A kluci měli tentokrát skutečně výrazně navrch – narodilo se jich 125, zatímco holčiček bylo o 45 méně.

Nejnáročnější byl pro olomoucké porodníky 24. červenec, kdy se první dětský výkřik porodními boxy rozlehl hned třináctkrát, naopak 4. a 21. července to bylo jen dvakrát. V největší přesile byli chlapečci 29. července, kdy jich na jedinou holčičku bylo deset. Posledního července pro změnu přišla na svět výhradně děvčátka (tři).

Červenec o prvenství přišel od roku 2006 jen dvakrát – v roce 2012 jej předstihl říjen a o pět let později to byl srpen. Navíc letos možná bude muset čelit výsledkům jarních karanténních měsíců.

Červenec 2020 v číslech v porodnici FN Olomouc

• Počet dětí: 205
• Počet děvčat: 80
• Počet chlapců: 125
• Nejmenší narozené dítě: 42 cm, 1650 g
• Největší narozené dítě: 55 cm, 4560 g
• Nejmladší rodička: 19 let
• Nejstarší rodička: 52 let
• Nejčastější jména (uvádíme jen s četností třikrát a vyšší): Lukáš 6x, Jan 5x, Jakub 5x, Mikuláš 5x, Eliška 5x, Štěpán 5x, Petr 4x, Ondřej 4x, Dominik 4x, Klára 4x, Šimon 4x, David 4x, Michal 3x, Patrik 3x, Filip 3x, Mia 3x, Tomáš 3x, Viktor 3x, Matěj 3x

Letos upoutalo pozornost video z jedné velké kyjevské kliniky, na němž bylo vidět desítky novorozenců, kteří se narodili náhradním matkám a které si rodiče nemohli kvůli uzavření hranic převzít.

Snímek, který obletěl celý svět, ještě více zvýšil zájem o náhradní mateřství v této zemi, která patří k nejchudším v Evropě. Za donošení dítěte se tam platí kolem 37 000 eur (985 000 Kč), uvádí právník Sergej Antonov. Tento sektor vznikl na Ukrajině začátkem tisíciletí, ale před pěti lety doznal značného vzestupu, když bylo náhradní mateřství pro cizince zakázáno v Indii a Thajsku.

Ročně až 3000 dětí

Oficiální statistiky neexistují, ale podle odhadů se na Ukrajině pro zákazníky z ciziny rodí každoročně 2500 až 3000 dětí. Více než třetinu z toho tvoří Číňané.

Oficiálně mohou náhradního mateřství využívat jen sezdané heterosexuální páry, u nichž byla potvrzena neplodnost. Neexistuje ale žádný konkrétní zákon, a to otevírá dveře všemu: náhradní matky se tak například mohou stát obětí zneužití, uvádí Maryna Legenková z nevládní organizace La Strada Ukraine. Ta poskytuje ženám psychologickou, právní nebo lékařskou pomoc.

Velmi často mají Ukrajinky problém získat slíbené peníze, říká sedmadvacetiletá Olga Korsunová, která byla náhradní matkou už třikrát. Většina žen, které dělají náhradní matku načerno, skrývají svůj stav před okolím a nečestní zprostředkovatelé z toho těží, aby s nimi manipulovali a zmocnili se části odměny či kompenzace v případě zdravotních komplikací, dodává Korsunová.

Náhradní matky čelí chaosu i vydírání

Když se porod blíží, musejí se matky přestěhovat do Kyjeva, kde jsou ubytovány často v nelidských podmínkách, říká právník Sergej Antonov. Někteří biologičtí rodiče jsou také oběťmi vyděračství nebo dokonce zjistí, že jejich děti nemají s nimi žádnou genetickou vazbu. “Je to naprostý chaos,” podotýká Antonov.

“Nezodpovědné matky neberou předepsané léky nebo pijí alkohol,” dosvědčuje Olga.

Úřady podezírají některé kliniky, že využívají náhradní mateřství, aby kryly obchod s dětmi. V dubnu policie oznámila, že v Kyjevě rozbila zločinecký gang, který prodal asi 150 dětí.

