Podle zakladatele sítě babyboxů Ludvíka Hesse se chlapeček narodil 23. dubna. A nejraději spí na bříšku, uvedl.

Dítě vážilo v době přijetí do nemocnice asi tři kilogramy, dodal Ludvík Hess. V celém Česku bylo v těchto speciálních schránkách od jejich zavedení v roce 2005 již odloženo 206 dětí a za letošní rok sedm.

“Gabriel se jmenuje po sestřičce Gábině, která jej vyzvedla v 19:25 z babyboxu,” doplnil Hess.

Malý Gabriel spí na bříšku. Zdroj: Babybox.cz

Maminka jej nestačila ani vykoupat

Klučík byl při odložení do schránky zcela čerstvě narozený. “Byl nevykoupaný a s nepodvázaným pupečníkem, leč oblečený v zašlých dupačkách s jahodovým vzorkem, tedy zřejmě po starším sourozenci,” dokončil Hess.

Nemocnice Milosrdných bratří v Brně byla jednou z prvních v České republice, kde byl babybox instalován. Podle Hesse už do tamního babyboxu bylo od jeho otevření v listopadu 2005 odloženo 19 dětí.

Babyboxy mají předejít ohrožení zdraví a životů odkládaných dětí. Když do něj někdo vloží dítě, zapne se vyhřívání, ventilace a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní personál zdravotnického zařízení. Schránky jsou umístěny tak, aby se lidé nemuseli bát, že je při odkládání dítěte někdo překvapí.

Babyboxy mají i kritiky, kteří tvrdí, že odporují Úmluvě o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a právu znát své rodiče.

Péče otce o dítě na rodičovské dovolené je v současnosti stále častější. Podle výzkumu agentury Mediaresearch navíc o takové “dovolené” uvažuje až 90 % českých mužů.

„Všem můžeme jen doporučit otevřít doma toto téma a prodiskutovat v rodině i se zaměstnavatelem reálné možnosti,“ říká Lukáš Talpa, manažer projektu Táta na plný úvazek z Ligy otevřených mužů. Právě Talpa je jedním ze zastánců “mužské” rodičovské.

Že to ale silnější pohlaví nemá na „rodičovské“ právě jednoduché a musí se ohlížet také na reakce okolí, o tom svědčí celá řada mýtů.

1. Muž na rodičovské je “zvláštní”

“Být jako chlap na rodičovské dovolené (RD) přece není normální…”

Dnes již tato věta zcela neplatí. Přesto, že pro muže stále není běžné na RD být, je jich v ČR kolem 5000.

Výzkum agentury Mediaresearch navíc ukázal, že 66 procent respondentů bere muže na RD jako zcela normální věc. Další necelá třetina je považuje za ukázkový případ. Pouze čtyři procenta dotazovaných jsou toho názoru, že takoví muži jsou neschopní.

Z jiné části průzkumu vyplynulo, že 31 % mužů by pravděpodobně na RD alespoň na chvíli šlo a 12 % je přesvědčeno, že na RD nastoupí. Muž na rodičovské je tedy již považován za normální jev, i když zatím stále není běžné, aby na rodičovské byl. Ovšem i to se může brzy měnit.

2. Mateřská a rodičovská dovolená splyne

“Mateřská není rodičovská.”

Tyto termíny jsou velmi často zaměňované. I když mají muži ve výjimečných případech možnost jít na mateřskou dovolenou, tak v jejich případě mluvíme hlavně o rodičovské dovolené.

Mateřská dovolená je období 6 měsíců (většinou 1 měsíc před porodem a 5 měsíců po porodu), kdy je hrazeno 70 % mzdy. Na rodičovskou je možné nastoupit vlastně kdykoli po skončení mateřské a může to být i jen na chvilku.

Psychologové doporučují, aby první rok byla s dětmi (nejen) z důvodu kojení spíše matka. Od prvního roku věku je pro dítě i celou rodinu přínosné, aby alespoň několik měsíců byl s dítětem doma otec.

3. S mužem na rodičovské přijde bída

“Jako živitel rodiny nemůžu jít na rodičovskou, pro rodinu by to byla veliká finanční ztráta a čekala by nás bída. Manželka nás neuživí.”

Pravdou je, že v naší společnosti je často stále hlavním živitelem rodiny muž – otec. Podle výzkumu platy.cz je rozdíl mezi mužskou a ženskou mzdou asi 6 000 korun.

