Například krčská nemocnice za 1,4 milionu korun upravila čtyři porodní pokoje tak, aby tam rodička a její doprovod měli víc soukromí.

V Praze se tak podobnou cestou vydaly i Fakultní nemocnice Bulovka a vinohradská nemocnice. V porodnici u Apolináře ve Všeobecné fakultní nemocnici má úpravy porodních prostor umožnit plánovaná dostavba.

“Naším cílem v rámci porodů je udělat rovnováhu mezi odborností a bezpečností pro rodičku a také tím, aby se tam cítila dobře rodička, ale i partner, který ji doprovází,” uvedl Kolek. Porodnictví se v současné době soustředí na to, aby se rodička cítila pokud možno jako doma. Nemocniční zařízení tak reagují na stále větší zájem o domácí a alternativní porody.

Lékař: Normální porod může být i v nemocnici

“Ženy mají tendenci k tomu rodit doma, protože je to podle nich jediné přirozené. Ale i za zdmi porodnice může proběhnout fyziologický porod, do kterého není zasahováno, s minimální přítomností personálu,” dodal. V krčské porodnici podle něj vedou už teď porody především porodní asistentky, lékaři přicházejí jen v případě komplikací. Stále se podle něj ale každé čtvrté miminko rodí císařským řezem.

Nový přístup podle Kolka nevyžaduje víc personálu. “Je to více času stráveného s pacientkami. Porod vyžaduje svůj čas. Pokud chceme, aby ženy skutečně rodily přirozeně, tak jim musíme dát čas. A to jsme se museli naučit,” doplnil primář.

V nově upraveném porodním pokoji má žena vlastní sociální zařízení a zázemí pro doprovod včetně kuchyňského koutu. Podle vrchní sestry Lenky Cejpkové v nich mají k dispozici například gymnastické míče, ale také led nebo ohřívací polštářky k úlevě od bolesti.

Pokud je porod “náročnější”, ženě personál pomůže

“Na jednu stranu se snažíme, aby ženy rodily přirozeně nebo spontánně, ale na druhou stranu, pokud se ukáže, že porod je pro ženu náročnější, než čekala, nebo vyčerpávající, tak tu máme i prostředky, které jí mohou od porodu ulevit,” vysvětlila. Přímo na pokoji je tak k dispozici rajský plyn či epidurální anestezie. Porodní pokoje i většinou jednolůžkové pokoje na poporodním oddělení jsou standard, bez další úhrady. V Thomayerově nemocnici rodí průměrně sedm žen za den.

Podobné prostory za poslední rok otevřely Fakultní nemocnice Bulovka a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Modernizaci za zhruba miliardu korun připravuje i porodnice U Apolináře, má zde vzniknout centrum porodní asistence a neonatologie specializované na předčasně narozené děti. Novou budovu porodnice podle Kolka plánují i v Krči.

V Česku je ročně asi 110 000 porodů, funguje 93 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek. Statistiky postihují jen porody v porodnicích, data o domácích porodech podle odborníků neexistují. Názory na domácí porody nebo porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Kompromisem mají být podle lékařů právě centra porodní asistence v areálu porodnic, kde by byl kladen větší důraz na komunikaci, soukromí a přání rodičky.

Podle něj pak platí, že čím dříve po transplantaci žena otěhotní, tím lépe pro ni,” doplnil chirurg s tím, že se pak daří vyhnout se některým dalším nežádoucím komplikacím. Například odmítnutí orgánu, nebo komplikovanému snižování imunitní reakce dané pacientky. Froněk se přitom podílel na studii, která se transplantací děloh zabývá. První pacientce lékaři v Česku novou dělohu transplantovali před pěti lety.

Transplantaci dělohy už jako léčebnou metodu uznalo Německo. Zde je hrazena ze zdravotního pojištění.

V českém IKEMu již lékaři provedli deset transplantací děloh. Pět orgánů bylo od žijících dárkyň, pět od zemřelých. Sedm žen implantovaný orgán ještě má. U tří jej ale bylo nutné kvůli zdravotním komplikacím odstranit.

