Dítě se narodilo císařským řezem, zatímco jeho maminka byla v umělém spánku napojená na plicní ventilaci kvůli koronavirovému onemocnění. Chlapeček se narodil zhruba o dva měsíce dřív, vážil 1600 gramů.

Nyní už jsou oba spolu v domácí péči, řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení Ivan Huvar.

Jednatřicetiletou ženu s vysokými horečkami a v 30. týdnu těhotenství přijala nemocnice 23. října, poté, co se doma zhoršil její zdravotní stav. Nejdřív ji lékaři umístili na jednotku intenzivní péče. Její stav se ale nelepšil, a tak ji museli napojit na umělou plicní ventilaci.

Ženě selhávaly životní funkce

“Začaly jí selhávat životní funkce, museli jsme se rychle rozhodnout, ale věděli jsme, že odhadovaná hmotnost miminka je kolem 1600 gramů, což pro nás bylo velmi důležité. Žena porodila první den intubace,” popsala lékařka z oddělení anesteziologie Lenka Klimešová.

Gynekologové musí u rizikových porodů vždy zvažovat, jak dlouho situaci ještě zvládne organismus matky a kdy už příchod na svět zvládne organismus novorozence.

“V 30. týdnu těhotenství to bylo poměrně složité rozhodování. S tímhle jsme navíc neměli žádné zkušenosti. Dítě bylo po porodu převezeno do fakultní porodnice na Obilním trhu, kde se specializují na novorozence s nízkou porodní hmotností,” dodal Huvar. Chlapeček strávil na Obilním trhu několik dní v inkubátoru. Dařilo se mu dobře, a tak o něj už může pečovat rodina.

Ženu lékaři probudili z umělého spánku po 11 dnech. Domů z nemocnice ji propustili tuto středu.

Podle primáře kliniky Michaela Halašky se zlepšil komfort pro rodičky i pracovní prostřední pro personál. Vedoucí porodnice Radovan Vlk dodal, že její součástí jsou také čtyři nové samostatné porodní apartmány téměř hotelového typu, umožňují přítomnost členů rodiny nebo porody jen s porodní asistentkou, pokud bude porod probíhat bez komplikací. Pokud nastanou, je ale vždy v blízkosti lékař.

Součástí je také operační sál pro císařské řezy a novorozenecký box pro rizikové a předčasně narozené děti. Vinohradská nemocnice se specializuje také na ženy, kterým byl během těhotenství diagnostikovaný nádor.

Ročně jich do nemocnice přicházejí desítky z celé země. “Onkologii je třeba vnímat oborově. V první řadě je třeba myslet na to, že existují odborníci na dané obory,” dodal ředitel nemocnice. Kolegium odborníků může posoudit i možnosti chemoterapie těhotné nebo další okolnosti porodu.

Podle ředitele nemocnice Petra Arenbergera bylo do vnitřních úprav původně historického pavilonu kliniky investováno přes 100 milionů korun, jen do stavebních úprav neonatologie asi 39 milionů.

Rodičky čeká v Praze příjemnější prostředí

Na přirozenější a pro rodičku příjemnější prostředí porodu se postupně zaměřují další pražské porodnice. Už loni v únoru otevřela první porodní apartmány Nemocnice Na Bulovce. Mění se tam i organizace celého porodu.

Pouze porodní asistentka v tamním Centru porodní asistence vede přes polovinu porodů. Ministerstvo zdravotnictví připravuje pro takto vedené porody doporučený postup pro další porodnice.

V Česku je ročně asi 110 000 porodů, funguje 93 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek.

