Záchranáři se právě chystali na výjezd, když uslyšeli volání o pomoc. Muž na nedalekém parkovišti totiž právě usilovně sháněl lékaře pro svou ženu, která začala v rodit přímo v autě, zjistil server iDnes.

Podle mluvčí středočeských záchranářů Petry Effenbergerové na křik ihned zareagovala posádka zdravotnického vozu.

Záchranářka spolu s kolegou ihned vyběhla k muži, který je zavedl k právě rodící partnerce.

Do nemocnice však už ženu zdravotníci přivést nestihli. Dítě tak porodila v automobilu za asistence záchranářky.

Jak miminko, tak jeho maminku si poté převzali do péče odborníci z motolské nemocnice.

:. Miminko přivedla na svět záchranářka v autě před nemocnicí. Zdroj: ZZS SČK

Novinkou budou dva boxy určené pro individualizovanou péči o extrémně nezralé novorozence, které umožní s dítětem hospitalizovat i matku a další rodinné příslušníky, uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

“Pracoviště disponuje nejmodernějším přístrojovým vybavením. Unikátní je jednoznačně speciální systém dávkování kyslíku, který je pacientovi dávkovaný automaticky, podle jeho stavu. To je výhodou především u nestabilních pacientů,” dodala. Oddělení je tímto systémem vybaveno celé a je možné ho využít u všech pacientů najednou.

Inkubátor zvlhčuje vzduch

Lékaři budou k převozu používat speciální inkubátor, ve kterém je pak novorozenec zároveň hospitalizován. Inkubátor umožňuje plnou ventilační podporu zvlhčovanou směsí plynů i během transportu. Další výhodou je, že umožňuje co nejmenší manipulaci s pacientem, čímž se snižuje riziko poranění či infekce.

Nejčastěji jsou na novorozenecké jednotce intenzivní péče ošetřovány děti s nízkou porodní hmotností a nedostatečnou zralostí. Nedonošení novorozenci po předčasném porodu mají nezralé životně důležité orgány a je nutné je u nich dlouhodobě podporovat.

“Na oddělení léčíme také novorozence s velice závažnými zdravotními problémy. Naši pacienti mají nejrůznější vrozené vady, nádory, genetická onemocnění a syndromy. Řada z nich vyžaduje natolik specializovanou péči, že je nelze léčit nikde jinde v republice,” uvedl primář novorozeneckého oddělení Jan Janota.

Vše na kameře

Rodiče hospitalizovaných miminek mohou využívat kamerový systém a sledovat svoje dítě pomocí aplikace v mobilním telefonu ve chvílích, kdy nemohou být přítomni na oddělení. “Jedná se o technicky i finančně náročný projekt provozovaný za podpory nadačního fondu novorozeneckého oddělení, který je rodiči velmi pozitivně oceňovaný,” uvedla Danková.

Nemocnice se nyní potýká s nedostatkem sester. “Bohužel stejně jako všechna vysoce specializovaná pracoviště se i my potýkáme s velkým nedostatkem sester. Nabídka pracovat ve špičkovém prostředí a našem vysoce profesionálním týmu zdravotníků tak stále platí,” ředitel Miloslav Ludvík.

Nemocnice v Motole byla založena v roce 1943 a jde o největší zdravotnické zařízení v České republice. Kapacita je zhruba 2000 lůžek a ročně ošetří desítky tisíc pacientů.

Očekává se, že pro léčbu za použití vlastních geneticky upravených buněk krve budou vhodné cca dvě až pět dětí ročně. „Tento nový druh léčby se indikuje u pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií, a to v případě, že se nemoc opakovaně vrací (tzv. 2. relaps), anebo pokud pacient znovu onemocní, i když už transplantaci kostní dřeně absolvoval,“ objasňuje Jan Starý, přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol.

To je i případ 10letého Ondřeje, který onemocněl ve třech letech, kdy proběhla první chemoterapie. V šesti letech se ale jeho nemoc vrátila. Musel proto podstoupit jak další chemoterapii, tak i ozařování. V současné době se opět léčí pro další návrat onemocnění.

Příprava na léčbu trvala týdny

Přípravná fáze, která předcházela vlastnímu podání geneticky modifikovaných bílých krvinek, trvala několik týdnů. Nejdříve se muselo pacientovi odebrat potřebné množství určitého typu bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. Odběr na speciálním přístroji tzv. separátoru se uskutečnil v Oddělení krevní banky FN Motol a trval 4 hodiny.

Buňky se krátce po odebrání zmrazily v tekutém dusíku při teplotě -180 °C, aby se zachovala jejich životaschopnost. Po několika dnech byly zamražené buňky odeslány do USA (Morris Plains, New Jersey), kde je zatím výroba tohoto léku centralizovaná. Postupně by se část výroby určená pro Evropu měla přesunout na okraj Paříže.

