Vyplývá to z výsledků perinatální péče v ČR, které tento měsíc na tiskové konference ministerstva zdravotnictví prezentoval vedoucí Perinatologického centra Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí Petr Velebil. V roce 2019 se narodilo asi 112.000 dětí, průměrný věk matky byl 28 let.

Klesl počet vícečetných porodů

“Za posledních šest let poklesl podíl novorozenců s porodní hmotností pod 2500 gramů. Podíl císařských řezů 24,2 procenta (všech porodů) je také pod mediánem Evropy. Významně poklesl počet vícečetných porodů, které jsou rizikovější a vedou k řadě komplikací,” řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V roce 2010 bylo porodů s dvojčaty nebo vícerčaty 2,13 procenta a loni 1,33 procenta.

Od roku 2017 podle Velebila počet porodů klesá, což odpovídá demografické křivce. Očekává se, že v roce 2030 jich bude 90.000.

Podíl císařských řezů na porodech od roku 2000 stoupal, zastavil se v roce 2015 na zhruba 26 procentech a pak začal klesat. “Císařský řez je nesmírně důležitá metoda, kterou potřebujeme pro záchranu života a zdraví. Někdy se ale použije zbytečně,” řekl Velebil. Podle něj se ale v Česku nekonala “obrovská epidemie” císařských řezů na vyžádání matek jako v jiných zemích. Také zhruba 80 procent vícečetných porodů skončí císařským řezem.

ČR je špičkou v péči o novorozence

Česko má podle Velebila jednu z nejnižších evropských perinatálních úmrtností, tedy úmrtí dětí v děloze či v prvním týdnu života. V minulém roce to byly čtyři děti na 1000 porodů. Podle Velebila je to právě díky organizaci péče a koncentraci rizikových porodů do perinatálních center, tedy větších porodnic, které se na nedonošené či jinak rizikové děti specializují.

Statistiky postihují jen porody v porodnicích, data o domácích porodech podle odborníků neexistují. Názory na domácí porody nebo porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Kompromisem mají být podle lékařů centra porodní asistence v areálu porodnic, kde by byl kladen větší důraz na komunikaci, soukromí a přání rodičky.

Podle zakladatele sítě babyboxů Ludvíka Hesse se chlapeček narodil 23. dubna. A nejraději spí na bříšku, uvedl.

Dítě vážilo v době přijetí do nemocnice asi tři kilogramy, dodal Ludvík Hess. V celém Česku bylo v těchto speciálních schránkách od jejich zavedení v roce 2005 již odloženo 206 dětí a za letošní rok sedm.

“Gabriel se jmenuje po sestřičce Gábině, která jej vyzvedla v 19:25 z babyboxu,” doplnil Hess.

Malý Gabriel spí na bříšku. Zdroj: Babybox.cz

Maminka jej nestačila ani vykoupat

Klučík byl při odložení do schránky zcela čerstvě narozený. “Byl nevykoupaný a s nepodvázaným pupečníkem, leč oblečený v zašlých dupačkách s jahodovým vzorkem, tedy zřejmě po starším sourozenci,” dokončil Hess.

Nemocnice Milosrdných bratří v Brně byla jednou z prvních v České republice, kde byl babybox instalován. Podle Hesse už do tamního babyboxu bylo od jeho otevření v listopadu 2005 odloženo 19 dětí.

Babyboxy mají předejít ohrožení zdraví a životů odkládaných dětí. Když do něj někdo vloží dítě, zapne se vyhřívání, ventilace a s mírnou prodlevou i alarm, který upozorní personál zdravotnického zařízení. Schránky jsou umístěny tak, aby se lidé nemuseli bát, že je při odkládání dítěte někdo překvapí.

Babyboxy mají i kritiky, kteří tvrdí, že odporují Úmluvě o právech dítěte, například právu na jméno, totožnost, státní příslušnost a právu znát své rodiče.

Porodní hmotnost měl jen 880 gramů. Tým Oddělení neonatologie přivezl na porodní pokoj nově pořízené mobilní stabilizační lůžko, na kterém u nezralého novorozence může proběhnout podvaz pupečníku až po jeho úplném dotepání a zdravotníci přitom mohou provádět úkony, které jsou nutné pro zajištění jeho základních životních funkcí.