Otěhotněly zatím tři ženy s transplantovanou dělohou. Všechny porodily zdravého potomka, další se podle Froňka na těhotenství chystají. Některé z žen, které už potomka mají, uvažují o druhém.

Mezi dárci i blízcí příbuzní

Dělohu českým pacientkám daly i jejich matky nebo teta. Jedna dárkyně byla po přechodu. To však podle lékařů nevadí. “Máme dárkyni, která již byla v menopauze. Děloha po transplantaci v horizontu týdnů začala menstruovat na základě spontánní hormonální stimulace příjemkyně. Věk, zdá se, není nejdůležitější faktor, ale jistě hraje svoji roli,” řekl ČTK transplantační chirurg.

Lékaři pracují s plánem, podle něhož by žena měla transplantovanou dělohu maximálně po dobu pěti let nebo do narození druhého potomka. Dlouhodobé užívání léků potlačujících imunitu by totiž mohlo ohrozit její zdraví.

COVID plány zhatil

Nyní je program transplantací dělohy pozastaven. Vliv měla i pandemie covidu-19. Lékaři nechtěli transplantovat další dělohy kvůli tomu, aby neohrožovali pacientky kvůli vyššímu riziku infekce i závažnějšího průběhu nemoci covid-19.

Podle Froňka by se další část studie mohla zahájit letos nebo nejpozději příští rok. V IKEM už k tomu koluje seznam žen vhodných pro tento zákrok.

Mezi nastávajícími rodiči je teď velkou módou pořádat večírky pro rodinu a blízké přátele, kde se všichni naráz dozví, zda “to bude” holčička nebo kluk. Ačkoli tato nová posedlost může mnohým připadat poněkud zvláštní, spousta firem ji vnímá jako příležitost k výdělku.

Vyšší obrat mají díky rychle se šířící tradici zejména papírnictví, výrobci dekorací, ale také soukromá zdravotnická zařízení, která pečují o těhotné ženy. Kvůli tomu, aby byla informace o pohlaví miminka překvapením pro všechny zúčastněné, musí totiž s rodiči spolupracovat i lékař.

Lékař informaci napíše na papírek, nebo skryje do obálky

Ten při ultrazvuku zjistí pohlaví dítěte, písemnou informaci zalepí do obálky a s tou se poté někdo vydá do obchodu, který prodává vybavení na večírky. Tam prodavači obálku rozlepí a připraví nafouknuté balónky, v nichž jsou buď růžové nebo modré konfety.

Vrcholem večírku je pak chvíle, kdy rodiče balónky propíchnou a spolu se všemi hosty se podle barvy dozvědí, zda do rodiny přibude dívka nebo chlapec.

“Balónky s konfetami v růžové a modré barvě jsme si koupili přes čínský webový portál,” podotkla Magda Nová, podle níž vše nestálo více než 30 korun. “Poštovné do Česka bylo dokonce zdarma. Zásilka dorazila za tři týdny od objednání,” dodala s úsměvem. Balónek pak správnými konfetami naplnila kamarádka.

Pohlaví se dá zjistit velmi brzy

Vyšší zájem hlásí i gynekologické kliniky, které nabízejí ultrazvuk pro zjištění pohlaví miminka už v 16. týdnu těhotenství. “Tenhle trend z Ameriky je čím dál populárnější,” doplnil jeden z oslovených lékařů. Přiznává ale, že někdy je to problém.

“Miminka se někdy schovávají, mají překřížené nožičky,” dodal s tím, že v některých případech se rodiče pohlaví svého děťátka dozvědí až při porodu.

Trend takzvaných “gender reveal party” vznikl zhruba před deseti lety, kdy americká bloggerka Jenna Myersová Karvunidisová zveřejnila příspěvek o tom, jak se dozvěděla pohlaví svého dítěte tak, že rozřízla předem připravený dort s růžovou náplní. Nápad se pak začal šířit a dnes okamžik odhalení pohlaví dítěte sdílí na sociálních sítích statisíce, ba miliony lidí.

