Zdobení vajíček je vynikající způsob, jak strávit čas s dětmi, nejen během Velikonoc, ale i kdykoliv jindy v průběhu roku.

Jak vajíčka ozdobit?

Existuje mnoho různých způsobů, jak vajíčka ozdobit. Děti mohou použít různé barvy, malovat nebo lepit různé vzory a obrázky na vajíčka, a dokonce i použít přírodní materiály, jako jsou květiny, listy nebo traviny, k vytvoření zajímavých a krásných vzorů.

Zdobení vajíček je také skvělou příležitostí pro děti, aby se naučily nové techniky a dovednosti, jako je například zdobení voskem nebo barvení pomocí větvičky. A navíc, děti si mohou vytvořit své vlastní vajíčkové umělecké dílo, které může být poté použito jako dekorace pro Velikonoční stůl.

Upečte si nejen beránka!

Další oblíbenou aktivitou pro děti bývá pečení velikonočního cukroví. Pečení, nejen klasického beránka, skýtá pro děti skvělý způsob, jak se naučit základy vaření a pečení, a také zlepšit své jemné motorické dovednosti. Navíc můžete své ratolesti zapojit do celého procesu, například do přípravy těsta, vyřezávání tvarů a zdobení cukroví. Máte před sebou skvělou příležitost, jak děti přimět, aby se naučily spolupracovat a sdílet své nápady a výtvory s ostatními.

Zábavné hry nesmí chybět

Kromě zdobení vajíček a pečení cukroví jsou Velikonoce také spojené s mnoha zábavnými hrami pro děti. Oblíbené je třeba hledání velikonočních vajíček. Můžete po nich s dětmi pátrat doma, i venku, a děti mohou nacházet skrytá vajíčka, která jsou například pod polštáři, za květinami nebo dokonce ve větvích stromů. Tuto hru mohou hrát děti různých věkových kategorií, a může být výzvou pro všechny zúčastněné.

Další zábavnou hrou pro děti bývá hledání velikonočního košíčku. Tuto hru lze hrát tak, že se schovají malé košíčky nebo nádoby s cukrovím a drobnými dárky, a děti se pak snaží je najít. Tato hra je obzvláště oblíbená u mladších dětí a může být pro ně zábavným způsobem, jak se naučit rozpoznávat barvy a tvary.

Další možností jsou různé hry s vajíčky. Můžete se s dětmi třeba pokusit přetahovat o vajíčko, což je tradiční hra spojená s Velikonocemi.

Hráči musí držet lžičku v ústech a nesmějí ji používat rukama. Cílem hry je přetáhnout vajíčko přes středovou čáru a na stranu soupeře. Pokud se hráčům podaří přetáhnout vajíčko na soupeřovu stranu, získávají bod.

Děti mohou také hrát hru “vajíčko na lžičce“, při které se snaží vajíčko co nejrychleji dostat do cíle.

Velikonoce umí spojit děti i dospělé

Velikonoce jsou skvělou příležitostí pro rodiny strávit čas spolu a vytvořit společné vzpomínky. Zdobení vajíček, pečení cukroví a hraní různých her jsou zábavné aktivity, které mohou být přizpůsobeny potřebám dětí různého věku.

Tyto aktivity nejen podporují kreativitu a fantazii dětí, ale také rozvíjejí jejich sociální dovednosti a schopnost spolupracovat s ostatními. A také jsou skvělým způsobem, jak se děti mohou naučit něco více o tradičních svátcích a zvyklostech, které jsou spojené s Velikonocemi.

Těhotenství Halimy Cisséové fascinovalo Mali i nejvyšší patra tamní politiky. Když lékaři v březnu oznámili, že Cisséová potřebuje speciální péči, úřady jí zařídily převoz do nemocnice v Maroku, kde žena děti přivedla na svět císařským řezem.

Děti jsou v pořádku

Podle malijských úřadů je maminka i její potomci v pořádku.

“Novorozencům (pěti holčičkám a čtyřem chlapečkům) i matce se zatím daří dobře,” dodala malijská ministryně zdravotnictví Fanta Sibyová.

