Mezi nastávajícími rodiči je teď velkou módou pořádat večírky pro rodinu a blízké přátele, kde se všichni naráz dozví, zda “to bude” holčička nebo kluk. Ačkoli tato nová posedlost může mnohým připadat poněkud zvláštní, spousta firem ji vnímá jako příležitost k výdělku.

Vyšší obrat mají díky rychle se šířící tradici zejména papírnictví, výrobci dekorací, ale také soukromá zdravotnická zařízení, která pečují o těhotné ženy. Kvůli tomu, aby byla informace o pohlaví miminka překvapením pro všechny zúčastněné, musí totiž s rodiči spolupracovat i lékař.

Lékař informaci napíše na papírek, nebo skryje do obálky

Ten při ultrazvuku zjistí pohlaví dítěte, písemnou informaci zalepí do obálky a s tou se poté někdo vydá do obchodu, který prodává vybavení na večírky. Tam prodavači obálku rozlepí a připraví nafouknuté balónky, v nichž jsou buď růžové nebo modré konfety.

Vrcholem večírku je pak chvíle, kdy rodiče balónky propíchnou a spolu se všemi hosty se podle barvy dozvědí, zda do rodiny přibude dívka nebo chlapec.

“Balónky s konfetami v růžové a modré barvě jsme si koupili přes čínský webový portál,” podotkla Magda Nová, podle níž vše nestálo více než 30 korun. “Poštovné do Česka bylo dokonce zdarma. Zásilka dorazila za tři týdny od objednání,” dodala s úsměvem. Balónek pak správnými konfetami naplnila kamarádka.

Pohlaví se dá zjistit velmi brzy

Vyšší zájem hlásí i gynekologické kliniky, které nabízejí ultrazvuk pro zjištění pohlaví miminka už v 16. týdnu těhotenství. “Tenhle trend z Ameriky je čím dál populárnější,” doplnil jeden z oslovených lékařů. Přiznává ale, že někdy je to problém.

“Miminka se někdy schovávají, mají překřížené nožičky,” dodal s tím, že v některých případech se rodiče pohlaví svého děťátka dozvědí až při porodu.

Trend takzvaných “gender reveal party” vznikl zhruba před deseti lety, kdy americká bloggerka Jenna Myersová Karvunidisová zveřejnila příspěvek o tom, jak se dozvěděla pohlaví svého dítěte tak, že rozřízla předem připravený dort s růžovou náplní. Nápad se pak začal šířit a dnes okamžik odhalení pohlaví dítěte sdílí na sociálních sítích statisíce, ba miliony lidí.

Právě sociální sítě a snaha zaujmout co nejvíce sledujících zvyšují tlak na to, aby večírky byly co nejvynalézavější. Kromě balónků s konfetami tak může ohlašovat pohlaví miminka kouř ze speciálních dýmovnic, barevné ohňostroje nebo náplň nejrůznějších předem připravených pokrmů. A protože tomuto trendu ve velkém podlehly i celebrity, zřejmě hned tak neuhasne.

Podle zdravotníků by totiž mohlo jít o dítě, které se nedávno narodilo ve zdejší nemocnici ve Slaném. Sdělil to zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess. V celé ČR bylo již do těchto speciálních schránek odloženo 216 dětí.

Holčička byla velmi pečlivě oblečená, zabalená v kožíšku, zavinovačce s žirafami a na hlavě měla bílou čepičku.

“Malý zádrhel spočívá v tom, že zdravotníci se domnívají, že je to holčička, která se v nemocnici před týdnem narodila. Takový případ jsme ještě neměli! Kdo ví, co maminku vedlo k rozhodnutí odložit holčičku hned po propuštění z porodnice,” dodal Hess.

Štěpánka je již druhým letošním miminkem odloženým do babyboxu. Zároveň jde o druhé, které někdo odložil ve Slaném. Zdejší nouzová schránka pro nechtěné děti funguje od 3. února 2011. Skóre dívky versus chlapci Štěpánka zvýšila na 118:98. Jméno dostala podle ředitele slánské nemocnice Štěpána Votočka.

