Rozmáhající se praxe: “Očkování” dětí vaginálním sekretem. Lékaři bijí na poplach
Stále více maminek požaduje “očkování” svých novorozených dětí, které přišly na svět císařským řezem, vaginálním sekretem. Lékaři však před takovým postupem varují.
Děti, které nebyly během porodu vystaveny poševní mikroflóře, se tak podle názoru některých rodičů vyhnuly jejím příznivým zdravotním účinkům.
Jsou přitom přesvědčeni, že kousky bavlněné látky, které byly vystaveny účinkům vaginálního sekretu a poté vloženy do úst jejich potomka, dítěti zajistí odolnost vůči astmatu, alergiím a dalším imunitním onemocněním. Tato praxe se v současnosti nejvíce rozmáhá v USA a v Anglii. Rodiče ji ve větším měřítku začali po lékařích vyžadovat již předloni.
“Vaginálním očkování si mezi rodiči získává na popularitě. Klienti čtou o přínosech přirozeného vaginálního porodu a doufají přitom, že jeho příznivé účinky napodobí uměle.”
Jennifer Wu, americká gynekoložka z nemocnice Lenox Hill, New York
Přínosy nemusejí převážit zápory
Podle americké organizace porodníků a gynekologů (ACOG) může na jedné straně vystavení novorozence mateřské vaginální mikroflóře stimulovat jeho imunitní systém, snížit nebezpečí rozvoje nebezpečných bakteriálních infekcí a regulovat jeho zažívací soustavu.
Na straně druhé ale případná rizika převažují nad potenciálními zdravotními přínosy. “Přikládáním tampónu s poševním sekretem na ústa, nos či pokožku právě narozeného dítěte mohou rodiče na potomka přenést i některé zvláště nebezpečné choroby,” míní viceprezident ACOG Christopher Zahn.
Souhlasí s ním i americká gynekoložka Jennifer Wu. “S takovou praktikou jsou spojena značná rizika. Určité typy nebezpečných virů (například herpes), bakterií ze skupiny B streptokoků, mohou u novorozence vyvolat velmi vážná onemocnění, a to včetně novorozenecké meningitidy,” varovala.
Proti nebezpečným bakteriím ze skupiny B streptokoků pomáhá dítěti bojovat také mateřské mléko.
Zdroj: CDC
Zdravotníci doporučují kojení
Lékaři dodávají, že jsou i jiné cesty, jak na dítě přenést z matčina těla zdraví prospěšné bakterie – například kojení. Jednu ze studií, která popisuje příznivé účinky příjmu mateřského mléka na výskyt bakterií ze skupiny B streptokoků, citoval v roce 2017 žurnál ACS Infectious Diseases.
“Kojení po prvních šest měsíců života dítěte je tou nejlepší cestou, jak překonat možný nedostatek vzniklý při císařském porodu,” doplnil Zahn.
Bakterie v mateřském mléce a na prsu jsou podle něj dostatečné k tomu, aby se u dítěte vyvinula mimo jiné zdravá trávicí mikroflóra, dodal s tím, že efekt vymizí po půl roce. Pak už se rozdíly mezi dětmi kojenými umělou stravou a mateřským mlékem stírají, dokončil Zahn.