Une malienne de la ville de Tombouctou a accouché 9 nouveau-nés au Maroc ce mardi 4 mai.
La jeune malienne du nom de Halima Cissé a donnée de naissance, par césarienne, à cinq filles et quatre garçons.
Les bébés et la mére se portent bien, selon le ministère de la santé Malienne pic.twitter.com/zxcIkbqvc6

— Mbonitegeka YHWH yirʾe (@mjehovaj) May 5, 2021

Očekávalo se, že Cisséová porodí sedm dětí. Tolik jich na ultrazvuku našli lékaři v Maroku i Mali, uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Devaterčata jsou velmi vzácná. Donošení takového počtu dětí často doprovází komplikace, které nezřídka znamenají, že se ne všechny plně vyvinou, píše agentura Reuters. Devět dětí na svět přivedla v roce 1971 žena v australském Sydney a v roce 1999 další rodička v Malajsii. Žádný z novorozenců však nepřežil.

V roce 2009 se Američance Nadye Sulemanové narodila císařským řezem osmerčata. Jednalo se o první případ v historii, kdy přežily všechny děti.

Novinkou budou dva boxy určené pro individualizovanou péči o extrémně nezralé novorozence, které umožní s dítětem hospitalizovat i matku a další rodinné příslušníky, uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

“Pracoviště disponuje nejmodernějším přístrojovým vybavením. Unikátní je jednoznačně speciální systém dávkování kyslíku, který je pacientovi dávkovaný automaticky, podle jeho stavu. To je výhodou především u nestabilních pacientů,” dodala. Oddělení je tímto systémem vybaveno celé a je možné ho využít u všech pacientů najednou.

Inkubátor zvlhčuje vzduch

Lékaři budou k převozu používat speciální inkubátor, ve kterém je pak novorozenec zároveň hospitalizován. Inkubátor umožňuje plnou ventilační podporu zvlhčovanou směsí plynů i během transportu. Další výhodou je, že umožňuje co nejmenší manipulaci s pacientem, čímž se snižuje riziko poranění či infekce.

Nejčastěji jsou na novorozenecké jednotce intenzivní péče ošetřovány děti s nízkou porodní hmotností a nedostatečnou zralostí. Nedonošení novorozenci po předčasném porodu mají nezralé životně důležité orgány a je nutné je u nich dlouhodobě podporovat.

“Na oddělení léčíme také novorozence s velice závažnými zdravotními problémy. Naši pacienti mají nejrůznější vrozené vady, nádory, genetická onemocnění a syndromy. Řada z nich vyžaduje natolik specializovanou péči, že je nelze léčit nikde jinde v republice,” uvedl primář novorozeneckého oddělení Jan Janota.

Vše na kameře

Rodiče hospitalizovaných miminek mohou využívat kamerový systém a sledovat svoje dítě pomocí aplikace v mobilním telefonu ve chvílích, kdy nemohou být přítomni na oddělení. “Jedná se o technicky i finančně náročný projekt provozovaný za podpory nadačního fondu novorozeneckého oddělení, který je rodiči velmi pozitivně oceňovaný,” uvedla Danková.

Nemocnice se nyní potýká s nedostatkem sester. “Bohužel stejně jako všechna vysoce specializovaná pracoviště se i my potýkáme s velkým nedostatkem sester. Nabídka pracovat ve špičkovém prostředí a našem vysoce profesionálním týmu zdravotníků tak stále platí,” ředitel Miloslav Ludvík.

Nemocnice v Motole byla založena v roce 1943 a jde o největší zdravotnické zařízení v České republice. Kapacita je zhruba 2000 lůžek a ročně ošetří desítky tisíc pacientů.

Problém je palčivý především v rozvojových zemích, ve kterých není dostatečně regulováno bezpečné nakládání s průmyslovým odpadem, píše o výzkumu deník The New York Times.

“Jednoznačný závěr našeho výzkumu je ten, že děti na celém světě čelí otravě olovem v masovém a dosud nevídaném rozsahu,” varují autoři studie. Výzkumníci došli k závěru, že u třetiny dětí do 19 let dosahuje obsah olova v těle hladiny pět mikrogramů na decilitr krve nebo ji překračuje. Hodnotu pět mikrogramů přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) i americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) považuje za hraniční.

Všudypřítomné olovo, které se vyskytuje například v emisích z hutí, autobateriích, starých odlupujících se nátěrech, starém vodovodním potrubí, na skládkách elektroodpadu, a dokonce v některých kosmetických přípravcích, představuje podle autorů výzkumu obrovské a podceňované riziko pro fyzický i mentální rozvoj celé generace dětí.

Potíže spíše v rozvojových zemích

Za hlavní příčinu olověné otravy studie označuje neodborné a neregulované recyklování olova z autobaterií, k němuž často dochází v rozvojovém světě.