“Ukrajina se stává internetovým obchodem s dětmi,” stěžoval si nedávno Mykola Kuleba z organizace bojující za práva dětí. Kritizoval zneužívání Ukrajinek a vyzval k zákazu této praxe.

“Není to zneužívání, nikdo nás k tomu nenutí. Ale prodáváme kus svého zdraví, abychom se vyhnuly bídě,” vysvětluje Korsunová. Snila o tom, že se stane gynekoložkou, ale v roce 2014 začala s tímto. Tehdy ji válka na východě Ukrajiny vyhnala z domova a ona neměla se svým synem z čeho žít.

Každé náhradní mateřství jí vynáší měsíčně 350 eur (asi 9300 Kč) a po porodu dostane dalších 13 300 eur (asi 354 000 Kč).

Jako servírka si Olga měsíčně vydělá 120 eur (3200 Kč) a doufá, že si s pomocí svých “honorářů” za náhradní mateřství otevře kavárnu.

“Jsem hrdá, že můžu nabídnout děti lidem, kteří by se jinak nestali rodiči,” říká mladá žena, která brzy porodí dvojčata pro jedny čínské manžele. “Kdybych měla normální zaměstnání, samozřejmě bych to nedělala,” dodává.

Vláda s tím zásadně nesouhlasí. Ústavnímu soudu (ÚS) proto navrhne, aby tento požadavek odmítl a nevyhověl tak části senátorů zrušit přechodné ustanovení zákona o zvýšení rodičovského příspěvku.

Kabinet už v pondělí schválil návrh ministerstva spravedlnosti, aby do řízení u ÚS vstoupil, informoval tiskový odbor úřadu vlády. Vládu bude u soudu zastupovat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vláda má do 7. března čas na vypracování písemného vyjádření k obsahu návrhu. Senátoři z klubů KDU-ČSL, ODS, STAN, Senátor 21 označují za diskriminační přechodná ustanovení zákona, podle kterých na navýšení nedosáhli rodiče, kteří rodičovský příspěvek vyčerpali před čtvrtými narozeninami dítěte.

Na vícerčata 450 000 korun

Rodičovská se zvýšila od ledna z 220 000 na 300 000 korun a u vícerčat z 330 000 na 450 000 korun novým žadatelům i zhruba 280 000 rodičům s dítětem do čtyř let, kteří příspěvek ještě pobírali. Maláčová již dříve řekla, že nastavená pravidla jsou v souladu s ústavou a přijatá verze je “druhá nejspravedlivější” po návrhu přidat všem rodinám s dětmi do čtyř let.

Tím, že na příspěvek kvůli přechodnému ustanovení nedosáhne zhruba 70 000 rodin, které 220 000 vyčerpaly před čtvrtými narozeninami dětí, byla podle navrhovatelů narušena jejich legitimní očekávání. Senátoři napadenou vládní verzi zákona loni Sněmovně vrátili a navrhli přidat všem rodinám s potomkem do čtyř let.

Sněmovna ale návrh Senátu přehlasovala. Poslanci ODS předložili počátkem ledna novelu, která má vyšší rodičovský příspěvek zajistit všem rodičům dětí do čtyř let. Doufají v rychlé přijetí.

Pro inspiraci: Originální modrý jednorožec jménem Moonbeam se stane skvělým kamarádem každého malého chlapečka

Úřady práce dostaly v lednu téměř 146 500 žádostí o změnu měsíčního rodičovského příspěvku. Všichni žadatelé chtěli upravit dávku po lednovém zvýšení rodičovské z 220 000 na 300 000 korun.

Někteří na to ale neměli podle mluvčí úřadu práce Kateřiny Beránkové nárok. Kritici zúžení okruhu příjemců vyššího příspěvku rodiče nabádali, ať žádosti podají, i když na něj nemají nárok. Ústavní soud pak požádali o rychlé vyřízení podání.