Podle něj pak platí, že čím dříve po transplantaci žena otěhotní, tím lépe pro ni,” doplnil chirurg s tím, že se pak daří vyhnout se některým dalším nežádoucím komplikacím. Například odmítnutí orgánu, nebo komplikovanému snižování imunitní reakce dané pacientky. Froněk se přitom podílel na studii, která se transplantací děloh zabývá. První pacientce lékaři v Česku novou dělohu transplantovali před pěti lety.

Transplantaci dělohy už jako léčebnou metodu uznalo Německo. Zde je hrazena ze zdravotního pojištění.

V českém IKEMu již lékaři provedli deset transplantací děloh. Pět orgánů bylo od žijících dárkyň, pět od zemřelých. Sedm žen implantovaný orgán ještě má. U tří jej ale bylo nutné kvůli zdravotním komplikacím odstranit.

Otěhotněly zatím tři ženy s transplantovanou dělohou. Všechny porodily zdravého potomka, další se podle Froňka na těhotenství chystají. Některé z žen, které už potomka mají, uvažují o druhém.

Mezi dárci i blízcí příbuzní

Dělohu českým pacientkám daly i jejich matky nebo teta. Jedna dárkyně byla po přechodu. To však podle lékařů nevadí. “Máme dárkyni, která již byla v menopauze. Děloha po transplantaci v horizontu týdnů začala menstruovat na základě spontánní hormonální stimulace příjemkyně. Věk, zdá se, není nejdůležitější faktor, ale jistě hraje svoji roli,” řekl ČTK transplantační chirurg.

Lékaři pracují s plánem, podle něhož by žena měla transplantovanou dělohu maximálně po dobu pěti let nebo do narození druhého potomka. Dlouhodobé užívání léků potlačujících imunitu by totiž mohlo ohrozit její zdraví.

COVID plány zhatil

Nyní je program transplantací dělohy pozastaven. Vliv měla i pandemie covidu-19. Lékaři nechtěli transplantovat další dělohy kvůli tomu, aby neohrožovali pacientky kvůli vyššímu riziku infekce i závažnějšího průběhu nemoci covid-19.

Podle Froňka by se další část studie mohla zahájit letos nebo nejpozději příští rok. V IKEM už k tomu koluje seznam žen vhodných pro tento zákrok.