Na nedávné konferenci Jód 21 to řekla lékařka Marie Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ústav pořádal v těchto dnech několik akcí, které se problematikou nedostatku jódu zabývaly.

Bez jódu hrozí potíže s intelektem

Podle lékařky může nedostatek jódu u těhotných či kojících žen vést ke snížení IQ u dětí o sedm až deset bodů. Navíc hrozí těhotným kvůli tomu předčasné porody a potraty. Jód se podle Nejedlé podílí na růstu a vývoji organismu, má vliv rovněž na hladinu krevního cukru a cholesterolu.

“Jeho nedostatek je naprosto zásadní pro vývoj člověka,” řekla. Podle ní na světě trpí 900 milionů lidí vážnou poruchou štítné žlázy způsobenou nedostatkem jódu. Snížená funkce štítné žlázy se projevuje mimo jiné únavou, padáním vlasů, objevují se i otoky, zimomřivost a nesoustředěnost. Děti mohou mít kvůli tomu hyperaktivní projevy.

V Česku se potíže s jódem řeší

Česká republika je přitom od roku 2004 na seznamu zemí s vyřešeným jódovým deficitem, což jsou státy, které evidují nedostatek jódu maximálně u tří procent novorozenců. V ČR však tento počet podle informací z konference Jód 21 dosáhl předloni 3,8 procenta a podle aktuálních vyjádření lékařů z kliniky dětí a dorostu vinohradské nemocnice stoupl na 4,8 procenta. V některých oblastech ČR evidují lékaři až 12 procent novorozenců, kteří mají málo jódu.

Státní zdravotní ústav proto kvůli tomu připravil informační leták, který uvádí, které potraviny a v jakém množství jód obsahují. Tato důležitá látka je především v mořských rybách a řasách, mléku a mléčných výrobcích, vejcích, vařené košťálové zelenině či soli.

Doporučený denní příjem jódu je u dětí podle věku od 90 do 120 mikrogramů, u dospělých 150 a u těhotných a kojících žen 250 mikrogramů. Například 200 ml mléka obsahuje 50 mikrogramů jódu.

Jód je i v některých doplňcích stravy, ne všechny jsou ale vhodné. Podle odborníků existují na trhu i takové, které v jedné tabletě obsahují trojnásobek doporučeného denního příjmu a nadměrná konzumace jódu může být škodlivá.

Dívenka měla 2130 gramů a 42 centimetrů. Dostala jméno Eliška, které vybrala matka ještě na počátku těhotenství. Obdobných případů je ve světě popsáno přibližně 20.

Sedmadvacetiletou ženu našli její blízcí v bezvědomí 21. dubna, tehdy byla v 16. týdnu těhotenství. Záchranka ženu převezla do Fakultní nemocnice Brno. Později vymizela spontánní dechová aktivita a vyšetření potvrdilo mozkovou smrt. Příčinou byla cévní malformace provázená krvácením do mozku.

Lékaři dělali maximum, aby ženu udrželi naživu

Lékaři pak udělali maximum, aby stabilizovali životní funkce a zachránili plod v těle matky. Pečovali o srdeční činnost, plicní a ledvinné funkce, bojovali s infekcemi, výživu sestavovali i s ohledem na vývoj plodu.

Několikrát týdně, posléze denně monitorovali plod ultrazvukem. Císařský řez provedli lékaři ve 34. týdnu těhotenství. Život matky skončil po porodu dítěte, kdy ji lékaři za přítomnosti rodiny odpojili od dýchacích přístrojů.

Už v lednu 2016 v brněnské fakultní nemocnici porodila žena v kómatu. Lékaři tehdy přivedli na svět císařským řezem chlapečka. Žena upadla do bezvědomí čtyři měsíce před porodem při dopravní nehodě. Hošík přišel na svět v 31. týdnu těhotenství matky s váhou 1,9 kilogramu. Zdravotní stav ženy se po porodu začal lepšit, až se zotavila.

Podle České televize je první zaznamenaný případ záchrany plodu ženy v kómatu nebo po mozkové smrti z roku 1981. V americkém Buffalu byla přijata do nemocnice čtyřiadvacetiletá žena se zánětem mozku. Testy ukázaly, že u ní nastala mozková smrt. V té době byla ve 23. týdnu těhotenství. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů. Poté se císařským řezem, devět týdnů před termínem porodu, narodilo zdravé dítě.

Kvůli onemocnění virem zika již v latinskoamerických zemích zemřely tisíce lidí. Nemoc se nedávno objevila také v Evropě a USA.

Podle agentury Reuters si ji však cestovatel z Dánska a infikovaní Američané přivezli do svých domovů z cest po Latinské Americe.

Infikovaní komáři, kteří toto onemocnění přenášejí, se podle odborníků rozšířili do téměř dvacítky jiho- a středoamerických států. K přenosu viru na člověka může dojít po komářím štípnutí.

Současný výskyt viru Zika. Odborníci se obávají jeho šíření do dalších zemí. Zdroj: CDC

Podle Světové zdravotnické organizace WHO se ale zika může mezi obyvatelstvem šířit i jinými cestami – například pohlavním stykem. Účinný lék, který by mohl být proti viru nasazen, zatím neexistuje.

Očekává se, že zkoušky případného nového antivirotika by zabraly několik let.

O tom, že je virus pravděpodobně velmi nebezpečný pro novorozené děti, svědčí varování lékařů, kteří ženám žijícím v zasažených lokalitách doporučují, aby s těhotenstvím vyčkaly do července.

Předpokládají přitom, že v létě počet infikovaných komárů výrazně poklesne.

Jak informoval deník BBC, je však takové doporučení v rozvojových zemích Latinské Ameriky značně kontroverzní. Úroveň zdravotnictví je zde obecně nízká a zdejší ženy rovněž nemohou účinně své těhotenství naplánovat.

Nebezpečná mikrocefalie

Souvislost viru zika s takzvanou mikrocefalií, tedy porodem dětí s podprůměrně velkou hlavou a nedostatečně vyvinutým mozkem, dosud nebyla zcela jednoznačně prokázána. Je ale nanejvýše pravděpodobná, soudí odborníci.

Virus byl totiž k dnešnímu dni nalezen v krvi tisíců novorozenců s nedostatečně vyvinutou mozkovnou.

Pokračování článku naleznete na zpravodajském serveru Klaudia.cz