V Česku fungují desítky nouzových schránek

V České republice funguje 79 babyboxů. Jde o novorozenecký inkubátor, který po vložení dítěte zapne vyhřívání a ventilaci a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní zdravotnický personál.

Nejčastěji se v babyboxech nacházejí novorozenci, v několika případech zde ale pracovníci přilehlých nemocnic či dalších institucí objevili i mnohem starší děti. Nechtěným “rekordmanem” je takřka dvouletý chlapec, jehož v lednu 2019 někdo odložil v babyboxu v Pelhřimově.

Babyboxy mají i kritiky, kteří tvrdí, že odporují Úmluvě o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a právu znát své rodiče. Babyboxy nejsou jedinou možností, jak se matky mohou utajeně vzdát potomka.

Po celé republice existuje síť porodnic, jež umožňují anonymní porod, po němž je možné dítě také přímo přenechat k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Žena si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.

Nejvíce dětí se narodilo v říjnu, kdy začala propukat pandemie covid. Koronavirová pandemie přímo porodnické výsledky neovlivnila.

Mezi největší miminko se ve znojemské porodnici řadí v červenci narozená holčička s váhou 4970 g a 54 cm, která přišla na svět přirozenou cestou. Naopak nejmenší miminko, které v porodnici přišlo na svět v loňském roce byl chlapeček, narozený v prosinci s váhou 1490 g a 41 cm. Ten přišel na svět císařským řezem.

Ve znojemské nemocnici se narodilo 977 dětí (511 chlapců a 466 holčiček). Porodníci odvedli celkem 967 porodů, což je od roku 2017 nejvíce (2017 – 964 porodů, 2018 – 945 porodů, 2019 – 940 porodů). Deset maminek přivedlo na svět dvojčátka.

Císařským řezem bylo odvedeno 250 porodů, v loňském roce 197. Porodnice řešila i řadu porodních komplikací, jako např. komplikovaný příchod děťátka na svět, při kterém bylo nutné u rodičky odstranění dělohy z důvodu vrostlé placenty.

Nejméně dětí přišlo na svět v únoru

„Paradoxně se nejvíce dětí narodilo v říjnu, kdy stoupala pandemie coronaviru, a to 93 dětí. V květnu se narodilo dětí 92 a 87 dětí se narodilo v srpnu. Naopak, nejméně dětí se narodilo v únoru, a to celkem 65,“ zhodnotil nejvíce a nejméně vytížený porodní sál v loňském roce primář Gynekologicko-porodnického oddělení Radek Chvátal.

„Porodnictví je obor, který žádná pandemie nezastaví. I přes veškerá omezení, která pro rodičky pandemická doba přináší jsem rád, že si pro přivedení na svět svého potomka zvolily právě naši porodnici. Péči gynekologů doplňují neonatologové, kteří se v rámci intenzivní péče postarali v loňském roce o 56 dětí s nízkou porodní váhou nebo o děti, které měly problém s poporodní adaptací,“ doplnil Martin Pavlík, ředitel Nemocnice Znojmo.

Dítě se narodilo císařským řezem, zatímco jeho maminka byla v umělém spánku napojená na plicní ventilaci kvůli koronavirovému onemocnění. Chlapeček se narodil zhruba o dva měsíce dřív, vážil 1600 gramů.

Nyní už jsou oba spolu v domácí péči, řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení Ivan Huvar.

Jednatřicetiletou ženu s vysokými horečkami a v 30. týdnu těhotenství přijala nemocnice 23. října, poté, co se doma zhoršil její zdravotní stav. Nejdřív ji lékaři umístili na jednotku intenzivní péče. Její stav se ale nelepšil, a tak ji museli napojit na umělou plicní ventilaci.

Ženě selhávaly životní funkce

“Začaly jí selhávat životní funkce, museli jsme se rychle rozhodnout, ale věděli jsme, že odhadovaná hmotnost miminka je kolem 1600 gramů, což pro nás bylo velmi důležité. Žena porodila první den intubace,” popsala lékařka z oddělení anesteziologie Lenka Klimešová.