„T-lymfocyty jsou zásadní buňky imunitního systému a jsou zodpovědné za speciální imunitní procesy včetně protinádorové imunity. Pomocí biotechnotologických postupů (metod genetického inženýrství) se upraví tak, aby na povrchu nesly receptor, díky kterému rozpoznají leukemické buňky a dokáží je zničit. Využívá se schopností imunitního systému pacienta, a proto se tento typ léčby označuje jako imunoterapie,“ vysvětluje Lucie Šrámková, ošetřující lékařka malého pacienta.

Poté, co byl lék připravený, byl doručený ve speciální nádobě s tekutým dusíkem přímo na kliniku, kde se do pěti dnů od doručení musel podat. Pokud by to nebylo možné, například při nepříznivém stavu pacienta, lze ho uchovat řadu měsíců v tekutém dusíku v laboratoři. Vlastní aplikace je pak už snadná. Po rozmražení se buňky podávají pacientovi krátkou infuzí do žíly a geneticky upravené T-lymfocyty pak začnou „zabíjet“ buňky nádorové.

Onemocnění by se již vrátit nemělo

Pacient musí před vlastním podáním podstoupit chemoterapii, která má především snížit počet a funkčnost pacientových lymfocytů, aby se uvolnilo místo pro ty, které dostane. Reakce na podání může být někdy velmi dramatická s vysokými horečkami, zhoršeným dýcháním, poklesem krevního tlaku, neurologickými projevy atd.

To, že terapie funguje, je možné z krátkodobého hlediska vidět, když se dostaví nějaká mírná reakce na podání (např. zvýšená teplota). Během několika dnů by měly z krve i kostní dřeně vymizet všechny buňky, které nesou povrchový znak, proti kterému cílí tato léčba. V krvi ale lékaři mohou sledovat i to, jak dlouho přežívají podané upravené T-lymfocyty. Z dlouhodobého hlediska terapie funguje, pokud už se onemocnění nikdy nevrátí a pacient je vyléčen.

Malý Ondřej byl ve FN Motol hospitalizovaný jeden týden před podáním. Propuštěn do domácí péče byl po dvou týdnech od aplikace v celkově velmi dobrém stavu. Další pravidelné kontroly probíhají ambulantně.

Aplikace léku Zolgensma proběhla ve FN Motol ve čtvrtek odpoledne. “Pacient byl v nemocnici hospitalizován už od úterý, a to na Klinice dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol. To, jestli bude mít léčba očekávaný efekt, se ukáže cca do 3 měsíců,” uvedla mluvčí FN Motol Pavlína Danková.

Zdroj: FN Motol

Lék dorazil do FN Motol v pondělí. Přepravován byl v kontejneru se suchým ledem při teplotě -75 °C. Před vlastní aplikací musel být nejdříve v lékárně za kontrolovaných podmínek rozmražen a připraven do aplikační formy vhodné k infuznímu podání (tzv. do žíly) pomocí infuzní pumpy. Léčivo se totiž ve formě, v jaké se dostává od výrobce do nemocniční lékárny, pacientovi ihned podat nedá.

Pro zachování maximální bezpečnosti pro pacienta i ochrany personálu byla infuze připravena v tzv. isolátoru, který zabezpečí fyzické oddělení připravujícího personálu od přípravku a sterilitu prostředí umístěném v tzv. čistých prostorách se speciální vzduchotechnikou.

K žádným komplikacím nedošlo

Aplikace léku trvala přibližně 70 minut a pacient při ní byl umístěn na izolovaném JIP pokoji. „Nedošlo k žádnému neočekávanému průběhu, ani k žádným komplikacím. Pacient bude ve FN Motol hospitalizovaný pravděpodobně do konce týdne, v pondělí bychom ho už propustili do domácí péče,“ dodala Jana Haberlová, vedoucí lékařka Neuromuskulárního centra Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol.

Na kontroly bude Max docházet ambulantně. V prvním měsíci od podání každý týden, druhý a třetí měsíc pak každé dva týdny. Při kontrolách se budou provádět odběry periferní krve k testování možných nežádoucích účinků, s odstupem tří měsíců budou lékaři u Maxe kontrolovat motorické testy, vyšetření dechových funkcí a polykání.

Dostanou jej i další dvě děti

Lék, jehož cena je necelých 54 milionů korun, bude ve FN Motol podán ještě dalším dvěma pacientům – na konci května a na začátku června. Léčbu všech tří pacientů uhradí zdravotní pojišťovny.

Zolgensma je světově prvním lékem systémové genové léčby v medicíně, která u registrovaných léků doposud spočívala v úpravě buněk mimo tělo pacienta či v lokálním podání. V tomto případě se virový vektor podává pacientům formou infuze a dostává se do všech buněk těla.

Jde o první lék, který je při systémovém podání schopen jednorázově vyřešit genetický deficit pacienta, tedy jednou infuzí se opraví určitá genetická porucha. A to dokonce dle nyní dostupných dat třeba jednou pro vždy, což je naprosto přelomové.