Ukázal to průzkum platformy Byznys pro společnost (BPS). Odpovídalo 314 rodičů a 78 zaměstnavatelů. Více než dvě pětiny rodičů uvedly, že na rodičovské zůstali přes tři roky.

Jako hlavní okolnost při rozhodování o rodičovské rodiče nejčastěji zmiňovali finanční důvody. “Není to zcela dobrovolná volba,” podotkla Jana Skalková z platformy BPS. Poznamenala, že důraz na finanční důvody se nemění, loni byl výsledek průzkumu stejný. Roli podle respondentek a respondentů hrály i společenské normy, podmínky u zaměstnavatele a emoce, ale také malá podpora od státu.

Celkem 42 procent rodičů zůstalo na rodičovské déle než tři roky. Dva až tři roky byla s dětmi necelá pětina. Do dvou let se vrátilo do práce 27 procent dotázaných.

Vede 3letá rodičovská

“Narazili jsme na to, že v ČR je stále jeden vnímaný a prosazovaný model, a to je matka na rodičovské tři roky. Všechna opatření se od toho odvíjejí. Když se mluví o dřívějším návratu do práce, tak je to dřív než tři roky. Podobné je to i u jiných nástrojů. Musí se tím řídit i rodiny, které chtějí slaďovat jinak,” uvedla zakladatelka BPS Pavlína Kalousová.

Podle ní vedle finančních důvodů při rozhodování o rodičovské hrají roli i předsudky a “mateřský mýtus”, že se ženy postarají o děti lépe. Říká se pak také, že “matka si odskakuje do práce” a “otec hlídá”. Když se muž rozhodne zůstat s malými dětmi doma, bývá vnímán na trhu práce jako méně schopný, řekla Kalousová.

Téměř polovina rodičů při plánování odchodu na rodičovskou od zaměstnavatele nedostala žádnou nabídku další spolupráce či podpory. Pětině firma nabídla možnost práce z domova, 17 procentům práci na částečný úvazek a 15 procentům účast na firemních akcích.

Po návratu do práce po třech letech čtvrtina rodičů měla možnost flexibilní práce. Dítě do firemní školky mohla dát tři procenta rodičů, dvě procenta dostala na školku příspěvek.

Vláda s tím zásadně nesouhlasí. Ústavnímu soudu (ÚS) proto navrhne, aby tento požadavek odmítl a nevyhověl tak části senátorů zrušit přechodné ustanovení zákona o zvýšení rodičovského příspěvku.

Kabinet už v pondělí schválil návrh ministerstva spravedlnosti, aby do řízení u ÚS vstoupil, informoval tiskový odbor úřadu vlády. Vládu bude u soudu zastupovat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vláda má do 7. března čas na vypracování písemného vyjádření k obsahu návrhu. Senátoři z klubů KDU-ČSL, ODS, STAN, Senátor 21 označují za diskriminační přechodná ustanovení zákona, podle kterých na navýšení nedosáhli rodiče, kteří rodičovský příspěvek vyčerpali před čtvrtými narozeninami dítěte.

Na vícerčata 450 000 korun

Rodičovská se zvýšila od ledna z 220 000 na 300 000 korun a u vícerčat z 330 000 na 450 000 korun novým žadatelům i zhruba 280 000 rodičům s dítětem do čtyř let, kteří příspěvek ještě pobírali. Maláčová již dříve řekla, že nastavená pravidla jsou v souladu s ústavou a přijatá verze je “druhá nejspravedlivější” po návrhu přidat všem rodinám s dětmi do čtyř let.

Tím, že na příspěvek kvůli přechodnému ustanovení nedosáhne zhruba 70 000 rodin, které 220 000 vyčerpaly před čtvrtými narozeninami dětí, byla podle navrhovatelů narušena jejich legitimní očekávání. Senátoři napadenou vládní verzi zákona loni Sněmovně vrátili a navrhli přidat všem rodinám s potomkem do čtyř let.

Sněmovna ale návrh Senátu přehlasovala. Poslanci ODS předložili počátkem ledna novelu, která má vyšší rodičovský příspěvek zajistit všem rodičům dětí do čtyř let. Doufají v rychlé přijetí.

Pro inspiraci: Originální modrý jednorožec jménem Moonbeam se stane skvělým kamarádem každého malého chlapečka

Úřady práce dostaly v lednu téměř 146 500 žádostí o změnu měsíčního rodičovského příspěvku. Všichni žadatelé chtěli upravit dávku po lednovém zvýšení rodičovské z 220 000 na 300 000 korun.

Někteří na to ale neměli podle mluvčí úřadu práce Kateřiny Beránkové nárok. Kritici zúžení okruhu příjemců vyššího příspěvku rodiče nabádali, ať žádosti podají, i když na něj nemají nárok. Ústavní soud pak požádali o rychlé vyřízení podání.

