Vláda s tím zásadně nesouhlasí. Ústavnímu soudu (ÚS) proto navrhne, aby tento požadavek odmítl a nevyhověl tak části senátorů zrušit přechodné ustanovení zákona o zvýšení rodičovského příspěvku.

Kabinet už v pondělí schválil návrh ministerstva spravedlnosti, aby do řízení u ÚS vstoupil, informoval tiskový odbor úřadu vlády. Vládu bude u soudu zastupovat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vláda má do 7. března čas na vypracování písemného vyjádření k obsahu návrhu. Senátoři z klubů KDU-ČSL, ODS, STAN, Senátor 21 označují za diskriminační přechodná ustanovení zákona, podle kterých na navýšení nedosáhli rodiče, kteří rodičovský příspěvek vyčerpali před čtvrtými narozeninami dítěte.

Na vícerčata 450 000 korun

Rodičovská se zvýšila od ledna z 220 000 na 300 000 korun a u vícerčat z 330 000 na 450 000 korun novým žadatelům i zhruba 280 000 rodičům s dítětem do čtyř let, kteří příspěvek ještě pobírali. Maláčová již dříve řekla, že nastavená pravidla jsou v souladu s ústavou a přijatá verze je “druhá nejspravedlivější” po návrhu přidat všem rodinám s dětmi do čtyř let.

Tím, že na příspěvek kvůli přechodnému ustanovení nedosáhne zhruba 70 000 rodin, které 220 000 vyčerpaly před čtvrtými narozeninami dětí, byla podle navrhovatelů narušena jejich legitimní očekávání. Senátoři napadenou vládní verzi zákona loni Sněmovně vrátili a navrhli přidat všem rodinám s potomkem do čtyř let.

Sněmovna ale návrh Senátu přehlasovala. Poslanci ODS předložili počátkem ledna novelu, která má vyšší rodičovský příspěvek zajistit všem rodičům dětí do čtyř let. Doufají v rychlé přijetí.

Pro inspiraci: Originální modrý jednorožec jménem Moonbeam se stane skvělým kamarádem každého malého chlapečka

Úřady práce dostaly v lednu téměř 146 500 žádostí o změnu měsíčního rodičovského příspěvku. Všichni žadatelé chtěli upravit dávku po lednovém zvýšení rodičovské z 220 000 na 300 000 korun.

Někteří na to ale neměli podle mluvčí úřadu práce Kateřiny Beránkové nárok. Kritici zúžení okruhu příjemců vyššího příspěvku rodiče nabádali, ať žádosti podají, i když na něj nemají nárok. Ústavní soud pak požádali o rychlé vyřízení podání.

V Evropě se průměrný věk maminek, které čekají své první dítě, dostává v některých zemích za hranici 30 let.

Podle agentury Reuters se podobná situace vyskytuje i v určitých částech Asie.

Mají v průměru 26,3 let

A něco podobného se děje i ve Spojených státech amerických. Průměrný věk amerických prvorodiček se dostal k číslu 26,3 let. Jde přitom o novodobý americký rekord.

Maminky, které porodily své dítě před 20. rokem, poklesl téměř o polovinu (o 42 procent) v období od roku 2000 až 2014.

V roce 2000 byl přitom průměrný věk prvorodiček 24,9 let, o 14 let později vzrostl na již zmíněných 26,3 roku.

Podle demografů může za oddalování porodů prvních dětí lepší pracovní příležitosti, vyšší dosahované vzdělání a hlavně také větší osvěta teenagerů, kteří si tak lépe “uvědomují, co to skutečně je těhotenství,” dodává americký demograf T. J. Mathews.

Průměrný věk prvorodiček nejvíce rostl ve zkoumaném období od roku 2009 – 2014.

“Takový trend byl patrný již dříve. Překvapuje nás ale, proč k tak velkému nárůstu došlo právě v tomto období,” sdělil Mathews.

Na rase ani geografické poloze nezáleží

Demografové dodávají, že první děti mají později ženy všech etnických skupin žijících v USA. Nezáleží přitom ani na geografické poloze maminek.

Starší ženy zároveň narození prvního potomka ještě více oddalují než v minulosti.

“Důvodem může být lepší výběr antikoncepce,” domnívá se Mathews.

Publikováno se souhlasem zpravodajského serveru Klaudia.cz