I sami muži v průzkumu Mediaresearch toto zmiňují jako hlavní důvod proč na RD nejít. Na druhou stranu pokud pro vás není nižší příjem velkou překážkou, rodičovskou dovolenou si můžete vyzkouše třeba na dva či tři měsíce.
Tehdy vaše finanční ztráta nebude tak velká a přínos pro rodinu a pro vztah s dítětem ji spolehlivě vyváží.

4. Doma jsou jen partneři dominantních žen

Že na rodičovskou dovolenou chodí jen submisivní muži neschopní uživit rodinu, je také jeden ze stereotypů laického uvažování o tomto stále se rozrůstajícím fenoménu.

Zkušenosti statistiků jsou spíše takové, že na RD chodí i manažeři, lékaři a IT experti. Mezi muži se zkušeností z rodičovské dovolené jsou také známé osobnosti, herci či zpěváci.

Za všechny můžeme zmínit například Filipa Hrubého, ředitele korporátní komunikace Vodafone ČR, ekonoma Tomáše Sedláčka, herce Jana Dolanského či Michala Maredu, zpěváka kapely Vypsaná fixa.

5. Muži neumí pečovat o děti (tak dobře jako ženy)

„Na RD jako chlap nemohu jít, protože o malé děti se umí postarat pouze matka“.

Výzkum ukázal, že celkem 10 % mužů se domnívá, že by se o malé dítě neuměli postarat. To samé si myslí téměř každá pátá matka.

Může to však být jen výmluva, kterou používají jak muži, tak paradoxně i ženy. Muži se tím zbavují zodpovědnosti za péči o děti a ženy si tím kolikrát brání své domácí teritorium.

Běžná péče o děti je z velké části získaná dovednost.
I maminky se totiž musí učit, jak pečovat o dítě. Praxe ukazuje, že otcové, kteří zůstali se svými dětmi doma, a to třeba hned od narození dětí, se dokáží o dítě postarat stejně dobře jako matka. Samozřejmě vyjma kojení.

Publikováno se souhlasem zpravodajského serveru Klaudia.cz

Každá maminka, která má to štěstí, že může své děťátko kojit vlastním mlékem, se dříve či později téměř jistě ocitne před otázkou, zda pro ni bude lepší mléko jen takzvaně odstříkávat pro pozdější použití, nebo ho odsávat speciálním nástrojem.

Odsávání mateřského mléka

Důvody, které k tomu maminky vedou, bývají různé. Ty, kterým se děťátko narodilo předčasně, okamžitě kojit nemohou a odsáváním mléka mohou podporovat jeho budoucí tvorbu. Zvýší tím také jeho pozdější množství.

Případně díky odsávačce uleví mlékem přeplněným ňadrům. Kojenec totiž často nespotřebuje všechno mléko, které se v prsech vytvořilo. Pokud prsy potřebujeme takzvaně vyprázdnit, odsávačka přijde velmi vhod.

Díky odsávačce také můžeme mléko uchovat pro dobu, kdy miminko nebudeme moci kojit čerstvým mlékem – například kvůli užívání některých léčiv (typicky antibiotik), nebo tehdy, když s miminkem nebudeme a bude ho za nás kojit naším dříve odsátým mlékem třeba partner.

Odsáváme: Jak na to?

Mnohé maminky se spoléhají na časem osvědčené odstříkávání mléka. Jde o nejjednodušší a nejlevnější způsob, který může být poměrně efektivní – ovšem za předpokladu, že si maminka nalezne svůj optimální způsob.

Pohodlnější volbou, která není tolik finančně náročná, jsou nejrůznější manuální odsávačky. Mezi výrobce, u kterých nemůžeme šlápnout vedle, řadíme osvědčený MAM, Lansinoh a Tommee Tippee. Mléko můžeme skladovat ve speciálních nádobkách.

Každý z těchto výrobců nabízí také elektrické verze svých odsávaček. Ty jsou už ovšem finančně náročnější. Jejich ceny se pohybují v řádu tisíců korun.

Péče o odsávačku

Výrobci odsávaček dodávají k výrobkům podrobné návody, které maminku informují o tom, které části výrobku a jak často je nutné co nejlépe vyčistit.

Elektrická odsávačka usnadní práci. Je ale přibližně 3x dražší než manuální odsávačky.

Vyhneme se tak nejen kontaminaci mléka cizorodými látkami, ale také se vyvarujeme případným problémům s nepříjemným zánětem prsního dvorce.

Také z toho důvodu by se maminky měly vyhnout nákupu již opotřebených odsávaček, nebo jejich půjčování mezi sebou.

Nikdy totiž nevíme, jak bylo o nabízenou používanou odsávačku pečováno, nebo dokonce, zda maminka, která nám odsávačku zapůjčila, netrpěla některou z přenosných kožních nemocí.