovné. Jde totiž o mimořádné opatření.

Zlomový případ: Taxikář

Zlomovým případem, který podpořila vydávání dalších omezujících opatření kvůli šíření koronaviru, bylo zachycení nemocného taxikáře. Podle České televize muž pracoval s příznaky onemocnění tři dny.

Během této doby rozvezl na 90 zákazníků. Čeští hygienici se je nyní snaží lokalizovat a umístit do karantény. Podle nejnovější čínské studie je totiž nový koronavirus velmi nakažlivý.

Například v autobuse, ve kterém se nacházela infikovaná osoba, došlo k přenosu nákazy na 4 metry. Onemocnění zůstaly uchráněny jen ty osoby, které byly vybavené respirátorem a nezanesly si případný sekret s virovou náloží nechtěným dotekem například na oční či nosní sliznici.

Celkem se jen v tomto zmíněné autobuse nakazilo 9 osob, další 4 po přestupu do tohoto vozu MHD.

V ČR už 40 nakažených

K dnešnímu ránu mělo Česko 40 lidí nakažených koronavirem. Stát proto rozhodl o nákupu většího objemu testů, které mají odhalit infekci do 29 minut.

Kvůli podchycení šíření nákazy chce stát pořídit 100 000 testů na koronavirus. Ty odhalí případnou infekci do 29 minut. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že se uplatní sloužit na hranicích a ve vlacích ke kontrole cestujících. Nevyloučil ale i jejich použití jinde.

Lidi, kteří přijíždějí do ČR, kontrolují policisté, hasiči a celníci od pondělí na deseti přechodech. Od úterka mají obdobnou kontrolou měli procházet i cestující 40 mezinárodních vlakových spojů.