Problém je palčivý především v rozvojových zemích, ve kterých není dostatečně regulováno bezpečné nakládání s průmyslovým odpadem, píše o výzkumu deník The New York Times.

“Jednoznačný závěr našeho výzkumu je ten, že děti na celém světě čelí otravě olovem v masovém a dosud nevídaném rozsahu,” varují autoři studie. Výzkumníci došli k závěru, že u třetiny dětí do 19 let dosahuje obsah olova v těle hladiny pět mikrogramů na decilitr krve nebo ji překračuje. Hodnotu pět mikrogramů přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) i americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) považuje za hraniční.

Všudypřítomné olovo, které se vyskytuje například v emisích z hutí, autobateriích, starých odlupujících se nátěrech, starém vodovodním potrubí, na skládkách elektroodpadu, a dokonce v některých kosmetických přípravcích, představuje podle autorů výzkumu obrovské a podceňované riziko pro fyzický i mentální rozvoj celé generace dětí.

Potíže spíše v rozvojových zemích

Za hlavní příčinu olověné otravy studie označuje neodborné a neregulované recyklování olova z autobaterií, k němuž často dochází v rozvojovém světě.

Drtivá většina zasažených dětí žije v chudých zemích, “kde jsou olovu vystavovány nejrůznějšími způsoby,” konstatuje studie. Většina dětí z USA a mnoha dalších vyspělých zemí má podle výzkumu hodnoty olova v krvi znatelně pod kritickou hodnotou, i když v některých oblastech byly naměřené hodnoty také “nebezpečně vysoké”.

Expozice olovu je spojená se zhoršením IQ a schopnosti udržet pozornost. Autoři studie připomínají, že má vliv také na duševní zdraví a bývá dávána do souvislosti s nárůstem násilného a kriminálního chování.

Největší riziko doživotních následků hrozí u dětí v prenatálním stádiu a do pěti let věku. Výzkumníci také tvrdí, že vystavení olovu zapříčiní celosvětově předčasnou smrt téměř jednoho milionu dospělých.