Drtivá většina zasažených dětí žije v chudých zemích, “kde jsou olovu vystavovány nejrůznějšími způsoby,” konstatuje studie. Většina dětí z USA a mnoha dalších vyspělých zemí má podle výzkumu hodnoty olova v krvi znatelně pod kritickou hodnotou, i když v některých oblastech byly naměřené hodnoty také “nebezpečně vysoké”.

Expozice olovu je spojená se zhoršením IQ a schopnosti udržet pozornost. Autoři studie připomínají, že má vliv také na duševní zdraví a bývá dávána do souvislosti s nárůstem násilného a kriminálního chování.

Největší riziko doživotních následků hrozí u dětí v prenatálním stádiu a do pěti let věku. Výzkumníci také tvrdí, že vystavení olovu zapříčiní celosvětově předčasnou smrt téměř jednoho milionu dospělých.

Podle zakladatele sítě babyboxů Ludvíka Hesse se chlapeček narodil 23. dubna. A nejraději spí na bříšku, uvedl.

Dítě vážilo v době přijetí do nemocnice asi tři kilogramy, dodal Ludvík Hess. V celém Česku bylo v těchto speciálních schránkách od jejich zavedení v roce 2005 již odloženo 206 dětí a za letošní rok sedm.

“Gabriel se jmenuje po sestřičce Gábině, která jej vyzvedla v 19:25 z babyboxu,” doplnil Hess.

Malý Gabriel spí na bříšku. Zdroj: Babybox.cz

Maminka jej nestačila ani vykoupat

Klučík byl při odložení do schránky zcela čerstvě narozený. “Byl nevykoupaný a s nepodvázaným pupečníkem, leč oblečený v zašlých dupačkách s jahodovým vzorkem, tedy zřejmě po starším sourozenci,” dokončil Hess.

Nemocnice Milosrdných bratří v Brně byla jednou z prvních v České republice, kde byl babybox instalován. Podle Hesse už do tamního babyboxu bylo od jeho otevření v listopadu 2005 odloženo 19 dětí.

Babyboxy mají předejít ohrožení zdraví a životů odkládaných dětí. Když do něj někdo vloží dítě, zapne se vyhřívání, ventilace a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní personál zdravotnického zařízení. Schránky jsou umístěny tak, aby se lidé nemuseli bát, že je při odkládání dítěte někdo překvapí.

Babyboxy mají i kritiky, kteří tvrdí, že odporují Úmluvě o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a právu znát své rodiče.

O tom, že mateřské mléko obsahuje spoustu nezbytných látek pro zdravý vývoj složitého dětského organismu, není pochyb.

Snad i proto se blahodárné účinky tohoto mléka snaží využít četní kulturisté. Ne však pro lepší imunitu, ale pro rychlejší rozvoj svalové hmoty.

Vědci však nyní zkoumali složení mateřského mléka z jiného pohledu – zajímalo je, proč je tato látka prospěšná pro děti i v pozdějším věku a proč má tak zásadní vliv na správný rozvoj imunitního systému.

Rozhodují bakterie v zažívacím systému

Sterilní prostředí, které neobsahuje žádné bakterie, není pro člověka dobré.

Lidský obranný systém se kvůli tomu totiž nedokáže naučit rozpoznat a bojovat s nejrůznějšími chorobami.

Dalo by se říci, že by nás potom s trochu (ne)štěstí zabila i obyčejná kvasinka, která se v hojném množství nachází v lidském střevu.

Právě proto je důležité, aby se širokým spektrem bakterií přicházely do styku už ty nejmenší děti.

A nejpřirozenější a zároveň nejbezpečnější způsob, jak to příroda může udělat, je dodat dítěti choroboplodné zárodky prostřednictvím mateřského mléka.

Děti naučí bojovat s nemocemi

“Naše výzkumy ukázaly, že pokud se novorozenci v raných měsících vývoje setkají s různými bakteriemi například v mateřském mléce, pomůže to mnohem lépe vyladit jejich imunitní systém,” uvedli vědci na konferenci v americkém Houstonu.

Ba co více – ukazuje se také, že kojené děti také tak často netrpí alergiemi jako stejně staré děti, kteří však byly krmeni díky průmyslově připravené stravě.

Rozbory počtu bakterií a druhů v dětských žaludcích vědci zjistili, že kojenci jich mají neporovnatelně více než děti na sterilní “umělé” stravě.

Z výzkumů také vyplývá, že v rodinách s domácími zvířaty vyrůstají děti, jejichž imunitní systém si umí poradit s širší řadou nemocí než u těch, které jsou vychovávány ve velmi čistém prostředí.