Gynekologové musí u rizikových porodů vždy zvažovat, jak dlouho situaci ještě zvládne organismus matky a kdy už příchod na svět zvládne organismus novorozence.

“V 30. týdnu těhotenství to bylo poměrně složité rozhodování. S tímhle jsme navíc neměli žádné zkušenosti. Dítě bylo po porodu převezeno do fakultní porodnice na Obilním trhu, kde se specializují na novorozence s nízkou porodní hmotností,” dodal Huvar. Chlapeček strávil na Obilním trhu několik dní v inkubátoru. Dařilo se mu dobře, a tak o něj už může pečovat rodina.

Ženu lékaři probudili z umělého spánku po 11 dnech. Domů z nemocnice ji propustili tuto středu.

Podle primáře kliniky Michaela Halašky se zlepšil komfort pro rodičky i pracovní prostřední pro personál. Vedoucí porodnice Radovan Vlk dodal, že její součástí jsou také čtyři nové samostatné porodní apartmány téměř hotelového typu, umožňují přítomnost členů rodiny nebo porody jen s porodní asistentkou, pokud bude porod probíhat bez komplikací. Pokud nastanou, je ale vždy v blízkosti lékař.

Součástí je také operační sál pro císařské řezy a novorozenecký box pro rizikové a předčasně narozené děti. Vinohradská nemocnice se specializuje také na ženy, kterým byl během těhotenství diagnostikovaný nádor.

Ročně jich do nemocnice přicházejí desítky z celé země. “Onkologii je třeba vnímat oborově. V první řadě je třeba myslet na to, že existují odborníci na dané obory,” dodal ředitel nemocnice. Kolegium odborníků může posoudit i možnosti chemoterapie těhotné nebo další okolnosti porodu.

Podle ředitele nemocnice Petra Arenbergera bylo do vnitřních úprav původně historického pavilonu kliniky investováno přes 100 milionů korun, jen do stavebních úprav neonatologie asi 39 milionů.

Rodičky čeká v Praze příjemnější prostředí

Na přirozenější a pro rodičku příjemnější prostředí porodu se postupně zaměřují další pražské porodnice. Už loni v únoru otevřela první porodní apartmány Nemocnice Na Bulovce. Mění se tam i organizace celého porodu.

Pouze porodní asistentka v tamním Centru porodní asistence vede přes polovinu porodů. Ministerstvo zdravotnictví připravuje pro takto vedené porody doporučený postup pro další porodnice.

V Česku je ročně asi 110 000 porodů, funguje 93 porodnic a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Úmrtnost dětí je asi 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek.

Lékaři informaci zveřejnili až v záři po úspěšně provedeném zákroku.

Jde podle nich o nejmladší dítě na světě, které podstoupilo unikátní zákrok, při němž se nádor odstraňuje dvěma složitými operacemi. Nejprve chlapci uzavřeli žilní zásobení postižené části jater a orgán rozdělili, po několika dnech pak při druhé operaci odstranili samotný nádor.

Podobné operace jater provedli lékaři v IKEM v posledních letech čtyři. V celém ČR se takových zákroků udělalo zatím asi 15 a na světě 500, uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Dosud šlo pouze ve třech případech o děti.

Byl suverénně nejmladší

Devítiměsíční hoch operovaný v květnu byl prvním dítětem, které tento zákrok podstoupilo v ČR, a zároveň nejmladší na světě, řekl lékař. Dalším dvěma dětem na světě byly podle světového registru v době operace tři roky a jednomu jeden rok, dodal.

Zákrok, který chlapec podstoupil, se označuje zkratkou ALPPS. IKEM se na něm domlouval s lékaři z pražské Fakultní nemocnice Motol a Fakultní nemocnice (FN) Brno. Provádí se v případě, kdy je zdravý zbytek jater tak malý, že by zřejmě sám nebyl životaschopný, vysvětlil Froněk.