Hned šestnáct žen přivedlo v červenci za pomoci týmu Gynekologicko – porodnické kliniky FNO na svět dvojčata. V průběhu jediného dne pak z porodního sálu odjíždělo se dvěma dětmi dokonce 5 maminek.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Tolik dvojčat pohromadě na porodním oddělení ostravské fakultní nemocnice nepamatují. V jeden den z oddělení odcházelo se dvěma dětmi dokonce pět maminek. #ostrava ##fakultninemocniceostrava #porod #miminko #dvojčata #mimibambini_obchod @mimibambini.cz

Příspěvek sdílený @mimibambini.cz (@mimibambini_obchod), Srp 5, 2020 v 5:17 PDT

Jak uvedl vedoucí lékař porodních sálů MUDr. Richard Špaček, za dobu jeho více než třináctiletého působení na klinice podobnou situaci nezažil. Všechny děti i jejich maminky jsou v pořádku a ve většině případů nepotřebují intenzivní péče.

„Takováto situace nám samozřejmě dělá obrovskou radost. Musím ale připomenout, že u vícečetných těhotenství mohou nastat komplikace a to zejména v situaci, kdy se plody v děloze dělí o společnou placentu. V takovýchto případech by těhotná žena měla být rozhodně sledována v Perinatologickém centru“, vysvětlil Richard Špaček, vedoucí lékař porodních sálů.

Z neobvykle vysokého počtu úspěšně porozených dvojčat v jednom měsíci měl radost i přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Ondřej Šimetka.

„Za celý loňský rok bylo u nás 103 porodů dvojčat a jedna trojčata. Je potěšitelné, že téměř 40 procent žen porodilo spontánně, což je vynikající číslo, protože republikový průměr je přibližně 20 procent“.

Zvládli i komplikované situace

Šimetka připomněl, že vysoký počet vícečetných porodů přispívá k erudici personálu, který tak dokáže zvládat i komplikované situace.

Pokud jde o pohlaví, tak v 9 případech to byla kombinace chlapec – chlapec, 6 žen porodilo dvě holčičky a v jednom případě byla dvojice smíšená. Určitě zajímavé je sesterské spojení jmen Lilith a Elizabeth.

A zajímavá jména daly i maminky, které ve FNO přivedly v červenci na svět jedno dítě. V porodních knihách je mezi 205 nově zapsanými novorozenci například Aurora, Edgar, Enrico nebo Lucián.

První český babybox byl instalován 1. června 2005 v soukromém GynCentru v Praze-Hloubětíně. Privátní zařízení zvolil zakladatel iniciativy Ludvík Hess (73) poté, co se k nápadu postavilo zdrženlivě ministerstvo zdravotnictví, které odmítlo instalaci zařízení v areálu pražské porodnice U Apolináře.

“Existencí babyboxu bude legalizováno beztrestné nezodpovědné jednání rodičů,” tvrdilo ministerstvo, vedené tehdy sociální demokratkou Miladou Emmerovou. Rezervovaný postoj k babyboxům měli ale i někteří další šéfové resortu.

Odložené dítě nakonec mělo svou rodinu

Na první odložené dítě se čekalo přes půl roku, jako první se v únoru 2006 ve schránce objevila měsíční holčička. Matka ve špatné sociální situaci odložila jedno z dvojčat z obavy, že se o dvě děti nedokáže postarat.

Protože matka u dívenky nechala rodný list, byla brzy nalezena a po přesvědčování si za měsíc odnesla dceru domů. Nebyl to přitom jediný případ, kdy se během uplynulých let dítě odložené do babyboxu vrátilo k rodičům či jiným příbuzným.

Nyní funguje 76 schránek

V České republice v současnosti funguje 76 těchto speciálních schránek a dosud v nich bylo odloženo 207 dětí – 113 děvčátek a 94 chlapců. Nejvíce dětí (28) bylo odloženo do babyboxu, který se aktuálně nachází ve Vinohradské nemocnici, kam se přesunul z Hloubětína. Následuje schránka v brněnské nemocnici Milosrdných bratří (19 dětí).

Nejčastěji se v babyboxech nacházejí novorozenci, v několika případech zde ale pracovníci přilehlých nemocnic či dalších institucí objevili i mnohem starší děti. Nechtěným “rekordmanem” je takřka dvouletý chlapec, jehož v lednu 2019 odložili v babyboxu v Pelhřimově.