“Ihned po porodu jsme postavili mobilní vyhřívané lůžko nad tělo maminky a čerstvě narozené dítě, které s ní bylo stále spojeno pupeční šňůrou, jsme na něj položili. Pupečník jsme mohli nechat dotepat až do konce a zároveň chlapečka připojit na dechovou podporu,“ popsala postup použití nového speciálního lůžka Hana Burčková, zástupkyně primářky Oddělení neonatologie.

„Bylo to rychlé a nečekané“

„Všechno se seběhlo strašně rychle a nečekaně. Když se syn narodil, mohla jsem jej celou dobu držet, i když ho lékaři napojovali na přístroje. A když už byl na dechové podpoře, dali mi ho dokonce na tělo. Jsem šťastná a věřím, že s pomocí lékařů tu dlouho cestu, která je před námi, společně vybojujeme,“ svěřila se čerstvá maminka.

Studie prokázaly, že dotepání až do úplného konce má i u předčasně narozených dětí velký vliv na jejich další vývoj.

„U dítěte, u kterého necháme dotepat pupečník, má daleko stabilnější krevní oběh, je u něj mnohem menší riziko bradykardie (zpomalení srdeční frekvence), a má také větší zásoby železa,“ vysvětlila přínos postupu primářka Oddělení neonatologie Hana Wiedermannová.

Pro inspiraci: Originální modrý jednorožec jménem Moonbeam se stane skvělým kamarádem každého malého chlapečka

Ročně pečují o stovky dětí

V péči Perinatologického centra FN Ostrava je ročně okolo 300 dětí, které se narodí do 34. týdne těhotenství a potřebují dechovou podporu.

Neonatologové předpokládají, že u převážné většiny předčasných porodů nové mobilní stabilizační lůžko využijí. V České republice jej má kromě Fakultní nemocnice Ostrava jen Baťova nemocnice ve Zlíně.

Vláda s tím zásadně nesouhlasí. Ústavnímu soudu (ÚS) proto navrhne, aby tento požadavek odmítl a nevyhověl tak části senátorů zrušit přechodné ustanovení zákona o zvýšení rodičovského příspěvku.

Kabinet už v pondělí schválil návrh ministerstva spravedlnosti, aby do řízení u ÚS vstoupil, informoval tiskový odbor úřadu vlády. Vládu bude u soudu zastupovat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vláda má do 7. března čas na vypracování písemného vyjádření k obsahu návrhu. Senátoři z klubů KDU-ČSL, ODS, STAN, Senátor 21 označují za diskriminační přechodná ustanovení zákona, podle kterých na navýšení nedosáhli rodiče, kteří rodičovský příspěvek vyčerpali před čtvrtými narozeninami dítěte.

Na vícerčata 450 000 korun

Rodičovská se zvýšila od ledna z 220 000 na 300 000 korun a u vícerčat z 330 000 na 450 000 korun novým žadatelům i zhruba 280 000 rodičům s dítětem do čtyř let, kteří příspěvek ještě pobírali. Maláčová již dříve řekla, že nastavená pravidla jsou v souladu s ústavou a přijatá verze je “druhá nejspravedlivější” po návrhu přidat všem rodinám s dětmi do čtyř let.

Tím, že na příspěvek kvůli přechodnému ustanovení nedosáhne zhruba 70 000 rodin, které 220 000 vyčerpaly před čtvrtými narozeninami dětí, byla podle navrhovatelů narušena jejich legitimní očekávání. Senátoři napadenou vládní verzi zákona loni Sněmovně vrátili a navrhli přidat všem rodinám s potomkem do čtyř let.

Sněmovna ale návrh Senátu přehlasovala. Poslanci ODS předložili počátkem ledna novelu, která má vyšší rodičovský příspěvek zajistit všem rodičům dětí do čtyř let. Doufají v rychlé přijetí.

Pro inspiraci: Originální modrý jednorožec jménem Moonbeam se stane skvělým kamarádem každého malého chlapečka

Úřady práce dostaly v lednu téměř 146 500 žádostí o změnu měsíčního rodičovského příspěvku. Všichni žadatelé chtěli upravit dávku po lednovém zvýšení rodičovské z 220 000 na 300 000 korun.

Někteří na to ale neměli podle mluvčí úřadu práce Kateřiny Beránkové nárok. Kritici zúžení okruhu příjemců vyššího příspěvku rodiče nabádali, ať žádosti podají, i když na něj nemají nárok. Ústavní soud pak požádali o rychlé vyřízení podání.

Každé z dětí se totiž jednou zeptá: “Kdo jsem? Odkud jsem přišlo, Kde je má první fotografie?”