Při jedné operaci se nádor oddělí od zbytku jater a současně se podváže hlavní žíla, která přivádí do jater krev, popsal lékař. Nedokrvená část s nádorem podle něj přitom zůstane v břiše. Zhruba po týdnu se pak provede CT vyšetření, při kterém se zjistí, nakolik malá část jater vyrostla.

Játra se zdvojnásobila

V případě devítiměsíčního hocha se podle Froňka zdravý zbytek jater víc než zdvojnásobil, takže se mohlo přikročit k druhé operaci, při které se poškozená část s nádorem vyjmula. Chlapec je podle lékaře nyní doma a lze ho označit za vyléčeného. Musí jen na kontroly. Týden po zákroku ho IKEM definitivně vyřadil z čekatelů na transplantaci, dodal Froněk. Maminka hocha novinářům řekla, že se mu daří skvěle.

Rodiče operovaného chlapci se o nádoru dověděli, když mu bylo pět měsíců. Trpěl takzvaným hepatoblastomem, což je druh nádoru v játrech, který může mít podle primářky Kliniky dětské onkologie FN Brno Viery Bajčiové i velikost míče. Běžně se při jeho léčbě nasadí chemoterapie, aby se zmenšil, a až poté se může operovat. Tento postup ale u zmíněného chlapce nezafungoval.

Hoch se tedy dostal na čekací seznam na transplantaci jater v IKEM, kde lékaři nakonec jeho rodičům nabídli unikátní operaci, díky níž se vyhnul čekání na vhodného dárce. Transplantace by pro něj podle Bajčiové znamenala navíc další rizika a léčbu.

Dětské nádory jsou podle lékařů velmi vzácné. Jejich výskyt v Česku se za posledních 25 let pohyboval kolem 179 případů na jeden milion. “V Čechách je ročně diagnostikováno přes 85.000 nádorů v celé populaci, a z toho je jen kolem 350 až 370 dětí do 15 let věku,” uvedla Bajčiová. Hepatoblastom se podle ní vyskytuje zhruba u jednoho až čtyř dětí za rok, šance na přežití je podle ní 85procentní.

Řekl to mluvčí radnice Ondřej Šrámek a také zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess.

Je to páté dítě nalezené v bubenečském babyboxu od jeho zřízení v roce 2010. V Česku bylo v těchto speciálních schránkách od jejich zavedení v roce 2008 odloženo už 210 dětí, za letošní rok jedenáct.

Chlapce někdo do babyboxu na budově městského úřadu v Jilemnické ulici vložil po 19:00. Odtud byl převezen do motolské nemocnice, uvedl mluvčí.

V České republice funguje 76 babyboxů a dosud bylo do těchto speciálních schránek odloženo 115 děvčátek a 95 chlapců. Nejčastěji se v babyboxech nacházejí novorozenci, v několika případech v nich ale pracovníci přilehlých nemocnic či dalších institucí objevili i mnohem starší děti.

Nechtěným “rekordmanem” je takřka dvouletý chlapec, jehož v lednu 2019 odložili v babyboxu v Pelhřimově.

Babybox funguje v “právním vakuu”

Schránky nejsou přijímány bez výhrad, v roce 2011 se proti nim postavil Výbor OSN pro práva dítěte. Podle něj odporují pěti článkům Úmluvy o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a možnost znát své rodiče. Podle vyjádření bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové však na nejvyšším místě stojí právo na život a babyboxy život zachraňují. Skutečností nicméně je, že babyboxy fungují v určitém právním vakuu.

Babyboxy nejsou jedinou možností, jak se matky mohou utajeně vzdát nechtěného potomka. Po celé zemi existuje síť porodnic, jež umožňují anonymní porod, po němž je možné dítě také přímo přenechat k adopci. Podle lékařů má navíc toto řešení výhodu v tom, že je známá historie dítěte, jeho původ i zdravotní stav matky. Ta si navíc může souhlas s adopcí rozmyslet až do konce šestinedělí.