Co je to babybox

Babybox je schránka, ve které je možné anonymně a bez obav z postihu ponechat nechtěné dítě. I vzhledem k rozměrům (přibližně jeden metr krát půl metru krát 60 centimetrů) je určen pro novorozence, našly se v nich ale odložené i mnohem starší děti. Myšlenka navazuje na tradici ponechávání nechtěných dětí u klášterů či kostelů, která se v Evropě rozvinula od středověku. Babyboxy bývají umístěny v ústraní, nejčastěji u nemocnice, aby byla zaručena anonymita lidí, kteří se rozhodnou dítě odložit.

Babyboxy nejsou jedinou možností, jak se matky mohou utajeně vzdát nechtěného potomka. Po celé České republice totiž existuje síť porodnic, jež umožňují anonymní porod, po němž je možné dítě také přímo přenechat k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Ta si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.

Zakladatel iniciativy Hess v roce 2015 dostal od prezidenta Miloše Zemana Medaili Za zásluhy.

Výjimka se nyní týká blízkých rodiček s hendikepem nebo třeba cizinek, které potřebují tlumočení. Stát 10. března zakázal kvůli šíření koronaviru návštěvy nemocnic, ale s výjimkou třeba právě u rodiček. Ministerstvo pak 18. března výjimku u rodiček zrušilo.

Ministerstvo dříve uvedlo, že o zákazu přítomnosti dalších lidí u porodu jednalo s Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS JEP. Podle úřadu představitelé společnosti zákaz podpořili, protože každý další člověk zvyšuje riziko nákazy koronavirem u rodičky i zdravotníků.

“Stále jsme ve shodě s odborníky, že je na místě držet zákaz, ale s výjimkami. Týkají se cizinek, které potřebují tlumočení, rodiček, které mají závažné duševní onemocnění, jsou neslyšící, nevidomé či očekávají porod mrtvého plodu.”
Adam Vojtěch (za ANO), ministr zdravotnictví

O plošném zákazu přítomnosti tatínků u porodů rozhodlo ministerstvo před necelými dvěma týdny. Do té doby patřil doprovod u porodu mezi výjimky ze zákazu návštěv na lůžkových odděleních nemocnic, který má sloužit jako prevence proti šíření nového typu koronaviru. Vojtěch změnu odůvodnil tím, že se situace změnila a už není prostor pro výjimky.

Opatření napadli minulý týden u pražského městského soudu advokát Ondřej Pecák a Liga lidských. Ve správní žalobě se domáhají toho, aby soud opatření zrušil. Než soud ve věci rozhodne, měl by podle představ žalobců předběžným opatřením porodnici nařídit přítomnost doprovodu u porodu umožnit.

Liga předtím vybídla vládu v otevřeném dopisu, aby zákaz zrušila. Kritizovala fakt, že ministerstvo opatření neodůvodnilo, ačkoliv je pro rodiny drastické. Odkázala na argumenty, že otec je stejně rizikový jako rodička, protože spolu žijí. Argumentovala také doporučením Světové zdravotnické organizace, podle které má přítomnost doprovodu u porodu pozitivní vliv na jeho průběh a snižuje hrozbu komplikací. Upozorňovala také, že u nezletilých pacientů návštěvy možné jsou, takže otec má nadále mít k dítěti přístup hned po narození.

Vláda s tím zásadně nesouhlasí. Ústavnímu soudu (ÚS) proto navrhne, aby tento požadavek odmítl a nevyhověl tak části senátorů zrušit přechodné ustanovení zákona o zvýšení rodičovského příspěvku.