Právě proto personál ve vybraných nemocnicích, který se zapojil do projektu nadace La Vida Loca, může využívat fototiskárnu a kufříky, v němž se nachází fotoalbum i nejrůznější drobné dárky. Ty dětem navždy zůstanou na památku.

Ošetřující sestra Marie Nová se s opuštěnými dětmi, které jejich rodiče nechtěli, setkává pravidelně. “Je velmi smutné, když po porodu jistíme, že jde o nechtěné dítě, kterého se maminka zřekla. Snažíme se proto novorozenci zmapovat jeho první cestu, vše pak předáme případné nové rodině, která si dítě svojí,” dodala.

Podobně může postupovat i zdravotní sestra novorozeneckého oddělení JIP Andrea Horáková. Rovněž ona se snaží dětem zajistit co nejvíce vzpomínek na jejich první dny a měsíce. Bez dobrovolného zapojení ošetřovatelů zapojených do projektu Život v kufříku by podle ní náhradní rodiče, kteří se přijdou pro odložené dítě, dostali do rukou pouze propouštěcí zprávu.

“Dětem v tu chvíli několik prvních měsíců z jejich života úplně vypadne,” ví ze zkušenosti.

Psycholožka: Uchování prvotních vzpomínek je důležité

“Projekt Život v kufříku mě zaujal především proto, že dětem poskytuje základní balíček vzpomínek na období těsně po narození. Obsahuje důkazy pro existenci a původ dětí, které putují do kojeneckého ústavu či náhradní rodinné péče,” sdělila psycholožka Lucie Kolínková, podle níž se vzpomínky z kufříku mohou stát základním stavebním kamenem identity dítěte.

“A to zejména tehdy, pokud se v dokumentaci života dítěte dále pokračuje a kontinuita jeho historie tak není narušena,” doplnila.

Kufřík s sebou podle Lucie Kolínkové současně nese zprávu “jsi pro nás důležitý, stál jsi nám za to, abychom pro tebe připravili tyto věci”. “Může tak dodávat pocit jistoty, bezpečí a sounáležitosti, které patří mezi základní potřeby každé lidské bytosti. Projektu velmi fandím a autorkám tleskám za nápad i jeho provedení,” dokončila Lucie Kolínková.

Do projektu nadačního fondu La Vida Loca se podle zjištění České televize již zapojila polovina českých porodnic. Nadace chce podle svých zástupců počet zařízení, zapojených do projektu, nadále rozšiřovat.

Kvůli onemocnění virem zika již v latinskoamerických zemích zemřely tisíce lidí. Nemoc se nedávno objevila také v Evropě a USA.

Podle agentury Reuters si ji však cestovatel z Dánska a infikovaní Američané přivezli do svých domovů z cest po Latinské Americe.

Infikovaní komáři, kteří toto onemocnění přenášejí, se podle odborníků rozšířili do téměř dvacítky jiho- a středoamerických států. K přenosu viru na člověka může dojít po komářím štípnutí.

Současný výskyt viru Zika. Odborníci se obávají jeho šíření do dalších zemí. Zdroj: CDC

Podle Světové zdravotnické organizace WHO se ale zika může mezi obyvatelstvem šířit i jinými cestami – například pohlavním stykem. Účinný lék, který by mohl být proti viru nasazen, zatím neexistuje.

Očekává se, že zkoušky případného nového antivirotika by zabraly několik let.

O tom, že je virus pravděpodobně velmi nebezpečný pro novorozené děti, svědčí varování lékařů, kteří ženám žijícím v zasažených lokalitách doporučují, aby s těhotenstvím vyčkaly do července.

Předpokládají přitom, že v létě počet infikovaných komárů výrazně poklesne.

Jak informoval deník BBC, je však takové doporučení v rozvojových zemích Latinské Ameriky značně kontroverzní. Úroveň zdravotnictví je zde obecně nízká a zdejší ženy rovněž nemohou účinně své těhotenství naplánovat.

Nebezpečná mikrocefalie

Souvislost viru zika s takzvanou mikrocefalií, tedy porodem dětí s podprůměrně velkou hlavou a nedostatečně vyvinutým mozkem, dosud nebyla zcela jednoznačně prokázána. Je ale nanejvýše pravděpodobná, soudí odborníci.

Virus byl totiž k dnešnímu dni nalezen v krvi tisíců novorozenců s nedostatečně vyvinutou mozkovnou.

Pokračování článku naleznete na zpravodajském serveru Klaudia.cz