Všeho s mírou

Poznatky amerických odborníků jinými slovy neříkají nic jiného, než ono známé přísloví, které praví, že “všeho s mírou”.

Příliš čistoty tak nejspíš opravdu škodí. Avšak také platí, že je třeba brát takové poznatky s určitou mírou respektu. Děti tak samozřejmě nemohou vyrůstat v nepořádku.

Určité stimulanty, jako jsou zdravá domácí zvířata, mateřské mléko nebo pobyt na čerstvém vzduchu, však mají prokazatelně příznivý vliv na jejich další zdravotní kondici.

Publikováno se souhlasem zpravodajského serveru Klaudia.cz

Malý člen rodiny umí svůj pláč velmi dobře využívat. Jak stárne, jeho nářek se postupně mění. Naučte se jeho různé verze dobře rozpoznávat!

Mami, mám hlad

Jedním z častých důvodů k pláči dává děťátku hlad. Malý človíček totiž velmi rychle roste a spaluje kalorie rychleji než závodní běžec. Není tak snadné udržet jej přes den úplně spokojeného.

Maminky se ale rychle naučí rozlišovat typ pláče, který signalizuje, že má jejich dítě hlad. Častý pláč kvůli hladu může být také signálem přestupu na některé z výživnějších kojeneckých umělých mlék.

Au, to bolí

Novorozenci a bolest – to je jeden velký problém. Bolet je může ledacos – od nafouknutého bříška, po později se prořezávající první zoubky.

V batolecím věku překvapí maminky často jiným typem pronikavého breku – to, když se toulají domem a občas se jim do cesty připlete zeď, schodiště či jedna z jejich rychle rostoucích končetin.

Bojím se

Jak děťátko postupně vyrůstá z kojeneckého věku, může pláčem vyjadřovat obavy ze samoty. Pokud je to právě případ vašeho potomka, určitě si tohoto nářku rychle všimnete.

Na rozdíl od dvou výše uvedených se totiž projevuje velmi specificky. Dá se dokonce říci, že se dítě naučí tento zvláštní pláč jen pro to, aby k sobě co nejrychleji přivolalo svou maminku.

Únava

Když se maminka unaví, ráda ulehne ke spánku. Malé dítě se ale může chovat úplně jinak. Může z únavy srdceryvně plakat. A to mu spolehlivě zabrání v usnutí.

Začarovaný kruh se rozjíždí v tu chvíli na plno. Dítě je unavené, ale neusne, protože pláče. Jak se tomu bránit? Snažte se, aby miminko nevynechalo svůj pravidelný spánek. Když chce, mělo by mít možnost si zdřímnout.

Něco chci

Některé dítě se jakoby snaží na maminku vyzrát. Pláče, dokud si nevynutí “svou”. Co chce? Těžko říci.

Někdy jen pootočit v postýlce, pochovat, slyšet lidský hlas. Někdy se ale prostě jen nudí a má dlouhou chvíli.

Každopádně je to už nyní velmi chytrá bytost, která sice ještě nedokáže mluvit, ale snaží se se svým okolím komunikovat.

A pláč je téměř to jediné, co děťátko nyní může použít…

Ženy, které v sobě nosí nový život, procházejí během těhotenství velkými fyzickými změnami.

A také psychickými. Za vše mohou koktejly hormonů, které v ženském těle v souvislosti s probíhajícím těhotenstvím obrazně řečeno řádí jak utržené ze řetězu.

Rychlé střídání nálad i chutí

Není divu, že ženy mají v jednu chvíli chuť na sladké, vzápětí zase na slané pokrmy.

Pokud se ženám během těhotenství mění chuť, je obvyklé, že se často mění i jejich nálada.

Pocity extrémního štěstí, které střídá smutek nejsou ničím výjimečným a jsou naprosto přirozenou součástí probíhající gravidity.

 Jak si udržet dobrou náladu?

• Zkuste běhání, sex, prostě pohyb, který do vašeho těla vyplaví maximální množství endorfinů, které jsou známé také jako hormony “dobré nálady”. Někomu pomůže k udržení si pocitu štěstí čokoláda (případně šálek horké čokolády).
• Přimějte se k úsměvu. Uvidíte, že to opravdu funguje.

:. Kočka je nevšední tvor, který dokáže rozesmát i toho největšího škarohlída.