Péče otce o dítě na rodičovské dovolené je v současnosti stále častější. Podle výzkumu agentury Mediaresearch navíc o takové “dovolené” uvažuje až 90 % českých mužů.

„Všem můžeme jen doporučit otevřít doma toto téma a prodiskutovat v rodině i se zaměstnavatelem reálné možnosti,“ říká Lukáš Talpa, manažer projektu Táta na plný úvazek z Ligy otevřených mužů. Právě Talpa je jedním ze zastánců “mužské” rodičovské.

Že to ale silnější pohlaví nemá na „rodičovské“ právě jednoduché a musí se ohlížet také na reakce okolí, o tom svědčí celá řada mýtů.

1. Muž na rodičovské je “zvláštní”

“Být jako chlap na rodičovské dovolené (RD) přece není normální…”

Dnes již tato věta zcela neplatí. Přesto, že pro muže stále není běžné na RD být, je jich v ČR kolem 5000.

Výzkum agentury Mediaresearch navíc ukázal, že 66 procent respondentů bere muže na RD jako zcela normální věc. Další necelá třetina je považuje za ukázkový případ. Pouze čtyři procenta dotazovaných jsou toho názoru, že takoví muži jsou neschopní.

Z jiné části průzkumu vyplynulo, že 31 % mužů by pravděpodobně na RD alespoň na chvíli šlo a 12 % je přesvědčeno, že na RD nastoupí. Muž na rodičovské je tedy již považován za normální jev, i když zatím stále není běžné, aby na rodičovské byl. Ovšem i to se může brzy měnit.

2. Mateřská a rodičovská dovolená splyne

“Mateřská není rodičovská.”

Tyto termíny jsou velmi často zaměňované. I když mají muži ve výjimečných případech možnost jít na mateřskou dovolenou, tak v jejich případě mluvíme hlavně o rodičovské dovolené.

Mateřská dovolená je období 6 měsíců (většinou 1 měsíc před porodem a 5 měsíců po porodu), kdy je hrazeno 70 % mzdy. Na rodičovskou je možné nastoupit vlastně kdykoli po skončení mateřské a může to být i jen na chvilku.

Psychologové doporučují, aby první rok byla s dětmi (nejen) z důvodu kojení spíše matka. Od prvního roku věku je pro dítě i celou rodinu přínosné, aby alespoň několik měsíců byl s dítětem doma otec.

3. S mužem na rodičovské přijde bída

“Jako živitel rodiny nemůžu jít na rodičovskou, pro rodinu by to byla veliká finanční ztráta a čekala by nás bída. Manželka nás neuživí.”

Pravdou je, že v naší společnosti je často stále hlavním živitelem rodiny muž – otec. Podle výzkumu platy.cz je rozdíl mezi mužskou a ženskou mzdou asi 6 000 korun.

I sami muži v průzkumu Mediaresearch toto zmiňují jako hlavní důvod proč na RD nejít. Na druhou stranu pokud pro vás není nižší příjem velkou překážkou, rodičovskou dovolenou si můžete vyzkouše třeba na dva či tři měsíce.
Tehdy vaše finanční ztráta nebude tak velká a přínos pro rodinu a pro vztah s dítětem ji spolehlivě vyváží.

4. Doma jsou jen partneři dominantních žen

Že na rodičovskou dovolenou chodí jen submisivní muži neschopní uživit rodinu, je také jeden ze stereotypů laického uvažování o tomto stále se rozrůstajícím fenoménu.

Zkušenosti statistiků jsou spíše takové, že na RD chodí i manažeři, lékaři a IT experti. Mezi muži se zkušeností z rodičovské dovolené jsou také známé osobnosti, herci či zpěváci.

Za všechny můžeme zmínit například Filipa Hrubého, ředitele korporátní komunikace Vodafone ČR, ekonoma Tomáše Sedláčka, herce Jana Dolanského či Michala Maredu, zpěváka kapely Vypsaná fixa.

5. Muži neumí pečovat o děti (tak dobře jako ženy)

„Na RD jako chlap nemohu jít, protože o malé děti se umí postarat pouze matka“.

Výzkum ukázal, že celkem 10 % mužů se domnívá, že by se o malé dítě neuměli postarat. To samé si myslí téměř každá pátá matka.

Může to však být jen výmluva, kterou používají jak muži, tak paradoxně i ženy. Muži se tím zbavují zodpovědnosti za péči o děti a ženy si tím kolikrát brání své domácí teritorium.

Běžná péče o děti je z velké části získaná dovednost.
I maminky se totiž musí učit, jak pečovat o dítě. Praxe ukazuje, že otcové, kteří zůstali se svými dětmi doma, a to třeba hned od narození dětí, se dokáží o dítě postarat stejně dobře jako matka. Samozřejmě vyjma kojení.

Publikováno se souhlasem zpravodajského serveru Klaudia.cz