Maminky, máte kamarádku? Proč bude díky tomu vaše dítě chytřejší?
Blízká kamarádka, která neváhá mamince občas pomoci s péčí o dítě, je podle americké studie přínosem pro duševní rozvoj jejího potomka.
Batolata, která prošla kognitivními testy, jejímž prostřednictvím člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje a zvládá různé úkoly, prošla zkouškami s mnohem lepšími výsledky, než jejich vrstevníci, o něž se jejich maminka starala pouze sama nebo s partnerem.
Ve studii se výzkumníci zaměřili na 1082 párů maminek s dětmi. Zvláště se přitom věnovali duševním schopnostem dětí ve věku dvou let.
“Maminky, které měly lepší sociální kontakty, mohly dostávat lepší emocionální podporu, sdílet vědomosti ohledně péče o děti,” uvedli autoři studie.
Experti varují před stresem
Podle nich četnější přátelské vazby maminkám a jejich partnerům pomohly lépe zvládat stres a zlepšovaly jejich náladu. “To vše se příznivě následně projevuje ve vývoji dětských duševních schopností,” doplnili autoři výzkumu.
Šťastná a spokojená maminnka = spokojené a šťastné dítě
Rovněž podle psychologa Oty Vaněčka je důležité, aby maminky a jejich partneři uměli zvládat stres, který zažívají během doby péče o dítě.
“Pokud jej dokáží alespoň částečně odbourat, samozřejmě se to kladně projeví nejen na výchově jejich potomka, ale také na tom, kolik času mu budou partneři schopni věnovat. Pokud jim v odbourání stresu pomůže návštěva nebo častější kontakt s blízkými přáteli, se kterými mohou být v přítomnosti batolete, určitě to není na škodu. Dítě tak získává další možnost, jak prozkoumávat svět i z jiné perspektivy a jeho duševní schopnosti se mohou rozvíjet o to rychleji,” dokončil expert.
Kognitivní funkce je vhodné trénovat
Odborníci připomínají, že o kognitivní funkce, které jsou uloženy v lidském mozku, je se třeba starat nejen v dětském věku. I poté je vhodné je trénovat, stejně jako svaly lidského těla. Obzvláště důležité je udržovat mozek ve formě v pozdějším věku, zhruba po padesátém roce života může již docházet k častějšímu zapomínání.
Ale i v mladším věku je důležitá prevence; pokud člověk zahálí, může se to projevit sníženou koncentrací, zvýšenou únavou a celkovým zhoršením kognitivních funkcí. Škodlivý je stres, nedostatek spánku, nadměrné kouření, alkohol nebo např. i nedostatek sociálních kontaktů.