• Pokud máte domácí zvíře – kočku, psa, pohrajte si s ním. Například o kočkách se říká, že jsou “lapači” špatné nálady”. Máme pro vás 5 důvodů, proč si pořídit kočičí kamarádku!
• Dobře se vyspěte a obklopte se světlem. Proč? Protože tma a šero patří mezi hlavní spouštěče deprese, o čemž by mohly svědčit stovky tisíc obyvatelů severských států.

Z deprese co nejdříve ven!

Studie vědců z dánské Aarhus University uvádí, že pokud se (těhotné) ženy dostanou do splínu, neměly by v něm zůstávat příliš dlouho.

“Zjistili jsme, že se taková nálada může projevit na zdraví dítěte, které může být po narození dokonce astmatické,” zjistili dánští výzkumníci.

Za astma údajně mohou hormony

“Zatím nevíme, čím je astma u dětí způsobeno, ale je pravděpodobné, že se na jeho vzniku podílejí nejrůznější hormony, které kolují v těle matky během jejího těhotenství,” míní odborníci.

Onemocnění může údajně souviset také se změnou životního stylu, kterou mohou podstupovat nastávající maminky v souvislosti s depresemi.

Publikováno se souhlasem zpravodajského serveru Klaudia.cz

V Evropě se průměrný věk maminek, které čekají své první dítě, dostává v některých zemích za hranici 30 let.

Podle agentury Reuters se podobná situace vyskytuje i v určitých částech Asie.

Mají v průměru 26,3 let

A něco podobného se děje i ve Spojených státech amerických. Průměrný věk amerických prvorodiček se dostal k číslu 26,3 let. Jde přitom o novodobý americký rekord.

Maminky, které porodily své dítě před 20. rokem, poklesl téměř o polovinu (o 42 procent) v období od roku 2000 až 2014.

V roce 2000 byl přitom průměrný věk prvorodiček 24,9 let, o 14 let později vzrostl na již zmíněných 26,3 roku.

Podle demografů může za oddalování porodů prvních dětí lepší pracovní příležitosti, vyšší dosahované vzdělání a hlavně také větší osvěta teenagerů, kteří si tak lépe “uvědomují, co to skutečně je těhotenství,” dodává americký demograf T. J. Mathews.

Průměrný věk prvorodiček nejvíce rostl ve zkoumaném období od roku 2009 – 2014.

“Takový trend byl patrný již dříve. Překvapuje nás ale, proč k tak velkému nárůstu došlo právě v tomto období,” sdělil Mathews.

Na rase ani geografické poloze nezáleží

Demografové dodávají, že první děti mají později ženy všech etnických skupin žijících v USA. Nezáleží přitom ani na geografické poloze maminek.

Starší ženy zároveň narození prvního potomka ještě více oddalují než v minulosti.

“Důvodem může být lepší výběr antikoncepce,” domnívá se Mathews.

Publikováno se souhlasem zpravodajského serveru Klaudia.cz

Amy Nutallová se odvolává na výsledky svých pozorování téměř čtyř stovek maminek. Zjistila přitom, že ženy, které byly v dětství příliš zaměstnané chodem domácností, a nebylo jim tak umožněno, aby se chovaly jako bezstarostné děti, pak takové chování přenáší i na své potomky.

Nechte si děti hrát, doporučují odborníci.

Nevědí, co děti chtějí

“Nejsou poté tolik citlivé k dětským potřebám,” zjistila psycholožka Nutallová, podle níž maminky v takovém případě ani nemohou poznat, co vše jejich děti vyžadují.

“Pokud bude vaše dětství ovlivněno rodiči, kteří od vás očekávají splnění mnoha povinností, nebudete mít šanci vyvinout si svou vlastní identitu,” míní Amy Natallová.

“Pokud maminky nevědí, jak mají chápat potřeby dětí, nemohou na ně správně ani reagovat,” dodala psycholožka.

Průzkum probíhal 18 měsíců

Aby byl výzkum více vypovídající, prováděla jej Amy Nutallová spolu se svým týmem mezi těhotnými ženami z nízkopříjmových rodin.

Jakmile jejich potomci přišli na svět, sledovala psycholožka v průběhu 18 měsíců to, jak maminky o své potomky pečují.

Těhotenství by žena měla prožívat v co možná největším klidu.

“Maminky, které vyrostly v prostředí, v němž se musely chovat podobně jako dospělí (měly mnoho povinností), nereagovaly tak vřele a starostlivě na dětské potřeby a zájmy. Děti nenechávaly tolik prozkoumávat svět a nedopřály jim ani tolik nezávislosti,” zjistila Amy Nutallová.