Právě sociální sítě a snaha zaujmout co nejvíce sledujících zvyšují tlak na to, aby večírky byly co nejvynalézavější. Kromě balónků s konfetami tak může ohlašovat pohlaví miminka kouř ze speciálních dýmovnic, barevné ohňostroje nebo náplň nejrůznějších předem připravených pokrmů. A protože tomuto trendu ve velkém podlehly i celebrity, zřejmě hned tak neuhasne.

Na nedávné konferenci Jód 21 to řekla lékařka Marie Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ústav pořádal v těchto dnech několik akcí, které se problematikou nedostatku jódu zabývaly.

Bez jódu hrozí potíže s intelektem

Podle lékařky může nedostatek jódu u těhotných či kojících žen vést ke snížení IQ u dětí o sedm až deset bodů. Navíc hrozí těhotným kvůli tomu předčasné porody a potraty. Jód se podle Nejedlé podílí na růstu a vývoji organismu, má vliv rovněž na hladinu krevního cukru a cholesterolu.

“Jeho nedostatek je naprosto zásadní pro vývoj člověka,” řekla. Podle ní na světě trpí 900 milionů lidí vážnou poruchou štítné žlázy způsobenou nedostatkem jódu. Snížená funkce štítné žlázy se projevuje mimo jiné únavou, padáním vlasů, objevují se i otoky, zimomřivost a nesoustředěnost. Děti mohou mít kvůli tomu hyperaktivní projevy.

V Česku se potíže s jódem řeší

Česká republika je přitom od roku 2004 na seznamu zemí s vyřešeným jódovým deficitem, což jsou státy, které evidují nedostatek jódu maximálně u tří procent novorozenců. V ČR však tento počet podle informací z konference Jód 21 dosáhl předloni 3,8 procenta a podle aktuálních vyjádření lékařů z kliniky dětí a dorostu vinohradské nemocnice stoupl na 4,8 procenta. V některých oblastech ČR evidují lékaři až 12 procent novorozenců, kteří mají málo jódu.

Státní zdravotní ústav proto kvůli tomu připravil informační leták, který uvádí, které potraviny a v jakém množství jód obsahují. Tato důležitá látka je především v mořských rybách a řasách, mléku a mléčných výrobcích, vejcích, vařené košťálové zelenině či soli.

Doporučený denní příjem jódu je u dětí podle věku od 90 do 120 mikrogramů, u dospělých 150 a u těhotných a kojících žen 250 mikrogramů. Například 200 ml mléka obsahuje 50 mikrogramů jódu.

Jód je i v některých doplňcích stravy, ne všechny jsou ale vhodné. Podle odborníků existují na trhu i takové, které v jedné tabletě obsahují trojnásobek doporučeného denního příjmu a nadměrná konzumace jódu může být škodlivá.

Stalo by se tak podle vládní novely, kterou Senátu v úterý doporučil schválit jeho sociální výbor. Horní komora o předloze rozhodne ještě tento týden.

Doklady zřejmě nebudou nutné ani pro nárok na zvýšení přídavku na péči. Úředníci nebudou příspěvky přepočítávat, lidé budou dostávat podpory v dosavadní výši.

Novela má podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) omezit kvůli koronavirové krizi osobní kontakt klientů s úředníky. Předloha se netýká nových žádostí o dávky, lidé je budou moci podávat i nadále.

Obdobný zákon platil už loni na jaře a také na podzim. Opatření mělo ulevit úřadům práce, které měly výpadek počtu pracovníků. Řada úřednic a úředníků byla totiž na ošetřovném, na nemocenské nebo v karanténě.

Běžně se nárok dokládá i co 3 měsíce

Lidé, kteří pobírají některé dávky, musí úřadům práce v běžné situaci dokládat své příjmy a další skutečnosti každé tři měsíce. Potřebné dokumenty musí dodat za skončené čtvrtletí do konce prvního měsíce dalšího kvartálu. Pokud to neudělají, vyplácení pomoci od státu se zastaví.

Pokud by potvrzení neposkytli ani do konce daného čtvrtletí, o dávku by přišli. Podklady úředníci přezkoumávají a podle nich výši příspěvků či přídavku upraví.

