Máte raději klasický jogurt “řeckého” stylu? Nebo ten, který se nachází v kelímku spolu s ovocem?

Je to v zásadě jedno, oba typy mají podobný vliv na lidské zdraví:

1.  Živé kultury v jogurtu příznivě působí na zažívací systém
2. Ženy, které týdně sní nejméně pět porcí jogurtu, mají podle nejnovějších vědeckých zjištění (studie citována v letos březnu na konferenci American Heart Association’s EPI) o pětinu nižší šanci, že se u nich rozvine vysoký tlak
3. Jogurt je zdroje dobře využitelného vápníku a kvalitních bílkovin
4. Má příznivý vliv na snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi
5. Je dobře stravitelné díky prokysání

Ale jako u každé potraviny, také u jogurtů platí, že bychom je měli pečlivě vybírat.

Lesní ovoce a jogurt – kombinace, která nemá chybu!

Pokud je výrobek tepelně ošetřen, nesmí být už označován jako jogurt. Termizace zabije všechny živé bakterie, a byť prolouží trvanlivost výrobku, sníží jeho výživnou a funkční hodnotu.

Jogurt by neměl také obsahovat další aditiva. Podle vyhlášky č. 77/2003 o mléčných výrobcích smí být totiž jako jogurt označován pouze výrobek, který neprošel žádnou tepelnou úpravou a neobsahuje konzervační látky.

Vypadají dobře jen díky zahušťovadlům

V praxi se můžeme setkat také s “jogurty”, které si svou konzistenci drží jen díky náhražkám a zahušťovadlům, například pektinům, bramborové vláknině a škrobu, želatině a podobně.

U méně kvalitních jogurtů bývá nahrazována ovocná složka levnějšími protlaky nebo šťávou z červené řepy, jablek či z mrkve a ochucena příslušnou příchutí.

Pozor je třeba dát i na obsah přidaného cukru. Takový výrobek sice řadě lidí více chutná, ovšem dopady na zdraví mohou být značné (například rozvoj cukrovky u vnímavých jedinců).

Publikováno se souhlasem zpravodajského serveru Klaudia.cz