Kabinet už v pondělí schválil návrh ministerstva spravedlnosti, aby do řízení u ÚS vstoupil, informoval tiskový odbor úřadu vlády. Vládu bude u soudu zastupovat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vláda má do 7. března čas na vypracování písemného vyjádření k obsahu návrhu. Senátoři z klubů KDU-ČSL, ODS, STAN, Senátor 21 označují za diskriminační přechodná ustanovení zákona, podle kterých na navýšení nedosáhli rodiče, kteří rodičovský příspěvek vyčerpali před čtvrtými narozeninami dítěte.

Na vícerčata 450 000 korun

Rodičovská se zvýšila od ledna z 220 000 na 300 000 korun a u vícerčat z 330 000 na 450 000 korun novým žadatelům i zhruba 280 000 rodičům s dítětem do čtyř let, kteří příspěvek ještě pobírali. Maláčová již dříve řekla, že nastavená pravidla jsou v souladu s ústavou a přijatá verze je “druhá nejspravedlivější” po návrhu přidat všem rodinám s dětmi do čtyř let.

Tím, že na příspěvek kvůli přechodnému ustanovení nedosáhne zhruba 70 000 rodin, které 220 000 vyčerpaly před čtvrtými narozeninami dětí, byla podle navrhovatelů narušena jejich legitimní očekávání. Senátoři napadenou vládní verzi zákona loni Sněmovně vrátili a navrhli přidat všem rodinám s potomkem do čtyř let.

Sněmovna ale návrh Senátu přehlasovala. Poslanci ODS předložili počátkem ledna novelu, která má vyšší rodičovský příspěvek zajistit všem rodičům dětí do čtyř let. Doufají v rychlé přijetí.

Pro inspiraci: Originální modrý jednorožec jménem Moonbeam se stane skvělým kamarádem každého malého chlapečka

Úřady práce dostaly v lednu téměř 146 500 žádostí o změnu měsíčního rodičovského příspěvku. Všichni žadatelé chtěli upravit dávku po lednovém zvýšení rodičovské z 220 000 na 300 000 korun.

Někteří na to ale neměli podle mluvčí úřadu práce Kateřiny Beránkové nárok. Kritici zúžení okruhu příjemců vyššího příspěvku rodiče nabádali, ať žádosti podají, i když na něj nemají nárok. Ústavní soud pak požádali o rychlé vyřízení podání.

Možná je o zanechání tohoto zlozvyku přesvědčí pohyby ještě nenarozených dětí, které zachytili vědci díky ultrazvuku.

“Už nekuř, maminko. Vadí a nelíbí se mi to,” jako kdyby říkalo ještě nedonošené děťátko ve 24 týdnu probíhajícího těhotenství.

Právě k takovým závěrům můžeme velmi snadno dojít, pokud si prohlédneme na ultrazvukové snímky dětí, jejichž maminky kouří i přes pokročilé těhotenství.

“Kouření mi vadí, maminko,” jako by říkalo ještě nenarozené miminko ve vyfotografované ultrazvukem ve 24 týdnu těhotenství. Foto: Durham University

Na obrázcích, které pořídili britští vědci, se děti před zplodinami z cigaret doslova brání.

“Nikotin a další látky ovlivňují jejich centrální nervový systém,” uvedli odborníci z britské univerzity v Durhamu, kde záznamy vznikaly.

Děti omámené účinky chemikálií obsažených v cigaretovém kouři sebou podle vědců zvláštně trhají. V děloze nekontrolovaně pohybují končetinami a ústy.

Jejich pohyby jsou srovnatelné s těmi, jejichž maminky jsou během těhotenství v hluboké depresi, nebo zažívají nadměrný stres.

Odborníci: “Maminky, přestaňte kouřit”

“Maminky, přestaňte kouřit,” vzkázali nastávajícím rodičkám výzkumníci, kteří tak vyzvali k dalšímu šíření nevšedních ultrazvukových snímků.

Odborníci zároveň upozornili, že i pasivní kouření poškozuje zdraví už narozených dětí, a to i přesto, že se rodiče snaží kouřit mimo prostory, které se svými potomky sdílejí.

Publikováno se souhlasem zpravodajského serveru Klaudia.cz