Novela obsahuje také ustanovení, podle něhož informační systémy o důchodech a nemocenské bude nadále provozovat Česká správa sociálního zabezpečení. Úprava ruší platné, ale dosud neúčinné ustanovení, podle kterého mělo k lednu převzít provoz těchto registrů ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stejný návrh se dostal už do původní předlohy o bonusu k nemocenské pro lidi v karanténě, která nakonec nebyla přijata.

Podle zdravotníků by totiž mohlo jít o dítě, které se nedávno narodilo ve zdejší nemocnici ve Slaném. Sdělil to zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. V celé ČR bylo již do těchto speciálních schránek odloženo 216 dětí.

Holčička byla velmi pečlivě oblečená, zabalená v kožíšku, zavinovačce s žirafami a na hlavě měla bílou čepičku.

“Malý zádrhel spočívá v tom, že zdravotníci se domnívají, že je to holčička, která se v nemocnici před týdnem narodila. Takový případ jsme ještě neměli! Kdo ví, co maminku vedlo k rozhodnutí odložit holčičku hned po propuštění z porodnice,” dodal Hess.

Štěpánka je již druhým letošním miminkem odloženým do babyboxu. Zároveň jde o druhé, které někdo odložil ve Slaném. Zdejší nouzová schránka pro nechtěné děti funguje od 3. února 2011. Skóre dívky versus chlapci Štěpánka zvýšila na 118:98. Jméno dostala podle ředitele slánské nemocnice Štěpána Votočka.

V Česku fungují desítky nouzových schránek

V České republice funguje 79 babyboxů. Jde o novorozenecký inkubátor, který po vložení dítěte zapne vyhřívání a ventilaci a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní zdravotnický personál.

Nejčastěji se v babyboxech nacházejí novorozenci, v několika případech zde ale pracovníci přilehlých nemocnic či dalších institucí objevili i mnohem starší děti. Nechtěným “rekordmanem” je takřka dvouletý chlapec, jehož v lednu 2019 někdo odložil v babyboxu v Pelhřimově.

Babyboxy mají i kritiky, kteří tvrdí, že odporují Úmluvě o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a právu znát své rodiče. Babyboxy nejsou jedinou možností, jak se matky mohou utajeně vzdát potomka.

Po celé republice existuje síť porodnic, jež umožňují anonymní porod, po němž je možné dítě také přímo přenechat k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Žena si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.

Nejvíce dětí se narodilo v říjnu, kdy začala propukat pandemie covid. Koronavirová pandemie přímo porodnické výsledky neovlivnila.

Mezi největší miminko se ve znojemské porodnici řadí v červenci narozená holčička s váhou 4970 g a 54 cm, která přišla na svět přirozenou cestou. Naopak nejmenší miminko, které v porodnici přišlo na svět v loňském roce byl chlapeček, narozený v prosinci s váhou 1490 g a 41 cm. Ten přišel na svět císařským řezem.

Ve znojemské nemocnici se narodilo 977 dětí (511 chlapců a 466 holčiček). Porodníci odvedli celkem 967 porodů, což je od roku 2017 nejvíce (2017 – 964 porodů, 2018 – 945 porodů, 2019 – 940 porodů). Deset maminek přivedlo na svět dvojčátka.

Císařským řezem bylo odvedeno 250 porodů, v loňském roce 197. Porodnice řešila i řadu porodních komplikací, jako např. komplikovaný příchod děťátka na svět, při kterém bylo nutné u rodičky odstranění dělohy z důvodu vrostlé placenty.

Nejméně dětí přišlo na svět v únoru

„Paradoxně se nejvíce dětí narodilo v říjnu, kdy stoupala pandemie coronaviru, a to 93 dětí. V květnu se narodilo dětí 92 a 87 dětí se narodilo v srpnu. Naopak, nejméně dětí se narodilo v únoru, a to celkem 65,“ zhodnotil nejvíce a nejméně vytížený porodní sál v loňském roce primář Gynekologicko-porodnického oddělení Radek Chvátal.

„Porodnictví je obor, který žádná pandemie nezastaví. I přes veškerá omezení, která pro rodičky pandemická doba přináší jsem rád, že si pro přivedení na svět svého potomka zvolily právě naši porodnici. Péči gynekologů doplňují neonatologové, kteří se v rámci intenzivní péče postarali v loňském roce o 56 dětí s nízkou porodní váhou nebo o děti, které měly problém s poporodní adaptací,“ doplnil Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

Zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess si podle fotografie děvčátka nejdříve myslel, že jde o chlapečka.

“Jiřina nakoukla do nového života 14. prosince v 9:57, podle obrázků, které jsem viděl v počítači pečlivě oblečená, celá v modrém, takže jsem se původně domníval, že se jedná o chlapečka. Upřesňuji, modrý kabátek s kapucí a modré dupačky,” dodal Hess.

Jiřinka je 14. odloženým dítětem do pardubického babyboxu

Podle personálu nemocnice je Jiřinka na první pohled v pořádku. “Pravděpodobně se narodila před dvěma dny, pupečník měla ošetřený gumičkou do vlasů. Jistě byla nakrmená a měla plenu. S úzkostí si představme, jaké rozhodování předcházelo jejímu odložení do babyboxu,” uvedl Hess.

Novorozená dívka se jmenuje po dárkyni, která letos financovala výměnu babyboxu v Nymburku. Pardubická schránka funguje od roku 2008. Dosud přijala osm dětí, naposledy v dubnu 2018. Stejný počet přijal babybox v nemocnici v Olomouci.

Smutné prvenství drží Praha s 39 odloženými dětmi, na druhém je místě Brno s 19 nechtěnými novorozenci, uvedl Hess.

V boxech našli zdravotníci více než 200 dětí

Do babyboxů od jejich vzniku v roce 2005 lidé odložili 116 dívek a 97 chlapců. V ČR je 77 speciálních schránek, jde v podstatě o novorozenecký inkubátor, který po vložení dítěte zapne vyhřívání a ventilaci a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní zdravotnický personál.

Matky se mohou utajeně vzdát potomka také prostřednictvím sítě porodnic, které umožňují anonymní porod. Po něm mohou dát dítě k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Žena si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.

Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky.

Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Senátní sociální výbor s tím dnes souhlasil. Horní komora o předloze rozhodne příští týden.

Ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD) senátorům řekla, že zákon o náhradním výživném se bude týkat odhadem 24 000 nezaopatřených dětí. Částka byla podle ministryně zvolena kvůli tomu, že výživné se pohybuje nejčastěji mezi 2500 až 2900 Kč měsíčně. Minimální výživné by mělo do budoucna činit 1000 korun, uvedla.

Maláčová připustila, že zákon o náhradním výživném neřeší podstatu problému, kterým je nízká vymahatelnost dlužného výživného. Změnit to chce další právní úpravou, která by podle ní měla být předložena v řádu týdnů jako poslanecký návrh. Úřad Maláčové chce také revizi sociálních dávek.

“Vyspělá společnost se má postarat o ty nejzranitelnější,” uvedla předsedkyně výboru Miluše Horská z klubu KDU-ČSL. Předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínkové konstatovala, že “zodpovědnější musí platit za ty nezodpovědné”, ale “nejdůležitější je zájem dítěte”. Zástupci ODS měli k zákonu výhrady jako k řešení, které nejde po podstatě problému.

Podmínkou poskytnutí náhradního výživného bude podle předlohy to, že rodič – samoživitel už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo soudně. O státní alimenty by žádal krajský úřad práce. Úřad by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal na výživném jen část peněz, stát by doplatil zbytek do 3000 korun.

Příjemce náhradního výživného má každé čtyři měsíce dokládat, že má na pomoc státu dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Případné přeplatky by bylo nutné vrátit. Dvouletá lhůta výplaty náhradního výživného byla podle ministryně zvolena jako zkušební.

Úřady by mohly náhradní výživné vyplácet od poloviny příštího roku. Ročně by vyplatily na náhradním výživném 881 až 891 milionů korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina této sumy. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.